Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Putin dělá Praze radost

Adam Černý, Hospodářské noviny, 30. prosince 2009

Oznámení premiéra Putina, že Rusko chce vybudovat nové útočné zbraňové systémy, by mělo země ve střední a východní Evropě těšit.

Když Moskva na poslední chvíli při jednání o snížení počtu jaderných hlavic tlačí Washington kvůli protiraketovému štítu, těžko si vynutí vstřícnost. Odbourání stovek raket, které měly geopolitickou váhu za studené války, je v zájmu obou velmocí. Protiraketový štít je traumatem Kremlu, kde svět nahlížejí jako v době, které dominovalo soupeření dvou bloků a kdy vzájemná jaderná rovnováha udržovala klid zbraní. Když se dnes Rusko domáhá někdejší vojenské parity se Spojenými státy, přehlíží hrozby, jakou může být atomovou bombou vyzbrojený Írán, zavírá oči před trvalým vzestupem Číny, o nebezpečích mezinárodního terorismu ani nemluvě.

*** FILE *** Russian high ranking military officials, look into an opened silo of a Russian intercontinental ballistic Topol-M missile somewhere at undisclosed location in Russia in this 2001 photo. Russia's Defense Minister Sergei Ivanov said in a speech before lawmakers that the plan envisages the deployment of the total of 34 new silo-based Topol-M missiles and their control units, as well as another 50 such missiles mounted on mobile launchers through 2015; Russia so far has deployed more than 40 silo-based Topol-Ms. (AP Photo)

Kremelští vládci, žijící hluboko ve 20. století, straší svého přirozeného spojence Západ zbraněmi, ačkoli Moskvu by měla bolet hlava z "Jihovýchodu" - ze sílícího tlaku Číny na Sibiř, nebo nevyzpytatelných islámských režimů. Na snímku ruští důstojníci nahlíží do otevřeného sila mezikontinentální střely Topol-M na neurčeném místě v Rusku.  Foto AP, 2001

 

Putinovo trumfování „novými útočnými zbraňovými systémy" zapadá do snahy Ruska prosadit vlastní představu o vztazích se Západem. Již déle než rok Moskva evropským zemím nabízí novou bezpečnostní architekturu, takzvaný Medveděvův plán. Jeho podstatou je návrh slibu vzájemné pomoci proti vnějšímu napadení, podmínkou oslabení NATO a odstavení Spojených států. Je založen na myšlence, že žádná země nesmí udělat něco, co by oslabovalo bezpečnost jiné země. Příklady, jak by to vypadalo v praxi, jsou po ruce. Podle Moskvy je loňský její zásah na Kavkaze zcela v pořádku, stejně jako letošní zářijové manévry dvanácti tisíc vojáků nedaleko polských hranic. Jistě, Rusko tak svou bezpečnost neoslabilo, ale zeptejte se ve Varšavě.

Vladimir Putin svým harašením zbraněmi prozrazuje vlastní nejistotu, jak reagovat na odhodlání Spojených států pojistit se proti íránskému jadernému přízraku. Potěšení v Praze a ve Varšavě z nešikovnosti kremelských vládců bude však jen relativní. Obamovi nejspíše pokus o „restart" vztahů s Ruskem nevyjde podle jeho představ, protože Moskva vězí ve starých reflexech. O to méně je také pravděpodobné, že by se naplnily poněkud hysterické obavy, podle kterých se odchod od bushovské podoby protiraketového štítu rovnal novému Mnichovu. Při vší radosti bychom měli pamatovat, že na podzim nám jménem Bílého domu Zbigniew Brzezinski vzkázal, že někdejší české plány na zvláštní vztahy se Spojenými státy jsou přinejmenším u ledu. 

Autor:  Adam Černý

Další články v rubrice

Vše o evropské demografii nově najdete na jednom místě!

Evropská komise, Euroskop, 07.05.2021

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015