Jiří Šedivý, MF DNES, 24. září 2009
Protiradaroví aktivisté by neměli ukládat své transparenty, ale jenom je mírně poopravit, protože je budou ještě potřebovat. Předčasně jásají a považují za své vítězství, když vnímají odstoupení USA od rozhodnutí umístit u nás radar protiraketové obrany a v Polsku rakety jako rozhodnutí zastavit projekt protiraketové obrany USA. Nejvyšší představitelé USA potvrzují, že nejde o rozhodnutí zastavit vlastní výstavbu, ale změnu použité technologie.
Česká politická scéna i veřejnost nevnímala vnitřní debatu v USA, která nikdy nebyla zastavena a která nyní po odchodu Bushovy administrativy vyústila v potlačení řešení stacionárního, tedy radaru v srdci Evropy a raket u Baltu, a posílení vlivu lobby, která prosazovala již více funkční mobilní systém Aegis.
Je to vítězství, nebo ne? Pro ČR to vítězství není. V Česku se totiž s radarem pojilo mnohem závažnější téma, zda bude ČR opět pod větším vlivem Ruska, nebo budeme mít další mechanismy, jak se bránit tlaku Ruska, který v posledních letech neustále sílí. Kdyby nebyl radar, velmi pravděpodobně by si Rusko a s ním část české prorusky orientované společnosti našlo jinou záminku. V každém případě šlo o to, aby se neupevnil vliv USA ve střední Evropě.
Zmarněná šance
Rusku se daří zvyšovat svůj vliv nejenom v některých bývalých státech Varšavské smlouvy, ale cestou vlastnictví energetických surovin nebo kontrolou nad jejich přepravními liniemi i v jiných státech Evropy. Z tohoto pohledu jsme propásli příležitost zvýšit náš strategický význam umístění ve střední Evropě, který jsme spolu se Slováky degradovali rozdělením Československa.
Odpor velké části české veřejnosti pravděpodobně nebyl hlavním důvodem pro rozhodnutí USA, nicméně určitě svou roli sehrál. USA se se znepokojením dívaly na často nesmyslné hádky na naší politické scéně, která populisticky reflektovala (z počátku na nekoordinované) akce protiradarových aktivistů.
Svou podporou vedenou především KSČM a ČSSD se stala propracovaným celospolečenským hnutím, které zablokovalo ratifikaci smluv s USA o výstavbě radaru protiraketové obrany. Nepostřehli jsme ani takový detail, že Obama nemá osobní vztahy na Evropu jako Bush, který má své příbuzné v Německu.
Netaktnost, s jakou přistoupila administrativa USA k polským oslavám 70. výročí bojů naWesterplatte a následně informaci o ukončení projektu protiraketové obrany v den ukončení hrdinského boje obránců tohoto kousku polské země, ukazuje na fakt počátku změn ve struktuře a orientaci americké společnosti. Prezident USA Obama s určitou dávkou nezkušenosti z historie Ruska sází na lepší vztahy s Ruskem a více vyjednávání. Je to důležitý pokus, ale mám za to, že se ho Rusové pokusí zneužít ve svůj prospěch.
Blíž Rusku
USA neříkají, že se zříkají protiraketového systému, ale že mění přístup. Případné rakety nebudou ničeny ve střední fázi letu, tedy na dráze vysoko v kosmu, ale ve fázi krátce po startu nebo na sestupné fázi letu. K tomu bude využíván systém Aegis na plovoucích platformách – lodích například.
USA při rozmístění potřebné části systému budou mnohem blíž ruským hranicím a v celém jeho okolí. Dokonce pro ochranu proti případným ruským raketám tento systém bude více účinný než ten původně uvažovaný. Bude mít totiž více vrstev a více antiraket. USA samozřejmě ponechají již funkční systém rozmístěný v Kalifornii a na Aljašce a navíc připojí Aegis, který v prostoru Evropy nebyl rozmístěn v plné konfiguraci.
V kombinaci s raketami PATRIOT 3 může být účinný i proti ruským raketám umístěným v Kaliningradu. Mám za to, že to bude Rusku vadit ještě víc než původně uvažovaný systém, který měl mít hodně omezené možnosti, co se týče počtu ničených raket. Dovolím si tvrdit, že ani případné zapojení Ruska do celkového systému nemůže tento fakt změnit.
Až se Rusové proberou z omámení z vítězství, pravděpodobně nás čeká hodně napjatých diskusí a určitě ne moc přátelské vztahy mezi USA a Ruskem – pokud jeden neustoupí a nevzdá se svých současných rozhodnutí – protože hlavní hrozba, Írán, nezmizela. Írán jasně deklaruje své odhodlání nenechat si mluvit do svých záměrů vývoje jaderné zbraně a raketových technologií. Jen mu to nejde tak rychle, jak se původně zdálo.
Autor: Jiří Šedivý