Nouriel Roubini, Hospodářské noviny, 18. srpna 2009
Kam má americké a světové hospodářství namířeno? Loni tuto debatu vedly dva tábory. Jeden tvrdil, že recese ve Spojených státech bude ve tvaru V – krátká a mělká. Měla trvat osm měsíců, tak jako dvě předchozí recese let 1990 – 1991 a 2001, a svět měl být od smrštění USA izolovaný. Jiní, včetně mě, prohlašovali, že vzhledem k přemíře zadluženosti soukromého sektoru (domácností, finančních ústavů a obchodních firem) půjde o recesi ve tvaru U – dlouhou a hlubokou. Tvrdili jsme, že bude trvat asi 24 měsíců a že se svět před kontrakcí USA neuchrání.
Dnes, kdy se recese z USA rozšířila do celého světa, už přesvědčení o odloučené recesi ve tvaru V ztratilo půdu pod nohama. Probíhá nejhorší americká a globální recese za 60 let. Pokud se USA z recese zotaví do konce roku, což je pravděpodobné, jednalo by se o recesi třikrát delší a asi pětkrát hlubší – ve smyslu kumulativního propadu výstupu – než předchozí dvě.
Mezi ekonomy panuje shoda, že recesi už máme za sebou, že se americká i světová ekonomika svižně vrátí k růstu a že riziko recidivy nehrozí. Želbohu, tento nový konsenzus se mýlí stejně, jako se v posledních třech letech mýlili zastánci recese ve tvaru V.
Mdlý růst
Data z USA – rostoucí nezaměstnanost, ubývající spotřeba domácností, klesající průmyslová výroba a realitní trh – naznačují, že americká recese trvá. Obdobná analýza mnoha dalších vyspělých ekonomik ukazuje, že dno je tak jako v USA blízko, ale ještě jsme ho nedosáhli. Většina rozvíjejících se ekonomik se už asi vrací k růstu, ale jejich výkon je pod jejich potenciálem.
Navíc je pravděpodobné, že růst ve vyspělých zemích několik let zůstane mdlý a zřetelně pod úrovní trendu.
První příčina bude zřejmě brzdit růst nadlouho: domácnosti se musí vymanit z dluhů a více šetřit, což na léta sešněruje spotřebu.
Zadruhé: finanční soustava – jak banky, tak nebankovní instituce – je pošramocená. Nedostatečný růst úvěrů bude dusit spotřebu i investiční výdaje.
Zatřetí: podnikový sektor se vyrovnává s přebytkem kapacit, a pokud bude růst bezkrevný a přetrvají deflační tlaky, pravděpodobným výsledkem bude nevýrazné zotavení ziskovosti. Podniky tudíž zřejmě nebudou zvyšovat kapitálové výdaje.
Začtvrté: opětovné zadlužování veřejného sektoru obrovskými fiskálními deficity a hromaděním dluhu vytváří riziko, že vytěsní oživení útrat soukromého sektoru. Účinky politického stimulu se navíc zkraje příštího roku vytratí, takže k podpoře setrvalého růstu bude zapotřebí silnější soukromé poptávky.
Domácí soukromá poptávka, zejména spotřeba, je dnes chabá; v nadměrně utrácejících zemích (USA, Británie, Španělsko, Irsko atd.) slábne, kdežto v příliš spořivých zemích (Čína, Asie, Německo, Japonsko) nepřibývá tak rychle, aby vykompenzovala úbytek čistých exportů těchto zemí. Dochází tudíž ke globálnímu oslabování agregátní poptávky vůči nadbytku nabídky, což bude brzdit globální ekonomické oživení.
Pozor na ropu a energie
Existují dva důvody k obavám z recese se dvěma propady. Zaprvé, strategie odklonu od měnového a fiskálního uvolňování se nemusí povést, protože tvůrci politik to schytají, ať udělají krok vpřed, nebo se zdrží zpátky. Vezmou-li vážně své fiskální deficity (a potenciální monetizaci těchto schodků) a zvýší daně, omezí výdaje a vysají nadbytečnou likviditu, mohli by už beztak slabému oživení podrazit nohy.
Pokud ale rozpočtové deficity zachovají, v určitou chvíli – až ochabnou deflační tlaky – se vzbouří trhy s dluhopisy. Pak se zvýší inflační očekávání, vzrostou výnosy vládních dluhopisů a to vytěsní oživení.
Druhý důvod k obavám z recese se dvojím propadem se týká cen ropy, energií a potravin. Ty mohou růst rychleji, než budou ospravedlňovat ekonomické fundamenty, a dále by je mohla zvyšovat hradba aktiv pasoucích po likviditě, jakož i spekulativní poptávka. Ropa za 145 dolarů za barel byla loni pro globální hospodářství poslední kapkou, neboť zemím dovážejícím ropu způsobila silný příjmový šok. Kdyby snad spekulativní síly vyhnaly cenu ropy ke 100 dolarům za barel, světová ekonomika by to nemusela vydržet.
Konec vážné celosvětové recese bude ke konci letošního roku blíže, ale oživení nebude ve vyspělých ekonomikách robustní, spíše mdlé.
Autor: Nouriel Roubini