Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Španělé to s Romy umějí, my ne

Jan Jařab, Mladá fronta DNES, 20. dubna 2009

V posledních týdnech se stáváme svědky toho, že některé samosprávy konfiskují dlužníkům sociální dávky hned po jejich vydání. Úředníci si k tomu najímají dokonce soukromé exekuční firmy. Označují se přitom za zastánce pořádku - a kdo s nimi nesouhlasí, dostává nálepku zastánce „problémových obyvatel" a „neplatičství". Ve skutečnosti je to naopak, protože skutečnými zastánci pořádku jsou ti, kdo zoufalým lidem pomáhají ze zdánlivě neřešitelných dluhů vybřednout.

Například terénní pracovníci, kteří intervenují v rodinách a zjišťují příčiny neplacení (často jde o splácení astronomických dluhů lichvářům všeho druhu) a radí rodinám, jak z dluhů ven. Vyjednávají splátkové kalendáře. U dávek určených na bydlení sjednávají převedení na náhradního příjemce a tak dále.

V roce 2004 jsme byli se zástupci českých samospráv v Madridu a setkali jsme se se starostou městské části o velikosti Brna, v níž žijí tisíce chudých Romů. „Ale co děláte s neplatiči?" ptal se jeden český starosta. Španělé otázce nerozuměli. Dlouhodobí „neplatiči" tam prostě nevznikají. Kdo by neplatil, ten by o bydlení rychle přišel, ale k tomu prakticky nedochází. Když někdo jeden měsíc nezaplatí, už je u něho sociální pracovník a zjišťuje, v čem je problém. Téměř vždy se to podaří vyřešit. Takový postup by měly volit i české samosprávy. Pokud místo toho nechají dluhy po celé roky narůstat, je to i jejich špatné vysvědčení.

Zatímco v ČR jsou chudí Romové často sestěhováváni do ghett, ve Španělsku taková ghetta postupně mizejí. Španělské úřady je rozpouštějí a zasazují jejich obyvatele do běžného bydlení. Dělají s Romy intenzivní sociální práci. Mají pro ně specializované zaměstnanecké poradny, kde je učí i některým běžným návykům, které jsou v majoritní společnosti samozřejmé. Po získání zaměstnání jim poskytují mentory, kteří na ně dohlížejí, aby se případy neúspěchu omezily na minimum. Za posledních dvacet let dosáhli Španělé jednoznačného úspěchu. Španělský přístup přitom není etnicky výlučný: je sice cílený na Romy, ale klientem může být i jiná osoba v podobné situaci.

Španělsko je důkazem, že cestou k překonání problémů je aktivní a cílená sociální politika a ne represe, která žene lidi do absolutní bídy. Ale i Česká republika má ostatním zemím co nabídnout: jednoznačně se osvědčily například přípravné ročníky pro romské děti, romští pedagogičtí asistenti ve školách nebo nová koncepce terénní sociální práce. Jenže o jejich úspěších se málo mluví i v českých médiích, která si všímají spíše těch teatrálních „řešení", jež situaci prokazatelně zhoršují.

I proto bude v rámci českého předsednictví ministr Michael Kocáb spolu s komisařem Vladimírem Špidlou zahajovat 24. dubna v Praze Evropskou platformu pro začleňování Romů. Cílem je zlepšit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými zeměmi Unie a dospět tak k některým obecným zásadám, podobně, jako je tomu například u integrace přistěhovalců. Dobré postupy totiž existují - ale musí se o nich vědět.

Autor: Jan Jařab
Člen kabinetu Eurokomisaře Vladimíra Špidly.

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015