Marie Bydžovská, EUROSKOP, 15. června 2009
Frakce Zelení/Evropská svobodná aliance v evropských volbách 2009
Zatímco v Česku nezískali roztříštění Zelení ve volbách do Evropského parlamentu ani jeden mandát, celkově zaznamenaly v EU zelené strany neočekávaný úspěch. Podle současných odhadů by počet poslanců parlamentní frakce Zelení/Evropská svobodná aliance vzrostl ze současných 43 (5.5 %) na 52 (7.1 %) mandátů. Frakce by tak byla jedinou z „velké čtyřky“ nejsilnějších seskupení v Evropském parlamentu, která v novém parlamentu posílí. A to i přesto, že celkový počet poslanců se od minulého funkčního období snížil ze 785 na 736.
Největšího úspěchu sice v evropských volbách dosáhly středo-pravicové strany, nicméně dosavadní nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, středo-pravicová Evropská strana lidová-Evropští demokraté, své postavení zřejmě neposílí. S největší pravděpodobností ji totiž vzhledem k dřívější dohodě opustí česká ODS a britští konzervativci, kteří založí novou euroskeptickou frakci. Vznik tohoto nového uskupení však také není jistý, protože musí sdružovat poslance z alespoň sedmi členských zemích.
Francouzský europoslanec za Zelené Cohn-Bendit, vpravo, gestikuluje proti předsedovi Evropské komise během zasedání Evropského parlamentu 28. března 2007. foto čtk
Zelení spolu s regionalisty
Všech 52 mandátů pro frakci Zelených nezískaly pouze ekologické strany. Zelení se v Evropském parlamentu spojili ve federaci s Evropskou svobodnou aliancí (ESA), která získala z 52 mandátů šest křesel. Aliance sdružuje přes 30 menších regionálních a autonomních stran, jejichž členové se zúčastňují evropských voleb. ESA v roce 1981 založila skupina stran, které prosazují regionalismus a decentralizaci v EU a zastupují hlavně národnostní menšiny bez vlastního státu. Její nejvýznamnější představitel je skotský politik Ian Hudgton ze Skotské národní strany, která je po Labour Party druhou nejsilnější stranou ve skotském parlamentu.
Triumf Zelených v Německu …
Za posílením Evropských zelených stojí především úspěch ve dvou největších evropských státech, označovaných jako motor Evropy, ve Francii a v Německu.
Koalice Bündnis 90/Die Grünen, jejíž kandidátku vedli Rebecca Harms a Reinhard Bütikofer, získala v Německu rekordní výsledek (12,1 procent) a v Evropském parlamentu posílila o jedno křeslo na nynějších 14. Podle FAZ pochází většina jejích voličů ze vzdělanějších vrstev a mezi voliči převažují ženy. Celostátně obsadila třetí místo a stala se nejúspěšnější opoziční stranou za dvěma stranami velké koalice Křesťanskými demokraty a Sociální demokracií. Spolupředseda německých zelených Cem Özdemir byl po volbách optimista a vyjádřil se, že „je možné, že dosáhnou třetího místa i v podzimních národních volbách. Podle druhé spolupředsedkyně Claudie Roth byl dobrý výsledek „odměna za to, že jsme tématizovali evropskou politiku a neprovozovali předběžnou kampaň do národních voleb.
… a ve Francii
Ve Francii dosáhla strana Europe Ecologie 16,2 procent hlasů a málem tak předstihla druhou nejúspěšnější Socialistickou stranu, která získala o pár desetin procent hlasů víc (16,8 %). Shodně s Německem tak zelení ve Francii získali 14 poslaneckých míst. V čele kandidátky stál mediálně známý europoslanec Daniel Cohn-Bendit, dosavadní spolupředseda frakce Zelených/ESA v Evropském parlamentu, který v minulých volbách kandidoval v Německu.
V některých francouzských denících, mimo jiné v Le Monde nebo Le Figaro, se objevily spekulace, zda k více než dvojnásobnému nárůstu preferencí oproti posledním evropským volbám v roce 2004, kdy Europe Ecologie získala 7,41 procent, nenapomohlo odvysílání filmu Home na francouzské veřejnoprávní televizi těsně před volbami. Ředitel televize připustil, že odvysílání dokumentu Zeleným pomohlo, odmítl však, že by to bylo úmyslné.
Dokument Yanna Arthus-Bertranda, který vznikal dva a půl roku, ukazuje katastrofický vývoj zemského klimatu a zdůrazňuje naléhavost zastavení nezodpovědných lidských aktivit, které ničí planetu. Ve Francii jej na veřejnoprávním kanálu France 2 v předvečer voleb sledovalo 8,3 milionů diváků.
Ještě většího procentuálního zastoupení než v Německu a ve Francii dosáhla frakce Zelení/ESA v některých zemích Beneluxu a ve Skandinávii. V Lucembursku dokonce téměř 17 procent, v Dánsku přesáhli 15 procent, v Belgii dvě zelené strany (vlámská a valonská) dosáhly bezmála 15 procent, ve Finsku získali 14 procent, ve Švédsku necelých 11 procent a v Nizozemí 9 procent. Tyto země ale vzhledem ke své velikosti získaly dohromady jen 13 mandátů.
