Střední Evropa ožívá, věří banky


Marek Hudema, Lidové noviny 19. ledna 2010

Velké západoevropské banky si myslí, že střední a východní Evropa má krizi za sebou a podle toho také jednají. Chystají se v regionu otevírat nové pobočky. Napsal to ve svém včerejším vydání list Financial Times.

Italská banka UniCredit chce otevřít v regionu sto nových poboček, část z nich v České republice, rakouská Raiffeisenbank bude otevírat pobočky a rozšiřovat internetové bankovnictví a další banka z Rakouska, Erste, otevře 70 poboček v Rumunsku. „Pokračujeme v budování poboček, půjde o deset jednotek v Praze a velkých městech, říká mluvčí české Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.

Zahraniční banky si stále drží v regionu velké podíly, ale snaží se šetřit na nákladech. Pokud něco prodávají, je to hlavně kvůli problémům doma, píše Financial Times. Upozorňuje na případ belgické banky KBC, která se chystá letos prodat na burze 30 až 40 procent české ČSOB a připravuje prý i prodej svých aktiv v jiných zemích, například v Maďarsku.

Česko je v dobré kondici

Podle Financial Times poroste HDP střední a východní Evropy letos téměř o dvě procenta. Tedy zhruba o tolik, o kolik podle analytiků povyroste i česká ekonomika. Zejména Česká republika, Polsko a Slovensko vyšly z finanční krize v dobrém stavu, upozorňují Financial Times. Navíc poměr vkladů v bankách k úvěrům je v těchto zemích téměř vyrovnaný. Ne všechny země, které západní tisk i investoři hází do jednoho pytle s názvem střední a východní Evropa, jsou ale na tom takhle dobře. V Maďarsku a v Lotyšsku je velký objem dluhů a malé bankovní rezervy. Pobaltské země zase trpí velkým zadlužením svých obyvatel v zahraničí. Nesplácené dluhy tvoří v Maďarsku 9,5 procenta všech bankovních aktiv, v Rumunsku 11,2 procenta a v Lotyšsku dokonce 14,5 procenta. V Rumunsku a v Bulharsku bude zřejmě ještě tento rok pokračovat hospodářský propad, předvídají analytici. Přesto i tam vidí bankovní domy šanci pro další expanzi.

Ukrajina, která podle finančníků také patří do regionu střední a východní Evropy, je na tom nejhůře. Zachránit by ji měla půjčka ve výši 3,4 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Jenže tyhle peníze na Ukrajinu dosud nedorazily -místní politici se totiž nedokázali shodnout na škrtech ve veřejných výdajích, kterými je půjčka podmíněna. Situace se zřejmě vyjasní až po druhém kole prezidentských voleb, které se bude konat 7. února.

Ještě nejsme v bezpečí

Oživení je ale zatím i ve střední Evropě jen chabé. Stejně jako na celém světě. „Musíme být opatrní, varoval včera před příliš optimistickým pohledem na globální ekonomiku šéf Mezinárodního měnového fondu Dominik Strauss-Kahn.

Podle něj sice fond zvýší v brzké době svoji předpověď světového ekonomického růstu z dosavadních 3,2 procenta HDP, ale předpokládá v příštích měsících další růst nezaměstnanosti v Evropě, ve Spojených státech a v Japonsku. Ekonomika se vzpamatovala dříve, než se čekalo, ale způsobily to hlavně obří výdaje vlád, které napumpovaly do ekonomiky více než tři biliony dolarů. Na ukončení státní podpory ekonomik je brzo, varoval Strauss-Kahn. Mohlo by to totiž podle něj vést k návratu recese.

Podobně se vyjádřil i vedoucí evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu, bývalý polský premiér Marek Belka, který podpořil další státní výdaje a udržování nízkých úrokových sazeb. „Již se nenacházíme na kraji propasti, do níž jsme hleděli počátkem roku 2009, a většina evropských ekonomik se už vymaňuje z recese. Není však příliš vidět, že bychom dosáhli bezpečné půdy, uvedl.

Autor: Marek Hudema

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality