Markéta Bartošová, E15, 24. dubna 2009
O čem se zdá rakouskému ministru financí Josefu Pröllovi, jsme se v Die Presse nedočetli. Jak ale ministr čtenáře deníku ujistil, navzdory předvídanému rozpočtovému deficitu 4,7 procenta pro příští rok spí šéf rezortu „velmi dobře“.
Zvedající se prst z Bruselu kvůli nedodržení maastrichtských kritérií ho netrápí, o takových číslech si podle něj evropští kolegové „mohou nechat jen zdát. Ani sankcí se ministerstvo nebojí, krize stáhne do zakázaných čísel skoro celou Evropu.
Jenže Rakousko se v příštích letech potopí do dluhů, jaké od konce války nezažilo. A to by Prölla mělo zneklidňovat. Aktuální zadluženost země ve výši 60 procent HDP vzroste do čtyř let skoro na 80 procent. Paul Krugman, americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii, prorokuje zemi brzký bankrot. Dlouholetý symbol hospodářské stability je podle něj žhavým kandidátem na krach – stejně jako Irsko či Island.
„Prorok rakouského zániku vidí zpoza oceánu Vídeň jakožto oběť jejího mimořádného ekonomického angažmá ve střední a východní Evropě. Bankovní půjčky a investice do regionu sice Rakušanům pomohly nastartovat nový hospodářský zázrak po roce 1989, teď však Osteuropa ztrácí schopnost úvěry splácet a stahuje národ bankéřů do téhož bahna, ve kterém se topí Rumuni a Ukrajinci.
To se ale princentonský profesor strefil do rakouské pýchy. Vždyť s penězi to snad Rakušané vždycky uměli! Nadávat do podunajských bankrotářů si nenechají. A už vůbec ne od nějakých Američanů, kteří jim konkvistu východu jen závidí, protože ji sami zaspali, jak se nechal slyšet někdejší kancléř Wolfgang Schüssel.
Pröll prognóze o krachu také nevěří, navzdory symptomaticky chudému pohoštění v podobě bratwurstu a minerálky, které se podávaly, když představoval svůj skrz na skrz zadlužený návrh rozpočtu na roky 2009 a 2010. Na něm opozice a část koaličních sociálních demokratů nenechala nit suchou. Namísto slibovaného kopance šéf státní kasy krizi jen tak pošimral, shodli se svobodní (FPÖ), zelení i Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), jejichž svornost ještě upevnil společný úhlavní nepřítel dnešní doby – bankéř.
„Bankovní ředitelé dnes jako žebráci v proužkovaných oblecích žádají daňové poplatníky, aby jim pomohli z louže, odstartoval svůj rozpočtový protestsong král rakouských populistů Heinz-Christian Strache z FPÖ. Ať svlékne kabát „žoldáka Raiffeisenky, strefovali se jiní do Pröllova úsilí na podporu vídeňskému bankovnímu domu. Ať jde rovnou do důchodu, kontroval kolega z haiderovské BZÖ Josef Bucher. „Jako ministr zkrachoval, měl by se stát jasnovidcem!
Autor: Markéta Bartošová