Lenka Zlámalová, Hospodářské noviny, 27. května 2009
Prezident Světové banky Robert Zoellick vyzývá vlády, aby se připravily na rozsáhlé sociální nepokoje. Akutně prý hrozí hlavně ve východní Evropě, kde se ekonomika propadá nejvíc a dá se čekat nejprudší vzestup nezaměstnanosti. Žádný konkrétní nápad, jak na to, bohužel nenabízí.
Ten recept se snadno píše a strašně těžko naplňuje: Jak zabránit frustraci? Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, a jejich emoce zneužijí populisté s jednoduchými recepty. Ti jsou na sociální bouře připraveni, je to jejich horká sezona. Zodpovědné politiky čeká těžký souboj. Potřebují být spíš dobrými psychology, schopnými vzbudit v lidech důvěru, než si hrát na manažery, kteří obstarají práci.
Po čistě materiální stránce je Evropa, střední a východní nevyjímaje, na éru vysoké nezaměstnanosti dobře připravena. Desetiletí tužila pečovatelský stát. Tady je srovnání s Velkou depresí třicátých let, která přivedla k moci Hitlera, zavádějící. Neuvidíme žádné fotogenické vyvařovny pro chudé, nepřibývá bezdomovců.
Podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících po propuštění zaručují lidem 60 až 100 procent původního platu. A pokud jsou někde podpory nižší, zvedají se. Politické škody nedůstojně nízkých dávek by teď byly větší než ekonomický dopad vysokých státních dluhů.
Představa, že vlády samy dají lidem práci, jak slibuje hlavně Barack Obama, může naopak vyvolávat přehnaná očekávání a frustrující zklamání. Firmy mohou propustit miliony lidí během pár týdnů. Velkolepé projekty hladových zdí se v takové situaci nerozjedou ze dne na den ani tam, kde se na rozdíl od Česka nečeká na stavební povolení dlouhé měsíce.
Lidi by dnes nevyhnal do ulic hlad, ale strach. V takové chvíli ještě stále uvěří přesvědčivému lídrovi, který dokáže ukázat naději na konci trápení, než populistovi slibujícímu o tisícovku vyšší důchod.
Autor: Lenka Zlámalová