Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výprodej? Záleží na vlastnících

Cizinci v nákupech pozemků polevili, činí se ale tuzemští byznysmeni

Táňa Trkalová, EURO, 10. ledna 2010

Sedmadvacet tisíc hektarů státní zemědělské půdy plánuje letos prodat Pozemkový fond. Vůbec poprvé budou moci parcely legálně nakupovat také cizinci, i když v omezené míře. Bez jakýchkoliv překážek se movití Němci, Italové, Nizozemci či Britové dostanou především k soukromým polím, loukám a lesům. Na prvního máje totiž padne výjimka pro zákaz prodeje půdy cizincům, kterou si Česko na sedm let vyjednalo před vstupem do Evropské unie.

Tuzemský trh s půdou se na rozdíl od okolních zemí naprosto otevře. A rozkvete, jak by si asi přáli mnozí ze tří milionů vlastníků české hroudy? Natěšení se zdá být předčasné. Ještě další tři čtyři roky bude stát prodávat zbývajících téměř 150 tisíc hektarů. Přitom ceny a nájmy, které nastavuje, částečně snižují jejich úroveň na volném trhu, upozorňují ekonomové.

Česká vláda se nevydala stejnou cestou jako maďarská, která si v Bruselu dohodla tříleté prodloužení moratoria do roku 2014. Budapešť přesvědčila Evropskou komisi o tom, že plné otevření by mohlo tamní trh se zemědělskou půdou závažně poškodit.

Brusel nejspíš také ovlivnila složitá ekonomická situace země, jistou váhu mohlo mít i maďarské předsednictví. Až do roku 2016 zůstane pro zahraniční kupce polí oficiálně zavřené Polsko. Delší ochranu si vyjednalo ještě před přistoupením k EU. Hrozí tedy Česku jako otevřenému ostrůvku mezi novými členskými zeměmi nájezd cizinců na zdejší polnosti?

The island of Samsoe: an example of a self-sufficient community in renewable energy Samsoe is a 114 km2 Danish island located off the east coast of the Jutland peninsula and consists of 4150 inhabitants. The island is known for its agriculture, in particular potatoes and strawberries, but it is also known for being a self-sufficient community in renewable energy. The people of Samsoe heat their homes with straw burned in a central heating system and they run their vehicles on biofuels. Now 100% of its electricity comes from wind power and 75% of its heat comes from solar power and biomass energy. A tractor in a field with wind turbinesCE | Samsø | P-015696/00-08 | 18/09/2009

Česko čeká 1. května uvolnění trhu s půdou, kterou si budou moci oficiálně kupovat i občané z ostatních zemí EU. Na ilustračním snímku orá zemědělec na dánském ostrově Samoa při východním pobřeží Jutska. Foto EK

 

POJISTKA NA SPEKULACE

„Trh je rozdaný. Co cizinci chtěli, už u nás mají. Vlna výprodeje české půdy nehrozí," je přesvědčen ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Přesto připravuje legislativní pojistku proti tomu, aby státní půda končila v rukou zahraničních majitelů. „Jde hlavně o to, aby vlastníci, kteří získali pozemky od státu, je neprodávali dál. Tedy aby stát využil svého předkupního práva a půdu za prodejn, přátelskou‘ cenu koupil zpět," vysvětluje Fuksa. Stát zemědělské parcely prodává za nízké ceny a na třicetileté splátky. Žádný termín, dokdy Fuksa příslušnou novelu přinese vládě, není. „Určitě to bude letos," ujišťuje. Trh se přitom otevře za necelých pět měsíců.

Možnost přednostně získat půdu nazpátek má Pozemkový fond zakotvenou i v platném zákoně. Zdaleka ne vždy ji ale využívá, a to ani při jasně spekulativních obchodech. Nepochopitelně se fond vzdal předkupního práva třeba v případě libereckého spekulanta a republikového rekordmana v nákupech státní půdy Lukáše Plechatého. Ten luxusně vydělal na prodeji bývalých státních pozemků, které znovu prodal státu na stavbu silničního obchvatu České Lípy.

