Tlačit s Klausem na EU je výhodné


Viliam Buchert, MF DNES, 9. října 2009

Václav Klaus si právě vrchovatě užívá svoji roli. Evropa musí čekat na jeho podpis pod Lisabonskou smlouvou. Prezident tak dostal do rukou jedinečnou zbraň i možnost, jak zhmotnit své letité pochybnosti o způsobu integrace a fungování Evropské unie. Šípy však nevystřeluje pouze do Bruselu. Namířil je i na českou politickou scénu.

Klaus včera podle švédského premiéra a současného předsedy Evropské rady Fredrika Reinfelda vytvořil další překážku ratifikace Lisabonu, protože před podepsáním dokumentu chce, aby byla k dohodě připojena poznámka týkající se Listiny základních práv. Co to má přesně být, není zatím známo.

Známo ovšem je, že Velká Británie a Polsko si vyjednaly výjimky právě v případě Listiny základních práv v Lisabonské smlouvě. Proč my ne?

Expremiér Mirek Topolánek tvrdí, že jsme na to neměli dostatečnou sílu. Přitom Dánové si kdysi vyjednali obrovské výjimky v maastrichtské smlouvě a Lisabon s úpravami mají Irové. Ti na to sílu měli?

Spíše Topolánek něco podobného nechtěl (tvrdí ale, že Listina práv mu také vadí) a zaměřil se na něco úplně jiného. Na emise a povolenky. V tom uspěl.

S dodatkem k Listině teď přichází Václav Klaus. Je nesmysl jej za to hned kamenovat, i když je jasné, že to mohl říci už dávno předtím, a ne až teď, kdy ratifikace Lisabonu hoří. Je však jednání prezidenta Klause pro Českou republiku skutečně tak kontraproduktivní? Není, protože jeho postoj by se dal dobře využít. Jak?

Pokud by byli čeští politici k něčemu, mohou s pomocí Klause Unii „donutit k tomu, abychom naopak získali velmi prestižní místo eurokomisaře, či dokonce místopředsedy Evropské komise.

Předseda Barroso (za přispění členských států) by asi rád vyměnil dokončení ratifikace za nějaký post. Jen by někdo musel chtít. Jenže Václav Klaus zřejmě na podobný „handl slyšet nebude a politické strany a Fischerova vláda se na tom nemusí domluvit.

Škoda, Klausův postoj by totiž paradoxně mohl posloužit k posílení českých pozic v orgánech Unie. A jak to všechno skončí? Pokud si všichni u nás zachovají zdravý rozum, prezident Lisabon podepíše. Ideální by bylo, kdyby z toho Česko něco vydolovalo pro sebe. Zatím však slyšíme jen rozzuřené štěkání ze všech stran.

Autor: Viliam Buchert

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality