Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Adam Michnik o Bronislawu Geremkovi

Školní portál, Český rozhlas, 25.07.2008

Bronislaw Geremek patřil k nejvýznamnějším postavám moderní polské historie. Takto o něm bezprostředně po tom, co se dozvěděl o jeho smrti, psal jeho jeden z nejbližších přátel a šéfredaktor nejvýznamnějšího polského deníku Gazeta Wyborcza, Adam Michnik.

„Myslel jsem si, že tu s námi bude navěky, v dobrých i zlých časech, že se stane věčným a nikdo nebude stavu zničit Bronisłava Geremka, že zůstane trvalým smluvním vztahem na polské mapě mravních, intelektuálních a politických voleb. /.../

Je těžké psát o příteli v minulém čase.

Bronisław Geremek by vynikajícím historikem, ceněným v celém světě, skvělým politikem, celým světem obdivovaný a oceňovaný. Polsko mělo málo takových vzdělanců a takových státníků. I když jsou lidé, které patrně nelze nahradit, Bronisława Geremka nahradit nepůjde s naprostou jistotou.

Patřil mezi nejdůležitější lidi v demokratické opozici; stal se jedním z mozků Solidarity, a to samého počátku stávek v gdaňské loděnici v roce 1980. A také potom - až do 13. prosince 1981. V dobách válečného stavu patřil mezi nejvěrnější z věrných, což zaplatil dvojitým vězněním. Stal se jedním z tvůrců Kulatého stolu a prvních svobodných  voleb do Sejmu. V následujících volebních obdobích v Sejmu sehrával klíčovou roli jako tvůrce a obhájce polské demokracie. Když se stal ministrem zahraničí ve vládě Jerzyho Buzka, přivedl Polsko do Severoatlantické aliance. /.../

To byl on, Bronisław Geremek, který navzdory maloměšťáctví a demagogii ve vlastní rodině vytvářel ve světě pozitivní obraz naší země. ¨

Dnes po jeho smrti cítím velkou potřebu ta slova vykřičet.

Tento mladý chlapec, který zázrakem přežil Holocaust, se stal po nějaké době představitelem nejlepších polských tradic. Státu bez násilí a politických vězňů, nezávislého a demokratického Polska, Polska otevřeného a tolerantního. /.../

Dospěl k tomu nejednoduchou cestou. Jako hodně lidí z jeho pokolení si prožil naivní fascinaci komunistickou ideologií v 50. letech,  stejně jako mnoho dalších z toho nakonec si zažil velké zklamání. Z mladické fascinace mu zůstaly dvě vášně: starost o lidskou bídu, která lidi odsuzuje k sociálnímu vyloučení, a starost o svobodu, neustále potlačovanou, současně však neustále hrdinně bojující o právo dostat se ke slovu. Proto se ocitl v demokratické opozici a v Solidaritě v době, kdy ještě nesvitla ještě naděje, že by komunismus mohl skončit a Sovětský svaz se rozpadnout. Učinil tak, protože nechtěl žít jinak než ve shodě se sama sebou. Polskou normou to tehdy věru nebylo. /.../

Patřil do velmi vzácné odrůdy velkých kosmopolitních Poláků - jako byl Paderewski nebo Narutowicz, jako byl Milost nebo - abych zachoval rovnováhu - Jan Paveł II. /.../

Jako každý člověk velkého talentu, činů a zásluh býval surově napadán. V době válečného stavu o něm ironicky psali: „Ten profesor okraje společnosti a nul ze středověké Paříže." Jeden z našich společných přátel, také vynikající historik to okomentoval vyjádřením, že znalost mentality, mravnosti a obyčejů nul je dokonalou specializací pro dobu studia propagandistů válečného stavu.

Jak se ukázalo na pozdějších ničemnostech, tak z let teprve nedávných, které se o Bronkovi objevily, znalost mentality nul bohužel nepřestala být k užitku. Nicméně z té znalosti netěžil. Miloval lidi, rád myslel o lidech v dobrém. /.../

Buď sbohem, milovaný Bronku...

Dobře, že jsi byl...


Více o o Geremkovi, Michnikovi a Solidaritě v sérii článků "Počátek konce komunismu v Polsku - opoziční hnutí do zrodu Solidarity" na Školním portálu Českého rozhlasu.

Autor: Ivan Štern

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015