Hana Chuka, EUROSKOP, 1. listopadu 2009
Jedna z nejslabších unijních ekonomik téměř rok po vypuknutí ekonomické krize stále hospodářsky živoří. Ačkoli na vrcholu recese dělal Brusel všechno možné, aby zachránil Rigu před bankrotem, nejméně rozvinutý baltský stát přesto negativně ovlivnil nejen křehká sousední hospodářství bývalých „tygrů“, ale strhl s sebou i tak stabilní ekonomiku, jako je Švédsko, které se kvůli tržní provázanosti dobrovolně a pro vlastní záchranu zhostilo nevděčné role věřitele. Dnes, o deset měsíců později, je většina Evropy z nejhoršího venku. Týdeník The Economist ze 17. října se zamýšlí, proč jinak relativně úspěšný recept na ekonomickou rekonvalescenci v případě Lotyšska nezafungoval.
Baltský odpadlík aplikuje hongkongský model
Z krize se vzpamatovalo Estonsko, Švédsko, dokonce i Maďarsko, tedy země několikanásobně větší, kde navíc recese zapříčinila státní bankrot. Co tedy dělají Lotyši špatně? Tamní vláda, MMF i Evropská komise jen těžko hledají odpovědi, natožpak řešení, ale o to více věří ve světlé zítřky. Ačkoli hospodářský růst prodělal rekordní osmnácti procentní propad, skalní optimisté tvrdí, že se blýská na časy a předpovídají, že ekonomika by měla v roce 2010 znovu vykázat vysoká, ale tentokrát kladná čísla.
Jak píše The Economist, nepříznivou bilanci pomáhá vyrovnat zejména závislost domácí měny na euru a kolaps dovozu. V jeho důsledku si totiž Lotyšsko v poměrně krátké době vytvořilo velké množství kapitálových rezerv, ačkoli donedávna vykazovalo naopak největší světový dluh vzhledem k HDP. Mzdy zejména v soukromém sektoru naopak prudce klesly, stejně jako ceny spotřebního zboží a energie (kupříkladu průměrná cena výtopného v Rize by se měla letos v zimě propadnout až o třetinu). Na základě těchto ukazatelů nejlepší prognózy předpovídají, že se z Lotyšska stane jakýsi baltský Hongkong, tedy stabilní ekonomika s pevným konvergenčním kurzem. Narážejí tak na období 1997-98, kdy asijské teritorium přežilo regionální hospodářskou krizi právě díky zachování stabilního kurzu, kompenzovaného snížením mezd i cen.
V Lotyšsku se z komínů zatím moc nekouří. 22. leden 2009 nad průmyslovou zónou v německém Mannheimu. Foto čtk
Rozpočtové škrty za úplatky
Ačkoli se hongkongský model v současné situace jeví poněkud utopicky, The Economist tvrdí, že není nereálný, ale předpokládá minimálně základní politickou regeneraci. Ačkoli průzkumy veřejného mínění vykazují vládě podporu zejména v její snaze udržet stabilní kurz, slabá koalice válčí nejen s centrální bankou, ale i se stranickou honorací a průmyslovými magnáty. Právě proto nedokázala prosadit rozpočtové škrty, za které se MMF, EU i ostatní věřitelé zavázali poskytnout jedenáctimiliardovou injekci. Ukazuje se také, že snížení platů krizi nevyléčí. Reformu státní správy i veřejných služeb není možné déle odkládat, zejména pokud jde o školství a zdravotnictví, kde jsou zaměstnanecké stavy vysoko nad reálnou potřebou. Jak navíc poznamenává The Economist, MMF odhalil, že rozpočtové škrty vláda promptně vykompenzovala úlitbami v podobě speciálních úplatkových fondů.
Cizí peníze se hůře šetří
Ačkoli o nutnosti rozpočtových škrtů málokdo pochybuje, mnozí postrádají vůli. Premiér Valdis Dombrovskis navzdory své úsporné rétorice tento měsíc nečekaně couvl před opatřeními na snížení rozpočtového schodku na 8,5% HDP v roce 2010, čímž si vysloužil ostrou kritiku. Švédský ministr financí nepřeháněl, když předsedu vlády upozornil, že trpělivost Stockholmu, tak jako i ostatních věřitelů, není bezmezná. Právě Švédsko ve spolupráci s ostatními skandinávskými státy pošle do Lotyšska na začátku příštího roku půjčku ve výši 1,43 miliardy dolarů. Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, nezůstal pozadu, když při své návštěvě minulý týden pokáral Rigu už druhou důtkou a urgoval větší úspory. Jak uvádí The Economist, Evropská komise není jediná kdo pochybuje o ekonomických schopnostech současné vlády. Uvnitř MMF panuje názor, že devalvace je v tuto chvíli nevyhnutelná, stejně jako poškození kredibility lotyšské ekonomiky.
Estonci a Litevci: Oni k nám nepatří
Jak varuje The Economist, krize poškozuje Lotyšsko doma i navenek. Otazníky tak visí například nad dlouho plánovaným vojenským cvičením NATO, do jisté míry koncipovaným jako odpověď na ruské manévry na baltské hranici, neboť sílí obavy, že Riga nebude schopná dostát svým spojeneckým závazkům. Těžká doby připravila Lotyšsko nejen o důvěru aliančních partnerů – také Estonsko a Litva se od svého souseda rychle distancovali. Především Tallin doufá, že ho Brusel za nedávno uskutečněnou reformu veřejných financí odmění rychlým vstupem do eurozóny, kam by se Estonci rádi zařadili už v roce 2011 a spojitost se sousedním ztroskotancem proto nemá zapotřebí. Lotyšsko, kritizováno věřiteli a odmrštěno regionálními partnery, se rozhodně nenachází ve snadné situaci. Jak ale uzavírá The Economist, marginalizovat lotyšský problém by bylo pro Evropskou Unii velkou chybou, bez ohledu na jeho skromnou geografickou velikost. Podívejme se na Hongkong!
Autor: Hana Chuka, Euroskop