Lada Šušlíková, Mladá fronta DNES, 29. července 2009
Italský premiér Silvio Berlusconi už několik týdnů okupuje titulní stránky evropských novin. Připomeňme alespoň hlavní z jeho afér. V květnu požádala premiérova choť o rozvod z důvodu nevěry, což doplnila: „Nemohu žít s mužem, který se stýká s nezletilými.“ Vzápětí se provalil údajný poměr 72letého premiéra s nezletilou modelkou…
V červnu explodovala aféra „hanbatých fotek ze sardinské vily, které se týkaly i Mirka Topolánka. Mimochodem, ten se (asi díky svému postavení) stal v Itálii velmi populárním. Snímky měly mimo jiné i ukázat, že premiér zneužívá peníze daňových poplatníků a státní letku pro dovoz slečen.
Na konci června prohlásila exkluzivní call girl, že s premiérem provozovala sex za úplatu. Premiér sice kontroval, že za sex nikdy neplatil, protože tím by si „odepřel potěšení z dobývání ženy, jeho tvrzení však poněkud znevěrohodňuje populární audiozáznam se slavným výrokem o Putinově posteli.
Před několika dny pak vyšel v opozičním deníku La Repubblica průzkum veřejného mínění, podle něhož premiérova podpora klesla na pouhých 49 procent. Evropská média reagovala s velkým zájmem. Berlusconi padá, Zemětřesení v Itálii, Silvio na konci, předháněly se titulky v různých jazykových mutacích.
Uškodily skutečně Berslusconimu sexuální skandály?
Propad preferencí byl většinou interpretován jako daň za výše uvedené sexuální skandály a často i jako počátek cesty do propadliště dějin. Těmto silným tvrzením však odporuje řada faktů. Podpora premiéra se skutečně snížila, oproti loňskému létu až o 9 procent. Klesala však od podzimu 2008, kdy byly ony aféry ještě na hony vzdáleny. Automatické spojování propadu se sexuálními skandály není opodstatněné.
Kolísání volebních preferencí během funkčního období je zcela běžné ve všech demokraciích a pokles v řádu jednotek procent rozhodně neznamená katastrofu. Výzkumy volební podpory navíc nebývají (nejen) v Itálii příliš přesné, je nutné brát v úvahu i přirozenou statistickou odchylku. Na preferencích se zákonitě projevil i negativní vliv ekonomické krize.
Berlusconi je vítězem obou letošních hlavních hlasovaní. V únoru převálcoval opozici v regionálních volbách na Sardinii; v důsledku prohry se lídr levice Walter Veltroni vzdal své funkce. V červnu premiérova strana Lid svobody vyhrála volby do Evropského parlamentu. V tomto směru jeho pozice uvnitř strany i koalice oslabena nebyla.
V minulosti zažil řadu ještě mnohem horších skandálů včetně obvinění z korupce, finančních machinací, zneužívání moci atd. Všechny dokázal přežít a naopak ještě posílit. Takový Istari v praxi: Gandalf Šedý padne, aby se vrátil jako mocnější Gandalf Bílý. Jeho síla vychází z několika hlavních faktorů.
Premiér, druhý nejbohatší muž
Berlusconi, úspěšný podnikatel a druhý nejbohatší občan země, je charizmatickým politikem a symbolem druhé Italské republiky. Má nejen zaryté odpůrce, ale i ohromný tábor skalních příznivců, kteří za ním stojí vždy, bez ohledu na jeho chování. Jako mediální magnát ovládá většinu italského televizního i tiskového trhu a má velký prostor pro sebepropagaci, čehož beze zbytku využívá.
Pro svou stranu i středopravicovou koalici je prozatím nenahraditelný, není žádná jiná alternativa. Opozice je velmi oslabena dvojí prohrou a Veltroniho odchodem, což opět nahrává Berlusconimu.
Mnohem větším nebezpečím v současnosti je – kromě nedobrého zdraví – například otázka financování italského jihu. V tomto směru je premiér kritizován nejen opozicí, ale i koaličními partnery, zejména Ligou severu. Právě ta přitom stála za nejednou vládní krizí a vyvolala i pád prvního Berlusconiho kabinetu.
A navíc, sexuální skandály by srazily vaz americkému prezidentovi, ale ne vůdci národa milovníků. Jak říká sám Berlusconi: „Nejsem světec, to všichni chápete. Svatá pravda, Silvio.
Autor: Lada Šušlíková, FSV UK