Jseš mrtvej Viktore, s láskou Dmitrij


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 30. srpna 2009

Takto štiplavě zkrátil v nadpisu svého článku týdeník The Economist z 22. srpna dopis ruského prezidenta Medvěděva jeho ukrajinskému protějšku Juščenkovi.

Rusko oslavilo první výročí gruzínské války slovním útokem na Ukrajinu. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv napsal svému ukrajinskému protějšku Viktoru Juščenkovi dopis s obvyklým výčtem stížností: Ukrajina dodává zbraně Gruzii, ztěžuje život ruské černomořské flotile (jež kotví v ukrajinském přístavu Sevastopol), podepisuje zrádcovské dohody o plynovodech s EU, vyhošťuje ruské diplomaty a falsifikuje společnou sovětskou historii.

Méně obvyklé bylo použití videoblogu k propagaci dopisu. Oblečený do zlověstně černé stojící nad Černým mořem s dvěmi vojenskými loďmi v pozadí na něm Medvěděv prohlašuje, že Kreml nepošle do Kyjeva svého vyslance.

S odměřenou odpovědí přišel Juščenko o několik dní později: Ukrajina nepodniká vůči Gruzii nic ilegálního, má plné právo volit si své spojence a je oprávněná mít vlastní pohled na historii a vlastní jazyk a opakovaně žádala Kreml, aby odvolal některé ze svých diplomatů zapojených do nediplomatických činností.

Russian President Dmitry Medvedev, right, shakes hands with Viktor Yushchenko, President of Ukraine during the informal Commonwealth of Independent States (CIS) summit in Strelna, outside St. Petersburg, Russia, Friday, June 6, 2008. Russian President Dmitry Medvedev is meeting with other leaders from a fractious grouping of former Soviet republics. (AP Photo/Dmitry Lovetsky)

Nezávislá, suverénní Ukrajina je klíčovou otázkou evropské bezpečnosti. Na snímku ruský prezident Medveděv (vpravo) s prezidentem Ukrajiny Juščenkem na summitu Společenství nezávislých států ve Strelné u Petrohradu, 6. června 2006. foto čtk

Příprava na sousedovy volby

Medvěděva ale Juščenkova reakce nezajímala. Svým počinem měl v úmyslu oznámit ruské zapojení do ukrajinských prezidentských voleb stanovených na 17. ledna, které jsou pro Rusko skoro tak důležité jako pro samotnou Ukrajinu. Schopnost ovlivnit dění na Ukrajině považuje Rusko za zkoušku svého nového mocenského vzestupu.

Rusko se zapojilo i do minulých prezidentských voleb na Ukrajině, v kterých podporovalo tehdejšího proruského premiéra Viktora Janukoviče. Když tentokrát útočí proti Juščenkovi, strefuje se však do někoho, kdo prohraje tak jako tak, míní týdeník.

Aby Rusko ukázalo množství způsobů, jakými může ovlivňovat dění na Ukrajině a znovu ji včlenit do své sféry zájmů, poslalo nedávno na kontroverzní návštěvu Ukrajiny hlavu ruské pravoslavné církve patriarchu Kyrila, který tam promluvil o sjednocení pravoslavné církve.

Dojde i na zbraně?

Vojenský konflikt Ruska s Ukrajinou je nepravděpodobný, ale již není podle The Economist nemyslitelý. Konflikt Ruska s Gruzií se před dvěma lety zdál podobně nepravděpodobný.

V minulosti si Moskva dokázala znepřátelit téměř všechny postsovětské republiky včetně nedemokratického Běloruska. Obchodní války a přerušení energetických dodávek se staly standartními politickými nástroji. Ale ze všech ruských sousedů je Ukrajina největší a nejdůležitější. Jak řekl Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává Rusko být impériem, ale s pokoutně získanou a následně podrobenou Ukrajinou se jím automaticky stane.

Zdaleka není jasné, zda Rusko vůbec uznalo ukrajinskou suverenitu. Na loňském summitu NATO v Bukurešti údajně řekl Putin prezidentu Bushovi: „To přece chápeš, že Ukrajina není ani státem. A Ukrajina navíc oproti Gruzii nebo pobaltským státům nemá dlouhou tradici existence vlastního státu.

Ukrajinský chaos

Ukrajinští voliči asi také nechají zemi zranitelnou. Podle nedávného výzkumu veřejného mínění více Ukrajinců považuje za největší bezpečnostní hrozbu vlastní vládu než Rusko. Korupce a politické tahanice paralyzují vládu, většina prezidentských dekretů nebyla implementována, od června je země bez ministra obrany a hospodářství se za druhé čtvrtletí letošního roku propadlo o 18 %.

A za této situace vypadá druh řádu, který prezentují ruské televizní stanice, čím dál tím populárněji. 90 % Ukrajinců udává, že mají kladný vztah k Rusku, zatímco 42 % Rusů vidí v Ukrajině nepřítele. Pouze málo předních ukrajinských politiků vyvracelo Medveděvova obvinění na adresu Juščenka. Naopak je využila jako příležitost se do prezidenta rovněž strefit.

Situace v Rusku nemusí být stabilní a jeho současní vládci tak mohou být v pokušení vyvolat konflikt s Ukrajinou, aby upevnili svou pozici. Jedna věc je však jistá: Vztah Ruska a Ukrajiny bude noční můrou pro evropskou bezpečnost, uzavírá komentátor The Economist.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality