Adam Černý, Hospodářské noviny, 5. února 2010
Španělský premiér José Luis Zapatero musel tento týden jako šéf předsednické země unie spolknout hořkou pilulku: prezident Barack Obama se nezúčastní chystaného summitu EU a USA, který se měl konat v Madridu.
Španělé se snažili nepříznivý dojem minimalizovat. Ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos však zároveň ukázal prstem, kde je jádro problému: „Musíme našim přátelům ukázat, že Evropa existuje.
Z reakcí členů Evropské unie na Obamovu ohlášenou absenci zaznívala trpkost i kvůli způsobu, jakým se o ní vláda v Madridu dozvěděla – storno summitu oznámil mluvčí ministerstva zahraničí USA americkým novinářům ve Washingtonu. Neoficiální vysvětlení znělo, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost není jasné, komu by měl být vzkaz z Bílého domu adresován. Dojem zmatku a ponížení završila vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku unie Catherine Ashtonová, která se novinářům svěřila, že o zrušení summitu mluvila již minulý měsíc s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Do Madridu se tato informace nedostala.
Vyfotit se a jedeme domů. Summit EU-USA loni v dubnu v Praze patřil bezpochyby k nejbezobsažnějším jednáním amerického prezidenta v Evropě. Přičinila se o to především tuzemská opozice, která těsně před summitem svrhla českou vládu uprostřed předsednictví EU, aniž by měla sebemenší plán, co dělat. Na snímku zleva doprava dosluhující český premiér Mirek Topolánek, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, švédský premiér Fredrik Reinfeldt a americký prezident Barack Obama na summitu EU/USA 5. dubna 2009 v Praze. Foto EK
Dva vzkazy přes Atlantik
Obamův nepřímý vzkaz členům Evropské unie se skládá ze dvou částí. Zaprvé, americký prezident se po prvním roce v úřadě, kdy navštívil Evropu celkem šestkrát, chce více soustředit na řešení domácích problémů. Zadruhé, Obama si z opakujících se setkání s Evropany odnesl dojem neproduktivnosti až zbytečnosti.
Navíc, spojenci z východního břehu Atlantiku nebyli nové americké administrativě zatím nijak zvlášť nápomocni. Počet amerických posil, které vysílají USA do Afghánistánu, který Obama označil za svou prioritu, převyšuje počet vojáků, které jsou ochotni vyslat evropští spojenci z NATO. „Evropané mají jistě právo se rozhodovat sami, ale pokud nebudou ochotni Americe pomoci, nemohou si potom stěžovat, že si na ně prezident USA nenajde ve svém programu čas, napsaly britské Financial Times.
Unijní sebezpytování
Až po zrušení summitu začaly na veřejnost pronikat informace, o kterých se předtím mluvilo pouze v kuloárech. Mezi ty nejpodstatnější patřilo hodnocení loňského dubnového summitu Spojené státy – Evropská unie v Praze. Podle Huga Bradyho z Centra pro evropskou reformu si z něj americký prezident odnesl dojem „bezobsažnosti a zbytečnosti. Příčinou bylo chování evropských prezidentů a premiérů, kteří se hlavně snažili, aby ukázali, jak si tisknou s Barackem Obamou ruku.
Nápravě dojmu nepřispělo paradoxně ani schválení Lisabonské smlouvy, která má zřízením dvou nových funkcí (stálého předsedy Evropské rady a vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku) dodat unii „hlas a tvář ve světě. Dvě nevýrazné a v zahraničí neznámé osobností se během několika týdnů nemohly nijak prosadit.
Svou úpornou snahou uspořádat vrcholnou schůzku s Obamou v Madridu Španělsko, které se od ledna ujalo střídavého půlročního předsednictví, ve Washingtonu pouze potvrdilo dojem, že v této hře jde pouze o prestiž, a ne o výsledky. „Fakt, že summit se měl konat v Madridu i po zřízení dvou nových funkcí, ukazuje, že Evropská unie je v institucionálním prázdnu, řekl agentuře Associated Press analytik Charles Kupchan z bruselské Rady pro zahraniční vztahy.
Autor: Adam Černý