Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co hrozí? Nezaměstnanost a Sarkozy

David Klimeš, E15, 25. června 2009

Recese končí, bude hůř. Tak se dají shrnout závěry poslední studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Experti v širokém záběru potvrdili to, co už se postupně ozývalo z jednotlivých zemí - do konce roku se Amerika a Evropa dostane z recese, americké HDP v roce 2010 už mírně poroste, v Evropě se složí na výslednou nulu zdravější ekonomiky (jako je Česko s uvažovaným růstem 1,4 HDP) a horší případy, jako je Maďarsko.

Zpráva ale také potvrdila strach z toho, že konec recese nebude v žádném znamenat snižování nezaměstnanosti. Konec recese tak vyhození lidé nijak neoslaví a politiky taková situace postaví před těžkou volbu, zda se dál zadlužovat, když ekonomika už roste.

Jasno má v řešení ekonomických potíží jen jeden muž - francouzský prezident Nicolas Sarkozy. A právě před jeho ekonomickým receptem bychom se měli mít nejvíce na pozoru.

Zpráva OECD sice politikům gratuluje, jak za pomoci lití peněz do ekonomik zvládli krizi. Nicméně je varuje, že to nejtěžší je teprve čeká - tedy strukturální změny ekonomik a reforma sociálních systémů, především penzí. Jinak ekonomiky nezačnou opět tvořit pracovní místa a obrovské deficity se nezacelí.

Těžkou hlavu mají na obou stranách Atlantiku. USA sice ve výhledu OECD dopadají na příští rok lépe, ale Obama bude hodnocen především podle toho, kolik ze tří milionů propuštěných za tento rok (odhad vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů Johna Boehnera) si v dalším roce najde stabilní práci. Stejný obrázek je ale i v Evropě - příští rok vystoupá podle OECD nezaměstnanost v eurozóně až ke 12 procentům.

Mnoho zemí tak evidentně čeká podobná „blbá nálada" jako v Česku mezi lety 2000 zhruba až 2005 - recese konce devadesátých let už byla pryč, ekonomika rostla, ale práce bylo pomálu a nezaměstnanost se dotýkala desetiprocentní hranice. Podobné zdlouhavé čekání na zásadní strukturální proměny hospodářství nyní zažije nejspíše celá Evropa.

Zaručených receptů pro politiky v takové situaci není. Určitě je ale možné se vyvarovat těch nejhorších řešení. Nicolas Sarkozy ve svém velkolepém projevu před poslanci ve Versailles prohlásil, že se nebude zatěžovat „politikou střídmosti" a dál bude pumpovat peníze do ekonomiky, dokud se nezačnou tvořit místa.

Jenže zapomněl dodat, že to budou muset být draze půjčené peníze pro zemi, kterou už tak čeká více než sedmiprocentní dluh k HDP.

Sarkozyho tedy rozhodně při tápání, jak dál po konci recese, neposlouchejme. Francouzský prezident připomíná strávníka u velkolepé večeře, který si objednává další a další chody, i když ví, že na závěrečný účet už dávno nemá.

Autor: David Klimeš

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015