Poškodila liberály ekonomická krize?


Hana Chuka, EUROSKOP, 16. června 2009

Oslabení liberálních stran ve volbách do EP 2009

V letošních volbách do Evropského parlamentu se Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) propadla z 12,7% na 10,9% a obsadila tak celkem 80 křesel.

Hlavním důvodem je bezpochyby ekonomická krize: v absenci věrohodných alternativ dávají voliči přednost vládnoucím partajím, zatímco protestní hlasy připadají populistickým a extrémním stranám a hnutím, u kterých volič předpokládá, že prosadí radikální řešení krize (jako ukázkový příklad může sloužit Spojené království, kde uspěla jak separatistická UKIP – UK Independence Party s 16,09% hlasů, tak extremistická BNP – British National Party se ziskem 8,38% hlasů). Posunem ke koncovým stranám spektra se tedy parlament více diverzifikoval, zároveň ale došlo k úbytku hlasů pro středové strany, tedy i liberály.

Navzdory oslabení své pozice si frakce uchovala své tradiční bašty – zejména v Pobaltí, kde v Estonsku získaly liberální strany necelých 42% hlasů. Vysoký počet hlasů měli liberálové i ve Skandinávii (v průměru zde získali ve všech třech členských státech EU 19% hlasů), a na Balkáně.

Předseda Evropské federace liberálních, demokratických a reformních stran a poslanec německého Spolkového sněmu Werner Hoyer pózuje před plakátem senátorky a lídra otevřené kandidátky Unie liberálních demokratů Heleny Rögnerové na tiskové konferenci k volbám do Evropského parlamentu, která se konala 7. června v Praze.

Předseda Evropské federace liberálních, demokratických a reformních stran a poslanec německého Spolkového sněmu Werner Hoyer nemohl mít z výsledků voleb do EP v roce 2009 mnoho důvodů k radosti. Na snímku pózuje na tiskové konferenci k volbám do Evropského parlamentu v roce 2004 před plakátem senátorky a tehdejšího lídra otevřené kandidátky Unie liberálních demokratů Heleny Rögnerové. foto čtk

Zastoupení liberálů ve volbách do EP 2009 podle jednotlivých členských zemí, včetně srovnání s výsledky v roce 2004

BELGIE: Flandry: VLÁMŠTÍ LIBERÁLOVÉ A DEMOKRATÉ (VLD) – 12,75%, 3 křesla (2004: 21,91%, 3 křesla) Valónsko: REFORMNÍ HNUTÍ (MR) – 26,05%, 2 křesla (2004: 27,58%, 3 křesla)

BULHARSKO: NÁRODNÍ HNUTÍ PRO STABILITU A ROZVOJ (NDSV) (7,96%, 2 křesla) (2004: 6,27%, 1 křeslo), HNUTÍ ZA PRÁVA A SVOBODY (DPS) (14,14% hlasů, 3 křesla)

DÁNSKO: VENSTRE – DÁNSKÁ LIBERÁRNÍ STRANA (V) – 19,6%, 3 křesla (2004: 19,4%, 3 křesla)

ESTONSKO: STRANA STŘEDU (KESK) – 26,07%, 2 křesla (2004: 17,5% hlasů, 1 křeslo), ESTONSKÁ REFORMNÍ STRANA (ER) – 15,34%, 1 křeslo (2004: 12,2%, 1 křeslo)

Nejvíce hlasů v druhých estonských volbách do Evropského parlamentu získala Strana středu (KESK), která ve volbách často vítězí, ale stejně často ji chybí koaliční partneři, které potřebuje, aby svůj úspěch přetavila na účast ve vládě. Levicově populistická strana, která získává podporu zejména od venkovských voličů a estonských občanů ruské národnosti, je nyní v opozici. Do voleb ji vedl primátor Talinnu Edgar Savissar a v letošních volbách do EP si polepšila o jedno křeslo. Se ziskem jednoho křesla skončila Estonská reformní strana.

FINSKO: FINSKÝ STŘED (KESK) – 19% hlasů, 3 křesla (2004: 23,4%, 4 křesla), ŠVÉDSKÁ LIDOVÁ STRANA (SFP) – 6,1% hlasů, 1 křeslo (2004: 5,7%, 1 křeslo)

FRANCIE: DEMOKRATICKÉ HNUTÍ (MoDem) – 8,4% hlasů, 6 křesel (2004: 11,96%, 11 křesel)

MoDem je pokračovatelem Svazu pro francouzskou demokracii (UDF) z voleb 2004. Při prezidentských volbách 2007 se UDF rozštěpil, když jeho část podporovala Sarkozyho a z UDF odešla, zbytek prosazoval politiku třetí síly mezi socialisty a pravicí a podporoval lídra strany Bayroua v roli prezidentského kandidáta. Bayrou ale vypadl v prvním kole a odmítl podpořit Sarkozyho, což se straně, která nově nesla jméno MoDem, vymstilo v parlamentních volbách, kdy díky rozkolu s UMP získala jen minimum poslanců.

