Právě jsem se vrátil z Kuby. Otřesné


Cyril Svoboda, Hospodářské noviny, 7. července 2009

Podařilo se mi v utajení a soukromě vycestovat na Kubu. Osobní zkušenost je nenahraditelná a nepřenosná – ačkoli v dobách, kdy jsem zastával funkci ministra zahraničí, měla Česká republika rozhodující podíl na tom, že nebyla zrušena tzv. červnová opatření vůči Kubě.

Stejně jako tehdy i dnes si myslím, že dialog s kubánskou vládou je možný, ale v žádném případě nesmí být veden na úkor pronásledovaných a trpících lidí, kteří s touto vládou vedou nerovný zápas. Takový dialog je chybou. Chybou o to horší, že je motivována pouze pragmatismem, za který EU, a jak se ukázalo v půlroce našeho předsednictví, i česká vláda vyměnily hodnoty a principy. Mám-li si vybrat, jestli podpořit Castrův režim, nebo kubánské disidenty, moje volba byla a vždy zůstane jasná.

Moje zkušenost z cesty je otřesná. Nejenže se situace na Kubě politicky, ekonomicky, a hlavně lidskoprávně nezměnila, ale je stále horší. Kuba se již řídí revolučním heslem „šetřit, nebo zemřít. Země je v zoufalé ekonomické situaci. Pronásledování demokratické opozice pokračuje.

Kubánští disidenti – napůl opuštění hrdinové

Protože jsem cestoval jako soukromá osoba, navštívil jsem jednotlivé reprezentanty disentu tam, kde žijí, v jejich domovech i v prostředí, kde pracují a politicky působí. Na vlastní oči jsem viděl, v jak zoufalých podmínkách vedou svůj boj, tolik strádání, tolik osobní odvahy… Ano, i dnes musím říci: Kubánští demokraté, Oswaldo Payá, Laura Pollan, René Gómez Manzano a mnozí, mnozí další, jsou hrdinové!

Vzhledem k tomu, co vím a co jsem v minulých dnech zažil, se ale nemohu divit, když disidenti v Havaně přiznávají pocit zrady ze strany EU a opuštěnosti ve svém zápase. Ze všech členských zemí pouze zastupitelské úřady České republiky, Polska a Nizozemska předávají léky nemocným vězňům nebo jejich rodinným příslušníkům.

Některé další země možná používají k této aktivitě nevládní organizace, ale jsou evropské země, které i takovou pomoc odmítají. Tak daleko jde v současnosti evropský cynismus a politický pragmatismus.

Vzpomeňme na vlastní minulost

Cesta na Kubu Raúla Castra pro mě byla poučením i výzvou – musíme se vrátit k politice hodnot a principů vyšších, než je momentální politický nebo ekonomický zisk. I my jsme přece v době totality, přitom zdaleka ne takové, jaká vládne na Kubě dnes, byli vděčni za jakoukoli pomoc i vyslovenou podporu. Někdy stačí, aby pronásledovaní věděli, že se o nich ví, že jejich jména jsou známá a jejich zápas slušní lidé se sympatiemi sledují.

Autor: Cyril Svoboda

Předseda KDU-ČSL.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality