Adam Černý, Hospodářské noviny, 14. dubna 2010
Projevy osobního pohnutí ruského premiéra Vladimira Putina nad leteckým neštěstím, při kterém v sobotu zahynul polský prezident a spolu s ním desítky čelných osobností jeho země, se mohou stát katalyzátorem zlepšení vztahů mezi dvěma zeměmi, v jejichž minulosti dodnes zůstává řada sporných míst. Nečekané gesto, kterým jindy ve výrazu krajně zdrženlivý Putin v neděli objal svého kolegu Donalda Tuska, opakovaně vysílaly polské televizní stanice.
Vyhlídka na zlepšení vztahů působí překvapivě v souvislosti s místem, jehož důsledky po desetiletí zatěžovaly vztahy mezi Poláky a Rusy. Polský prezident Lech Kaczyński v sobotu mířil do Katyně, kde za druhé světové války byly na přímý rozkaz komunistického diktátora Josipa Stalina zavražděny desítky polských vojáků a důstojníků.
V možnost příznivého posunu doufá i ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Nevím, jestli je to politický průlom, protože v našich vztazích existuje mnoho sporných bodů, ale určitě jsme zažili emocionální průlom, řekl ministr v rozhovoru pro polské Radio TOK FM. Podle Sikorského názoru je osobní reakce premiéra Vladimira Putina výsledkem toho, že si uvědomil, co sovětské Rusko udělalo Polsku. „Když se stala další tragédie, pochopil naši bolest, řekl ministr.
Bude znamenat druhá Katyň počátek nových rusko-polských vztahů? Na snímku polský premiér Donald Tusk s ruským premiérem Vladimírem Putinem hovoři k novinářům po pietním aktuu památníku v Katyni, kde sovětská NKVD na přímý Stalinův rozkaz povraždila v roce 1940 více než dvacet tisíc zajatých polských důstojníků. Katyň, 7. 4. 2010, foto čtk
Pro vůdce v Kremlu nebylo snadné mluvit o masakru v Katyni. Březnový průzkum moskevského Levada Centra ukázal, že pouze devatenáct procent dotázaných Rusů ví, že tisíce polských důstojníků byly za druhé světové války zavražděny na přímý Stalinův rozkaz. Osmadvacet procent dotázaných žilo stále v přesvědčení, že viníkem bylo nacistické Německo. Více než polovina dotázaných neuměla odpovědět. Tento stav mohlo změnit vysílání filmu polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň. Film, který se předtím v Rusku nikdy nepromítal, byl nejdříve, těsně před výročím masakru, uveden na málo sledovaném televizním kanálu Kultura. Ale v neděli večer, den po leteckém neštěstí, Wajdův film odvysílal první program ruské televize.
Takové rozhodnutí nemohlo padnout bez souhlasu Kremlu. Podle Eugeniusze Smolara z varšavského Střediska pro mezinárodní vztahy by Wajdův film mohl pomoci Rusům vyrovnat se s vlastní bolestnou historií spojenou se stalinistickým režimem. „Je důležité, že Rusové budou o těchto událostech diskutovat mezi sebou, ale zároveň to může pomoci vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi, předpovídá Smolar.
Nyní je těžké odhadnout, nakolik budou náznaky tání mezi Varšavou a Moskvou trvalé. Podle Mashy Lipmanové z Carnegie Moscow Center nynější dobrá vůle, kterou dávají najevo politici obou stran, sice nabízí příležitost překonat temnou minulost, ale pochybuje, zda se ji podaří využít. Podle Lipmanové by se trvalost nynějšího posunu prokázala, až když by Rusko projevilo ochotu zveřejnit dokumenty ukazující na konkrétní viníky katyňského masakru. To Moskva až dosud odmítala, stejně jako žádosti o rehabilitaci zavražděných polských důstojníků. „Bez pokroku, co se týče Katyně, se vzájemné vztahy nezlepší, tvrdí Lipmanová.
Autor: Adam Černý