Martin Stašek, Lidové noviny, 28. srpna 2009
Komentář Daniela Kaisera (Nekrolog za svobodu světla, LN 26. 8.) o stahování klasických žárovek z trhu mohl snadno vzbudit v čtenáři dojem, že nikým nevolení a vzdálení (anžto bruselští) úředníci Evropské komise mají jediný cíl – trápit společně s nadnárodními korporacemi nebohé občany v jednotlivých členských státech zakazováním všeho možného, tentokrát žárovek. Dovolím si tedy k některým skutečnostem uvedeným ve zmíněném článku poskytnout doplňující informace a osvětlit tak rozhodnutí, které kromě členských států EU přijaly například i USA, Austrálie či Švýcarsko.
Daniel Kaiser pracuje s pojmem Brusel, oblíbeným klišé pro ty, kdo chtějí navodit obraz EU jakožto jakési tajemné, neproniknutelné a zcela svévolně rozhodující velmoci. Vězte však, že o pozvolném stahování klasických žárovek rozhodli zcela transparentně zástupci všech členských států: nejprve vedoucí představitelé členských států (včetně Mirka Topolánka), kteří na zasedání Evropské rady v březnu 2007 vyzvali Evropskou komisi „k urychlenému předložení návrhů, aby bylo možné přijmout požadavky na zvýšenou energetickou účinnost kancelářského a pouličního osvětlení do roku 2008 a žárovek a jiných forem osvětlení v domácnostech do roku 2009 (citace ze závěrů onoho zasedání Evropské rady dostupných na internetu).
Článek Daniela Kaisera Nekrolog za svobodu by se spíše mohl jmenovat Jak si rozsvítit v hlavě. foto čtk
V říjnu 2008 pak ministři pro energetiku zasedající v Radě EU, včetně zástupce českého ministerstva průmyslu a obchodu, výslovně vyzvali Evropskou komisi, aby „předložila v roce 2008 návrh nařízení, kterým bude zahájen proces postupného stahování klasických žárovek z trhu. O konkrétní podobě legislativy pak jednali zástupci všech členských států v tzv. regulačním výboru pro ekodesign (ČR byla zastoupena členem Státní energetické inspekce) na konci roku 2008. A konečné slovo k návrhu nařízení měli opět zástupci členských států v Radě EU a poslanci Evropského parlamentu. Ani jedna z dvou posledně jmenovaných institucí však k návrhu neměla připomínek, a nařízení tak vstoupilo v březnu 2009 v platnost. Toliko k údajné nedemokratičnosti rozhodnutí.
Větší zdravotní rizika nikdo neprokázal Autor v článku rovněž píše, že nařízení vzniklo mj. z popudu výrobců zářivek a že bude mít neblahé zdravotní následky na populaci EU. Nepředkládá ale žádné důkazy o tom, jak výrobci (často se jedná o společnosti vyrábějící současně i klasické žárovky) na jednotlivé účastníky rozhodování působili. A k vysvětlení škodlivosti použije v ČR nyní oblíbené slovo „přece. Tvrdí, že většina očařů se „přece domnívá, že zářivky škodí. Tento poslední dobou tak oblíbený obrat má zjevně vzbudit v čtenáři dojem, že se jedná o všeobecně známý fakt, jehož neznalost je neomluvitelná. Sám autor ale současně přiznává, že jde vlastně o nepodloženou domněnku. Úsporné zářivky jsou ale v evropských domácnostech a podnicích používány již téměř deset let a žádná studie neprokázala, že by pro zdraví představovaly větší riziko než klasické žárovky se žhavícím vláknem.
Na závěr si již dovolím jen upravit chybnou informaci uvedenou v článku – od září 2009 budou z prodeje staženy klasické žárovky (se žhavícím vláknem) s příkonem 100 a více wattů, nikoli 80 wattů, jak uvedl autor.
Autor: Martin Stašek