IRSKO (1): M. Harkin (NEZÁVISLÍ) – 4, 63%, 1 křeslo (2004: koalice NEZÁVISLÍ 15,2%, 2 křesla)

ITÁLIE: ITÁLIE HODNOT (IdV) (7,99%, 7 křesel)

LITVA: STRANA PRÁCE (DP) – (8,81%, 1 křeslo), LITEVSKÉ REPUBLIKÁNSKÉ LIBERÁLNÍ HNUTÍ (LRLS) – 7,35%, 1 křeslo (2004: koalice DP + LRLS 11,2%, 2 křesla)

LOTYŠSKO: CENTRISTICKÁ LOTYŠSKÁ PRVNÍ STRANA – LOTYŠSKÁ CESTA (LPP-LC) 7,5%, 1 křeslo (2004: 6,5%, 1 křeslo)

LUCEMBURSKO: DEMOKRATICKÁ STRANA – 18,71%, 1 křeslo (2004: 14,9%, 1 křeslo)

NĚMECKO: STRANA SVOBODNÝCH DEMOKRATŮ (FDP) – 11%, 12 křesel (2004: 6,1%, 7 křesel)

NIZOZEMSKO: LIDOVÁ STRANA PRO DEMOKRACII A SVOBODU (VVD) – 11,4%, 3 křesla) (2004: 13,2%, 4 křesla), DEMOKRATÉ ’66 (D66) – 11,3%, 3 křesla (2004: 4,2%, 1 křeslo)

Oslabila pravicově liberální Lidová strana pro demokracii a svobodu (VVD), když ustoupila ze 4 na 3 křesla a naopak posílila levicově liberální strana Demokraté ´66, kteří z jediného mandátu dosáhli na 3 křesla v EP.

RUMUNSKO: NÁRODNÍ LIBERÁRNÍ STRANA – 14,52%, 5 křesel (13,44%, 6 křesel)

SLOVINSKO: LIBERÁLNÍ DEMOKRACIE SLOVINSKA – 11,52% hlasů, 1 křeslo) (2004: 21,9%, 2 křesla), ZARES – NOVÁ POLITIKA – 9,82% hlasů, 1 křeslo

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ: LIBERÁLNÍ DEMOKRATÉ (LD) – 2009: 13, 36%, 11 křesel (2004: 14,9%, 12 křesel)

Navzdory předsevzetím lídra Nicka Clegga, že jeho strana vezme v evropských volbách hlasy jak labouristům, tak konzervativcům, se tak nestalo a liberálové skončili na 4. místě. Před nimi kromě konzervativců (vítězů voleb) a labouristů se ocitla i UK Independence Party (UKIP). Oproti minulým volbám do EP ztratili LibDems 1 křeslo a výsledek je tak těžkým zklamáním pro stranu, která v rámci Spojeného království platí za nejvíce proevropskou.

ŠVÉDSKO: LIBERÁLNÍ LIDOVÁ STRANA (FP) – 13,6% hlasů, 3 křesla (2004: 9,9%, 2 křesla), STRANA STŘEDU (C) 5,5% hlasů, 1 křeslo (2004: 6,3%, 1 křeslo)

ŠPANĚLSKO: KOALICE PRO EVROPU (CpE) – 5,12%, 2 křesla (2004: 5,1%, 2 křesla)

ČLENSKÉ STÁTY EU BEZ ZASTOUPENÍ LIBERÁLNÍCH STRAN V EP:

Maďarsko: SVAZ SVOBODNÝCH DEMOKRATŮ (SZDSZ) – 2,16% hlasů (2004: 7,7%, 2 křesla)

Rakousko: MLADÍ LIBERÁLOVÉ (JuLis) – 0,7% hlasů, 0 křesel (2004: v bloku Nezávislých)

Jen mikroskopické výsledky zaznamenali nově kandidující Mladí liberálové, kteří tvoří mládežnickou organizaci Liberálního fóra. Jejich kandidaturu umožnila svou podporou poslankyně EP Karin Resetarits, bývalá souputnice evropského poslance a žurnalisty H. P. Martina, která podpořila kandidaturu nikoli Liberálního fóra, ale jeho mládež. Ta postavila kandidátku, vedenou vysokoškolským studentem, na níž figurovali pouze lidé do 30 let. Hlasy voličů jim to ale nepřineslo.

Liberálové se nedostali do EP ani z těchto zemí: Česká republika, Kypr, Malta, Polsko, Portugalsko, Řecko a Slovensko.

Autor: Hana Chuka, EUROSKOP

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality