Petra Procházková, Lidové noviny, 11. ledna 2010
Bělorusko chce i nadále obchodovat s ruskou ropou, a získávat tak na exportních clech miliardy dolarů ročně. Ropný spor mezi Běloruskem a Ruskem trvá. Podle Moskvy se ale Evropa i přes fatální neochotu Minsku domluvit se nemusí bát, že „Družba nepoteče“.
Ani poslední rusko-běloruská jednání nepřinesla posun ve sporu, který může ohrozit energetickou situaci v části Evropy. Bělorusové navíc obvinili ruskou stranu z toho, že odmítavým postojem a ignorováním všech argumentů způsobila krach jednání.
Moskva a Minsk zahájily rok 2010 bez klíčové dohody o dodávkách ropy. Rusko zatím i přes poplašné zprávy z minulého týdne nepřerušilo dodávky jak tranzitní ropy určené evropským spotřebitelům, tak ani ropy proudící na domácí běloruský trh. Trpělivost Moskvy je ale prý už skoro vyčerpána.
Ropa jako mocenský nástroj je někdy dvojsečná zbraň. Na snímku z 8. ledna 2007 během rusko-běloruské ropné krize telefonuje maďarský inženýr v rafinerii Szazhalombatta 29 km jižně od Budapešti, která je napojená na ropovod Družba. Foto AP
An engineer uses his mobile phone in the refinery plant at the receiving station of the oil pipeline Friendship or Druzhba in Szazhalombatta, 29 kms south of Budapest, Hungary, Monday night, Jan. 8, 2007, after the oil delivery the crude oil delivery to Hungary from Russia was halted due to a pricing dispute between Russia and Belarus. Hungarian Minister of Economics Janos Koka said he would order the release of Hungary’s strategic oil reserves, enough for 90 days, if deliveries from Russia were not restarted within 24 hours. (AP Photo/MTI, Laszlo Beliczay)
Bělorusko tančí na tenkém ledě, tvrdí ruští analytici. Ve snaze získat co nejvíce výhod se jim může stát, že bude nakonec ropu dostávat za evropskou cenu zahrnující i plnohodnotný celní poplatek. To by ale běloruskou ekonomiku i běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka mohlo srazit na kolena. V posledních letech totiž Rusko sponzorovalo běloruskou ekonomiku 10 miliardami dolarů ročně, když prodávalo Bělorusku ropu jak pro domácí spotřebu, tak tranzitní téměř osvobozenou od cla. Bělorusko pak na tranzitní ropu cla nasadilo a prodávalo ji dál do Polska a Německa. Pro agenturu RIA Novosti to o víkendu prohlásil nejmenovaný ruský energetický expert.
Na posledních jednáních Rusko navrhlo Bělorusku, že mu bude i v roce 2010 dodávat zhruba 6,3 milionu tun ropy za ceny osvobozené od celních poplatků. Zbytek suroviny, která teče přes Bělorusko do Evropy, by podléhal běžnému clu. Běloruská strana s tímto schématem není spokojena. Chce i nadále vydělávat na ruské ropě, levně získané a draze prodané. V ruském nezávislém tisku se tato praxe osvobození od cla nazývá také „cenou za věrnost. Minsk dostával ruské energetické suroviny za nejnižší ceny i v rámci Společenství nezávislých států. Ovšem Moskva za to od něj požadovala absolutní politickou poslušnost. V poslední době se ale prezident Lukašenko stále častěji pouští do ostrých sporů jak s premiérem Vladimirem Putinem, tak s prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Doba úlev tak zřejmě končí. Běloruský prezident Lukašenko ale namítá, že naopak začíná éra celní unie, do které patří Rusko, Kazachstán a Bělorusko a která zaručuje osvobození od cla jakýchkoliv objemů zboží.
Ruské ropy teče do Běloruska asi 28 milionů tun ročně. Do roku 1995 byl celý objem dodáván Bělorusům za ceny osvobozené od cla. Od roku 1995 ale platila dohoda, podle které Bělorusko vracelo po prodeji ropy do zahraničí ruské straně 6,7 milionu dolarů. Udělalo to ale jen jednou, pak kontrakt vypovědělo. Přitom běloruský domácí trh spotřebuje ročně jen asi 8 milionů tun ropy. Vlastní zdroje dávají asi 1,7 milionu tun, zbytek je levná ruská ropa. Znamená to, že přes 20 milionů tun ročně teče přes Bělorusko do zahraničí a Minsk proclením tohoto objemu získává grandiózní částky.
Minsk zatím nechce ustoupit, i když riskuje ztrátu ruské přízně a nakonec mu hrozí i to, že bude muset nakupovat ropu za světovou cenu i pro domácí trh. Lukašenko se zjevně spoléhá na to, že si Rusové po skandálech s uzavíráním plynovodu přes ukrajinské území nemohou dovolit další problémy s evropskými klienty a uzavřít i ropovod Družba.
Autor: Petra Procházková