USA: Rusové budou méně paranoidní


Daniel Anýž, Hospodářské noviny, 21. září 2009

Republikáni kritizují Obamu za zrušení výstavby základen Američané asi Čechům a Polákům „ztrátu“ základen vykompenzují

Už dávno se v americké politické diskusi a v médiích neobjevovaly Česká republika a Polsko s takovou intenzitou jako v posledních dnech. Přesněji po oznámení Baracka Obamy, že ruší projekt amerických protiraketových základen v obou zemích.

Český prezident Václav Klaus dnes ve washingtonském pravicovém think tanku Cato Institute přednese hlavní projev na konferenci s názvem Svoboda a prosperita ve střední a východní Evropě – Dvacet let po zhroucení komunismu.

Zastavení česko-polského protiraketového projektu ale mezitím oživilo diskusi, jaké postavení mají tyto země a celý širší region někdejších sovětských satelitů v zahraniční politice současné demokratické administrativy.

Ilustrační snímek radaru XBR (na nedatovaném archivním snímku poskytnutém Velvyslanectvím USA v ČR), který je součástí systému protiraketové obrany USA. Premiér Mirek Topolánek na tiskové konferenci 20. ledna v Praze oznámil, že Spojené státy chtějí v Česku umístit radarovou část své protiraketové základny. V pátek oficiálně požádaly českou vládu o zahájení rozhovorů. Jednání budou podle Topolánka trvat několik měsíců. Pokud budou úspěšná a pokud česká strana záměr schválí, mohl by radar na českém území začít fungovat v roce 2011.

Představa radaru, jako součásti obrany Západu před nepředvídatelnými fundamentalistickými režimy i jako výraz transatlantické vazby České republiky, dostala rozhodnutím Obamovy administrativy povážlivou trhlinu. Ilustrační snímek radaru XBR. Foto čtk

„Zpětně to ospravedlňuje nedávný dopis evropských intelektuálů a bývalých politiků, kteří varovali, že současná administrativa podceňuje strategický význam středoevropského regionu, připomněl politolog Joseph R. Wood z German Marshall Fund ve Washington pro HN několik týdnů starou výzvu Obamovu Bílému domu, kterou z Česka podepsali Václav Havel a Alexandr Vondra.

Bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová v debatě k této výzvě před časem upozornila, že partneři USA by měli brát v úvahu, že „mnohé z americké zahraniční politiky přichází ve čtyřletých segmentech. Podle Wooda jdou ovšem zahraničněpolitické kroky Obamovy vlády za rámec obvyklých změn při střídání administrativ. „Obamův Bílý dům se velmi soustřeďuje na odstranění překážek ve vztahu k Rusku. A naopak přikládá menší důležitost tradičnímu obrannému transatlantickému vztahu, míní Wood.

Ronald Asmus, který je šéfem bruselské pobočky German Marshall Fund a výrazně přispěl ke vstupu Česka a Polsko do NATO, v sobotním komentáři pro Washington Post uvedl, že rozhodnutí Obamovy administrativy „způsobilo krizi důvěry ve vztazích Washingtonu se střední a východní Evropou.

Obama: Rusové to neovlivnili

Ministr obrany Robert Gates včera ve svém komentáři pro New York Times se oproti tomu zásadně ohradil, když zopakoval základní tvrzení Obamova týmu, že rozhodnutí o zrušení projektu bylo založeno na nových zpravodajských informacích o íránském raketovém programu. Rusko podle Gatese „nehrálo žádnou roli.

Totéž včera v rozhovoru pro televizi CBS tvrdil i prezident Obama. „Rusové nerozhodují o naší pozici v obranné politice, prohlásil Obama, ale zároveň dodal, že „Rusové budou nyní o něco méně paranoidní a budou ochotni s námi efektivněji spolupracovat ve věci balistických raket Íránu nebo jaderného vývoje Íránu. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která se dnes v New Yorku setká s českým protějškem Janem Kohoutem, před víkendem na přednášce v Brookings Institution rovněž odmítla kritiku republikánů, že Obamova administrativa ruší protiraketovou obranu. Nově navržená obranná architektura, založená na mobilních raketách proti střelám s krátkou a střední dráhou letu, podle ní Evropu ochrání rychleji a šířeji než stacionární českopolské silo s radarem.

Jeden z bezpečnostních analytiků Brookings Institution Michael O’Hanlon s rozhodnutím administrativy obecně souhlasí, ale jak uvedl pro HN: „Bylo by nepříjemné, kdyby si Rusko myslelo, že může zastrašovat Polsko a Česko.

Náhrada – mobilní rakety?

Podle Clintonové budou Česko a Polsko na „vrcholu seznamu zemí, kam by mohly být mobilní rakety v Evropě rozmístěny, což ve svém včerejším komentáři jinými slovy řekl i Gates, když obě země označil, za „nejpravděpodobnější lokace.

Jeho český rezortní kolega Martin Barták byl po páteční schůzce s Gatesem ve Washingtonu o poznání zdrženlivější. Podle něho „je předčasné hovořit o umístění raket v České republice. Česko by teoreticky mohlo znovu vstoupit do hry, ale nejdříve okolo roku 2015, kdy Washington po raketách na námořních lodích plánuje druhou fázi projektu – rakety na mobilních odpalovacích rampách.

„Je to dobrý záměr, ale je třeba to brát jako výhledový plán, který se může měnit, uvedl pro HN analytik Joe Cirincione, který v minulých letech patřil k zásadním kritikům Bushova projektu a podle některých názorů měl jako jeden z členů poradního týmu Baracka Obamy v loňské kampani vliv na jeho názory na protiraketovou obranu. Ovšem i Cirincione, přestože novou architekturu bezvýhradně schvaluje, upozorňuje, že„vyřešení provozních a také finančních otázek může být velmi složité.

Podle ministra Bartáka ustoupení od vybudování základny nijak nezasáhne česko-americkou vojenskou a vědecko-technologickou spolupráci, která vyplývá z už podepsaných dohod. Ještě letos na podzim by se k tomu mělo v Praze uskutečnit jednání „společné obranné skupiny a při americké Agentuře pro protiraketovou obranu by v budoucnu mohl působit stálý český zástupce.

Autor: Daniel Anýž

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality