Hana Chuka, EUROSKOP, 28. ledna 2010
Viktor Juščenko kdysi přežil pokus o otravu, ale po té, co tento týden v prvním kole prezidentských voleb skončil až jako pátý, je zřejmé, že vlastní politickou krizi už přečkat nedokázal. Do rozhodujícího kola tak postupuje duo Medveděvových pacholků, tedy populistická premiérka Julia Timošenková a opoziční lídr Viktor Janukovyč. Americký týdeník BusinessWeek se ptá, zda si má Západ dělat těžkou hlavu z očekávané změny kyjevského diplomatického kurzoru směrem na východ.
Horší už to nebude
Vítěz prvního kola Janukovyč i krasavice Timošenková svorně tvrdí, že v případě vítězství budou usilovat o lepší vztahy s Evropou i s Ruskem. Pokud by jeden z nich skutečně dokázal obnovit politickou stabilitu, pravděpodobně by tak nejen rozmrazil půjčku ve výši 16,4 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytl a následně zablokoval Mezinárodní měnový fond, ale zároveň by rovněž zmírnil napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Možná by dokonce i položil základy volného obchodu s Evropskou unií, tvrdí optimista Saša Tessier-Stall, vedoucí zahraničního oddělení v Kyjevském Centru politických studií. „Ať už vyhraje kdokoli, horší už to být nemůže, dodává.
BusinessWeek: Horší už to být nemůže. Na snímku ze 17. ledna 2010 prezidentská kandidátka Julia Tymošenko mluví na tiskové konferenci. Foto AP
Plynová lady
Jak píše BusinessWeek, proruský výsledek voleb by mohl podstatně zvýšit evropskou energetickou bezpečnost. Evropská unie je v současnosti odběratelem plné čtvrtiny ruského zemního plynu, z čehož 80% nevyhnutelně putuje přes území Ukrajiny. Loňské spory o ceny těchto transferů přinutily Moskvu utáhnout kohoutky a Evropu přemýšlet o alternativních energetických trasách. Loni v listopadu však premiérka Timošenková a její protějšek Vladimír Putin znovu vyjednali bilaterální smlouvy o dodávkách plynu, čímž západ alespoň částečně uklidnili.
Není o co stát
Toho, kdo 7. února vzejde jako vítěz druhého kola prezidentských voleb, rozhodně nečeká procházka růžovým sadem. Národní HDP poklesl o celých 14% procent, zatímco hřivna ještě loni v září vykazovala nejslabší světový kurz vůči americkému dolaru. V globálním seznamu úvěruschopných ekonomik naleznete Ukrajinu hned před Argentinou, tedy na předposledním místě. Nový prezident tak bude muset ze všeho nejdříve rozmrazit peníze, které nabídl Mezinárodní měnový fond v roce 2008 poté, co ekonomická krize těžce zasáhla ukrajinský bankovní sektor, i vývozy. Kohoutek se ovšem loni v listopadu zavřel, když Kyjev nestihl schválit rozpočet na rok 2010 a navíc navýšil sociální výdaje. Pokud jde o původce krize, většina Ukrajinců vám bez otálení ukáže viníky. „Vnitropolitický boj, který tuto zemi paralyzoval, musí skončit, říká Jorge Zukorski, prezident tamní pobočky americké obchodní komory.
Nevíte-li co s penězi, investujte na Ukrajině
BusinessWeek má za to, že pokud výsledek voleb přinese politickou stabilizaci, ukrajinské hospodářství by se mělo zvednout, a tak postrčit i zahraničí investory. Od počátku roku 2005, kdy byl Juščenko zvolen prezidem, dokázala Ukrajina z jejich zdrojů vymámit přes 36 miliard dolarů, které zahrnují vysoce kredibilitní investice lucemburského koncernu Arcelor-Mittal, nebo italské společnosti UniCredit Group. Tyto sumy jsou nesrovnatelné s obdobím před oranžovou revolucí, kdy výše zahraničních investic mezi léty 1999 a 2004 činila jen 5,7 miliard dolarů. Za Juščenkovy vlády dosáhla Ukrajina nejen členství ve WTO, ale dočkala se i uznání od Evropské unie, která ji poprvé označila za tržní ekonomiku. Dědictví „oranžového prezidenta tak bude pro jeho nástupce představovat dobrý ekonomický základ. Janukovyč i Timošenková nyní podporují asociační dohody s EU, které by Kyjevu přinesly vytouženou smlouvu o volném obchodu. Jak uzavírá BusinessWeek, Ukrajina by mohla být příjemným překvapením tohoto roku.
Autor: Hana Chuka, Euroskop