Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Nebe nad Evropou se zamlžilo

Adam Junek, Ekonom, 25. června 2009

Sen o slovenském byznysovém zázraku se rozplývá rychlostí, kterou by mohl závidět i nadzvukový letoun Concorde. Jak dopadne příběh slovenské nízkonákladové aerolinky SkyEurope, zůstává otázkou. Schoulila se pod křídly soudu, aby ji ochránil před věřiteli, a nyní má několik měsíců na to, aby ze svých potíží vybředla.

SkyEurope si nezvolila nejlepší dobu pro svůj start. Oficiálně vznikla pět dní před 11. zářím 2001. Datem, jež otřáslo leteckým byznysem.

Přesto odvážný plán vybudovat nízkonákladového přepravce přilákal investory zvučných jmen, například ABN Amro či Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Ty posléze vystřídali konzervativnější hráči, které firma našla při svém vstupu na vídeňskou burzu. Úspěch vyvrcholil v roce 2005, když SkyEurope získala na leasing dvanáct nových boeingů.

Dluhy se vršily, ale nadšení nepolevovalo. Jenže slibované vylepšení provozních výsledků se nedostavilo. Nejdříve přišla drahá ropa. Ceny akcií se začaly hroutit a dostavil se nový investor - americký fond specializující se na záchranu bankrotujících firem. Ani jeho pomoc nezabrala.

A vloni zaútočila finanční krize. Místo slibovaného prvního zisku za loňský rok přišla ještě hlubší ztráta než v předešlých letech. Že je opravdu zle, ukázal krok leasingové společnosti, která si letadla zase vzala zpět, a SkyEurope si stroje musela půjčovat, kde se dalo.
Dnes přepravce dluží, kam se podívá. Zaměstnancům, slovenskému státu, dodavatelům i investorům.

Nemusí to být však v rámci krize příběh ojedinělý. Letecký průmysl se celý potácí v potížích. Od 11. září postupně hlásí problémy každou chvíli, tu z důvodu SARS, jindy zase obchody kazí teroristé. British Airways vyzývá zaměstnance, aby pracovali měsíc zadarmo. Aeroflot zase hlásí, že bude muset propustit šest tisíc ze svých celkem patnácti tisíc zaměstnanců. Že aerolinky nemají na rozhazování, bylo vidět i na červnové show v Paříži.

Tradiční svátek letectví každoročně provázely mnohamiliardové kontrakty na nová letadla a jejich výrobci -arcirivalové Boeing a Airbus - vždy soutěžili, kdo urve více zakázek. Letos to bylo komornější. Airbus hlásil úspěch s novými objednávkami na 58 letadel, když Boeingu přibyly za týden jen dvě. Mezinárodní asociace aerolinek ale už varovala, že příští rok by se mohlo odsunout nebo zrušit až 30 procent kontraktů.

Evropské aerolinky v tom budou hrát svou roli. Ty jsou krizí postiženy nejvíce. Může za to i jejich zvyk zajišťovat se proti drahé ropě. Když její cena stoupá, je to fajn, ale když klesá, působí jim to dodatečné ztráty. V Americe tolik zajištění nevyužívají.

Dá se tak čekat, že se trh pročistí. Analytici již dlouho upozorňují, že evropské nebe brázdí příliš mnoho (zejména nízkonákladových) aerolinií. Výsledek pro cestující - méně konkurence, nepatrně vyšší ceny, zato větší jistota, že nezůstanou trčet někde na letišti bez nároku na cokoliv. A levné létání stejně nezmizí. Lowcostové aerolinie dotlačily i tradiční konkurenty, aby osekali náklady a nabídli letenky za rozumné ceny.

Autor: Adam Junek

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015