Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bitva šelem

Marie Bydžovská, Euroskop, 10. srpna 2009
Ačkoliv není možné zjednodušit evropské politické debaty na spory mezi velkými rivaly Francií, Británií a Německem, jak to často nejen novináři dělají, v případě sporu o podobu finanční regulace Evropa opravdu stojí na začátku bitvy těchto tří „velkých šelem", píše The Economist z konce července.

Spor má své hluboké kořeny. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy horlili proti hedgeovým fondům a private equity dlouho před propuknutím úvěrové krize v USA. V Německu byly přezdívány kobylky a jejich působení bylo považováno za „splašky anglosaského kapitalismu". 80 procent všech peněžních prostředků evropských hedgových fondů je totiž spravováno v Londýně.

Vlády Francie, Německa a Británie se již dlouho přou o to, jak regulovat finančnictví, v posledních týdnech ale napadání začalo být osobní a na veřejnosti.

V půlce července slíbila Merkelová prosadit na podzimním summitu G20 v Pittsburgu přísnou regulaci. Britský ministr zodpovědný za londýnské City Paul Myners oproti tomu prohlásil, že evropský návrh finanční regulace potřebuje „vážný chirurgický zásah". Nezapomněl dodat, že pouze tři procenta evropských hedgeových fondů jsou spravovány z Francie. Pro určité evropské státy je tak podle něj snadné získat politický kapitál požadováním vtíravé regulace odvětví, s kterým mají žádnou nebo minimální zkušenost.

Liberálové? Tak to ne! 

Pozadu nezůstala ani francouzská ministryně financí Christine Lagarde, která se pokusila zabránit tomu, aby se předsedkyní výboru pro finanční regulaci v nově ustanoveném Evropského parlamentu stala britská europoslankyně Sharon Bowles.  A nebyla sama, kdo byl rozhořčen nad tím, že by se tak zásadního postavení měla chopit „anglosaská liberálka".

Ale jaký vliv bude tato vzájemná podezřívavost mít? Všechna nařízení prochází úpravami v evropském legislativním procesu a mnoho ze současného povyku je prostě jenom povykem. Německo v září čekají volby a ve Francii byly útoky na zahraniční finančníky vždycky oblíbené.  

I samotní manageři přiznávají, že některé stížnosti britských hedgeových fondů jsou nadsazené: velká část navrhované regulace je inspirována britským myšlením. A že obsahuje součásti, které se Británii nelíbí je vina i jí samotné, tvrdí vysocí euroúředníci. Když byl návrh regulace na začátku roku vytvářen, byla Británie zaneprázdněna vlastními starostmi a nevěnovala dostatečnou pozornost lobbování v Bruselu.

Uprostřed všeho rámusu a vzájemného podezřívání je překvapivě málo času věnováno debatě o odvrácené straně regulace finančních trhů. Evropská stárnoucí populace bude muset nějak zajistit fondy pro budoucí důchody a již nyní mají některé velké penzijní fondy dobrý důvod k tomu, že začaly investovat do hedgeových fondů - jsou pod tlakem, aby přinášely vyšší zisky. Pokud evropské trhy nebudou moci nabídnout penzijním fondům atraktivní zisky, státy budou mít vážný problém se sociálním zabezpečením a kapitál uteče pryč. Ne z Londýna do Paříže nebo Frankfurtu, ale pryč z Evropy, argumentuje Bowle.

Proto by se měla politická debata zaměřit na otázku: Jak moc hospodářského růstu může Evropa obětovat, aby se vyhnula riziku? Ale k takové diskuzi by bylo potřeba, aby si evropské „velké šelmy" začaly důvěřovat. Což se nyní zdá jako marná naděje, uzavírá The Economist.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015