Petra Procházková, Lidové noviny, 28. prosince 2009
Ukrajina za plyn zaplatí včas. Varování Ruska, které neustále naznačuje, že Kyjev nemá dost peněz, a hrozí proto další „zimní energetická krize“, jsou prý jen snahou Ukrajince zdiskreditovat těsně před prezidentskými volbami.
Ukrajinská premiérka Julie Tymošenková rozzlobeně odmítla dohady ruských politiků i vedení ruského plynařského gigantu GAZPROM o tom, že by ukrajinskému Naftogazu hrozila platební neschopnost. Podle Tymošenkové není pochyb o tom, že za plyn odebraný Ukrajinou v prosinci Naftogaz zaplatí včas, to znamená do 11. ledna (podle smlouvy Ukrajinci platí každého 7., ale s ohledem na svátky byla lhůta prodloužena do 11.).
Tymošenkovou donutil k prudké reakci sám šéf ruského Gazpromu Alexej Miller, který 25. prosince vyjádřil v ruské televizi vážné obavy o platby Ukrajinců za prosinec. Vycházel podle vlastních slov z toho, že Ukrajinci počátkem prosince radikálně zvýšili objem odebírané suroviny. Prý se tak předzásobují plynem, uchovávají si ho v podzemních rezervoárech a připravují se tak na případné uzavření plynovodu.
Chystá se nová ukrajinsko-ruská plynová válka? Na snímku dělník v plynovém terminálu v ukrajinském Černigovu během krize v lednu 2006. Foto čtk
Zvýšená spotřeba ale podle expertů mohla souviset s chladným počasím a také s tím, že od ledna bude Kyjev platit běžné tržní ceny za ruský plyn, bez jakýchkoliv výhod. V polovině prosince se naopak objem odebíraného plynu prudce snížil.
Kromě toho mluvčí Gazpromu Sergej Kuprjanov prohlásil, že finanční problémy Ukrajiny ještě ztížilo odmítnutí Mezinárodního měnového fondu vyplatit další část slíbeného kreditu ve výši 3,8 miliardy dolarů. I tyto peníze chtěl Kyjev použít na platbu za ruský plyn. Celkem musí 11. ledna poslat Gazpromu 500 milionů dolarů.
Ukrajinská premiérka, která v rámci vrcholící předvolební kampaně jezdí po celé zemi, na brífinku v Kaněvu v Čerkaské oblasti komentovala Millerovo vystoupení slovy: „Buďte úplně klidní. Taková prohlášení už slyším nejméně rok koncem každého měsíce. My, naše země, ale přesně a suverénně platíme. Kromě toho Tymošenková prohlásila, že už od roku 2010 zahájí Ukrajina sama těžbu z nalezišť na šelfu Černého moře.
Podle některých odborníků jsou ale výroky Tymošenkové pouhou „předvolební fantazií, neboť tato naleziště nemají valnou hodnotu. Kyjev se už dlouho snaží zbavit alespoň částečně energetické závislosti na Rusku. Tzv. ruská karta je ostatně jednou z nejdůležitějších v současném předvolebním boji. Podle sociologických průzkumů prozápadně orientovaný současný prezident Viktor Juščenko nemá šanci zvítězit nad svým protivníkem, proruským Viktorem Janukovyčem.
Bez šance není ani premiérka Tymošenková. Předpokládá se, že pokud by se stal prezidentem Janukovyč, Moskva by přistoupila na řadu ústupků při jednání o cenách za plyn pro Ukrajinu. V minulých letech, kdy Ukrajině vládl prozápadní Viktor Juščenko, docházelo téměř pravidelně k přerušování dodávek ruského plynu tekoucího přes Ukrajinu do Evropy. Důvodem bylo zpožďování plateb z ukrajinské strany. Nejtvrdší byla válka o plyn v prosinci 2008 a lednu 2009. Tehdy pocítila nedostatek suroviny i část Evropy. Koncem ledna 2009 se podařilo Kyjevu a Moskvě podepsat novou dohodu. Podle ní dostávala Ukrajina plyn za běžné evropské ceny, ale s dvacetiprocentní slevou. Od ledna 2010 ale už Kyjev bude muset platit běžnou tržní cenu.
Autor: Petra Procházková