Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Místo Jugoslávie vzniká Jugosféra

Tereza Vávrová, EUROSKOP, 28. srpna 2009

Téměř 20 let poté, co se jugoslávská federace rozpadla ve válce, obnovují každodenní kontakty institucí i jednotlivců zpřetrhané vazby. Na nedávném summitu Hnutí nezúčastněných, jakéhosi reliktu studené války, vyzval srbský prezident Boris Tadič ostatní bývalé jugoslávské státy, aby spojily své síly na ekonomickém poli. Jeho chorvatský protějšek Stjepan Mesić s ním souhlasil: „Naše země" se na velkých trzích nemohou samostatně prosadit. Týdeník The Economist přinesl ve svém čísle z 22. srpna zajímavou analýzu současného postjugoslávského regionu.

V jistém slova smyslu jsou tyto výzvy v současně době již poněkud zastaralé. Firmy jsou samozřejmě v globální měřítku malá, ale použití termínu „naše země" jedním z ex-jugoslávských politiků svědčí o větší změně. Od Slovinska po makedonsko-řeckou hranici mají místní obyvatelé mnoho společného, přestože o tom moc nemluví. Každý den se vazby, které byly válkou a rozpadem země zpřetrhány, pomalu obnovují. Jugoslávie neexistuje, místo ní vzniká Jugosféra, tvrdí The Economist.

Tento zásadní posun v každodenním životě západního Balkánu se děje bez fanfár. Jen málo lidí si této změny všimlo, neboť ti, co žijí v Jugosféře ji vnímají jako samozřejmost, a ti mimo ní, jsou lehkovážní ignoranti. Možná to není ani tak překvapující, dobré zprávy jsou žádné zprávy.

A woman walks by the graffiti reading

Blýská se na Balkáně na lepší (na normální) časy?  Bělehrad, 29. května 2009: Dívka míjí v zeď s nápisem "Kosovo je Srbsko".   foto čtk

 

Přesto, abychom si uvědomili rozsah probíhající změny, podívejme se na několik příkladů. Skutečnost, že vojáci, kteří proti sobě bojovali, se účastní společných cvičení, že hasiči spolupracují při nejrůznějších zásazích, že se s železnou pravidelností setkávají všichni od veterinářů po bankéře, je dobrá zpráva. Regionální rada pro spolupráci se sídlem v Sarajevu je dennodenně zavalena prací, a to je proces, nejde o pouhou událost.

Jugosféra má své kořeny ve společné zkušenosti, v obchodu a v byznysu. Většina bývalých Jugoslávců - Bosňáci, Srbové, Černohorci a Chorvaté - mluví stejným jazykem s minimálními odchylkami. Mnoho Makedonců a Slovinců stále mluví nebo rozumí bývalé srbochorvatštině. V rámci regionu mohou obyvatelé cestovat volně jen s použitím občanského průkazu.

Obyvatelé Jugosféry mají rádi stejnou hudbu a vaří stejné jídlo. Samozřejmě politické, náboženské a etnické odlišnosti přetrvávají, ale každé léto se sjedou tisíce mladých lidí na festival Exit do Nového Sadu v Srbsku, kde žádná balkánská star nemá problém najít široké publikum. Panbalkánské průzkumy dokazují určitou jednotu - lidé mají stejné strachy, obavy i touhy. Gaulupův monitoring z letošního června dokonce ukázal, že napříč západním Balkánem klesá touha po emigraci.

Rovněž obchodně jsou státy Jugosféry provázané. Třetina černohorského ochodu se uskutečňuje se Srbskem, Bosna je největším odběratelem srbského exportu a Chorvatsko druhým největším. Expanze v malých ekonomikách se obvykle začíná zvýšením obchodu se sousedními státy - srbská Delta, slovinský Mercator a chorvatský Konzum vyrůstají jako houby po dešti v každé zemi. Stále více a více domácích firem chápe bývalou Jugoslávii jako jeden region, poznamenává The Economist

Ani Kosované nemají nic proti a přiznávají jugoslávský vliv. Jeden z marketingových ředitelů v Albánii říká, že by v životě nemohl dovážet do Kosova mléko z Itálie, protože pro Kosovany je slovinské mléko zlatým standardem. Jediní Chorvaté se netváří příliš nadšeně, zeptáte-li se je na Jugosféru. Není to ale tím, že by ji nechtěli, ale svým názvem jim připomíná stát, z něhož se odtrhli.

Efektivní by bylo konsolidovat to, co mají zdejší lidé společného. Jednotlivé západobalkánské vlády by se měly snažit definovat regionální politiku a provázat místní obchod v rámci Jugosféry. Ideálně se totéž povede mezi Jugosférou a Evropskou unií. EU byla založena, aby přispěla k míru a porozumění na kontinentě, v Jugosféře to ještě není hotovo, píše The Economist.

Autor: Tereza Vávrová, EUROSKOP
tiskový mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015