Zezelená střední a jižní Evropa?
Velmi slabý výsledek zaznamenaly ekologické strany nejen v České republice, ale ve všech nových členských zemích. Evropští zelení tak nedosáhli jednoho ze svých předvolebních cílů – získat prvního europoslance z nových členských států. Evropská strana zelených se chtěla zaměřit hlavně na země, ve kterých se Zelení nedávno dostali do parlamentu, tedy na Maltu, Slovinsko, Českou republiku a Estonsko.
Frakce Zelení/ESA přesto dva poslance z nových členských států získala, a to z Lotyšska a z Rumunska, kde získaly po jednom mandátu strany z Evropské svobodné aliance (ESA).
Zelení nebyli příliš úspěšní ani v jižní Evropě. Dosavadní spolupředsedkyně frakce Monica Frassoni z italské Federazione dei Verdi svůj mandát neobhájila a ani její strana, která doposavad měla v Evropském parlamentu dva poslance, v něm v příštím období zastoupena nebude. Úspěch si však mohou Zelení připsat v Řecku, kde získali historicky prvního řeckého europoslance.
Podle rakouské spolumluvčí Evropských zelených Ulrike Lunacek se tak Evropští zelení do roku 2014 prioritně zaměří na podporu zelených stran ve střední a jižní Evropě.
Zelený nový úděl: do 5 let 5 milionů pracovních míst pro zelené límečky. – Účastnice prvomájového průvodu v Praříži, vyhrocenému proti xenofobu Le Penovi. foto čtk
Zelené límečky
„Našim cílem je získat padesát křesel a věřím, že toho dosáhneme. To nám umožní mluvit silnějším hlasem ve zmenšeném parlamentu. Tak pro Euractiv komentoval belgický europoslanec za frakci Zelených/ESA Philippe Lamberts očekávání své frakce od evropských voleb.
Ze všech celoevropských stran zvolili Evropští zelení podle hodnocení serveru Euractiv v předvolební kampani nejkoordinovanější postup. Ve všech zemích sedmadvacítky měly probíhat podobné kampaně o pan-evropských tématech s mottem ve smyslu – myslete otevřeně, volte zelené („Think Big, Vote Green), a s plánem na zelený nový úděl (Green New Deal), který by měl v EU vytvořit pět milionů pracovních míst pro „zelené límečky.
Tento termín použil Barack Obama v předvolební kampani, když slíbil vytvoření pěti milionů pracovních míst pro „zelené límečky v příštích deseti letech. Mělo by se jednat o pracovní místa především pro střední třídu, které vyžadují určité vzdělání a přispívají ke snížení znečištění a k ochraně životního prostředí. Pojem vznikl jako alternativa k „bílým límečkům (úřednickým profesím) a „modrým límečkům(dělnickým profesím).
Evropští zelení jsou však ještě ambicióznější než Američané a v rámci zeleného nového údělu chtějí pět milionů zelených pracovních míst vytvořit již za pět let. Vysokého cíle chtějí podle slov svého mluvčího Philippe Lambertse dosáhnout kombinací soukromých a veřejných investic ve výši 500 miliard eur (0,75 procent HDP EU). Zelený nový úděl má podpořit boj proti klimatickým změnám a investice do technologií budoucnosti a řešit růst nezaměstnanosti a s ním spojené sociální problémy.
Mluvčí Evropských zelených pro server Euractiv však připustil, že Evropské zelené ještě čeká spousta práce, než se jim podaří mluvit v kampani jedním hlasem. „Někteří členové, jako například ve Švédsku nebo v Británii, mají více protievropská stanoviska. Společná celoevropská kampaň tak v některých zemích tvoří 99 procent kampaně, v jiných pouhých 15 procent, udává Lamberts.
Pro Euractiv mluvčí Evropských zelených komentoval i překvapivý neúspěch Socialistů. „Socialisté nebyli schopní vytěžit zisk z problémů způsobených ideologiemi prosazovanými konzervativci jako deregulace nebo volné trhy. Nevyjádřili jasnou vizi, zatímco vize Zelených byla jasná: Zelený nový úděl provázený růstem skrze zelené investice a proměnu životního stylu.
Cohn-Bendit nechce „chameleona
Nejbližším důležitým úkolem, který stojí před novým parlamentem a bude na pořadu první plenární schůze, je schválení nového předsedy Evropské komise. Hlavním kandidátem, kterého podporuje nejsilnější parlamentní frakce Evropská strana lidová – Evropští demokraté, je dosavadní šéf Komise José Manuel Barroso. Zelení proti jeho kandidatuře velmi silně vystupují a dokonce proti němu zahájili kampaň s názvem „Stop Barroso. Daniel Cohn-Bendit, který označil Barrosa za chameleóna, který jde každému na ruku, dokonce usiluje o vytvoření široké koalice, která by dosáhla Barrosova odvolání.
Autor: Marie Bydžovská, EUROSKOP