Nabídky na prodej privatizované půdy nejsou ojedinělé. Potvrzuje to Jaroslav Urban, majitel společnosti Farmy.cz, zaměřené na obchod se zemědělskými nemovitostmi: „Takové nabídky se objevují. My se jim ale vyhýbáme. Předkupní právo státu pořád trvá a je to riziko pro nového vlastníka, kdyby chtěl půdu jednou prodat." Dosud stát zprivatizoval více než půl milionu hektarů zemědělské půdy. Nabídky jsou ale již za zenitem. „Vloni jsme prodali necelých 31 tisíc hektarů za průměrnou cenu 6,80 koruny za metr čtvereční," vyčísluje ředitel Pozemkového fondu Radim Zika (ODS). Bývaly roky, kdy fond odstátňoval i dvaapůlkrát tolik půdy a za nižší cenu. „Chci garantovat, že českou půdu stát v budoucnu prodá výhradně aktivně hospodařícím zemědělcům," slibuje ministr Fuksa. I dnes mají přednost při nákupech ti, kteří na pozemcích alespoň tři roky hospodaří. Část půdy se odstátňuje také při veřejných soutěžích, na nichž se většinou přeplácejí vyslanci realitních a advokátních kanceláří, nakupujících mimo jiné pro cizince.

KUPUJE LECKDO

„Na ceny a zájem cizinců o zdejší půdu nebude mít zrušení zákazu prodeje významný vliv," očekává Urban. Potvrzuje, že už v minulosti si tu větší investoři bez problémů nakupovali stovky hektarů. Stačilo založit si společnost s ručením omezeným. „V době krize jejich zájem polevil. Možná si našli atraktivnější lokality," uvažuje.

Zemi si po zahraničních kupcích začaly parcelovat také různé tuzemské investiční skupiny. Levnou zemědělskou půdu objevily jako místo pro bezpečné uložení peněz. Stovky hektarů již poskládal dle informací týdeníku EURO kupříkladu miliardář Pavel Tykač. Půdu nakupuje přirozeně také agrární magnát Andrej Babiš, který přes své farmy kontroluje kolem sedmdesáti tisíc hektarů. Majitel skláren a továrny na biolíh Otakar Moťka vlastní odhadem pět tisíc hektarů úrodné půdy ve středních Čechách.

„Peníze do půdy nemusejí nutně ukládat jen silní investoři. Menší výměry si kupuje leckdo," pozoruje Urban, který má obchod se zemědělskými pozemky dobře přečtený. Poukazuje také na fakt, že snadnější přístup k české půdě dnes mají cizinci ze zemí mimo EU. Ukrajincům, Rusům či Američanům stačí trvalý pobyt, nic jiného jim při nákupech nestojí v cestě.

MAŠINY MÍSTO PŮDY

S uvolněním trhu s půdou nesouhlasí Agrární komora (AK), která snášela argumenty pro prodloužení výjimky. „Rozhodně jsme nedospěli do stavu, kdy naši zemědělci mají rovné ekonomické postavení se západoevropskými. Síla kapitálu bude při stejných pravidlech bohužel rozhodující," říká Jiří Felčárek z AK. Jak připomíná, projevuje se to už nyní, kdy i přes překážky mizí půda v dánských, nizozemských, německých či britských rukou. Není divu, když jinde je půda až dvacetkrát dražší než u nás.

Loňské šetření, které exkluzivně pro týdeník EURO provedl Český statistický úřad, zjistilo, že farmy v zahraničních rukou nebo částečně vlastněné cizinci u nás obdělávají zhruba 230 tisíc hektarů. Z 3,6 milionu hektarů zemědělské půdy v celé republice cizinci kontrolují 6,4 procenta, uvádí oficiální údaj. Skutečný podíl bude vyšší, statistika pochopitelně nemůže zachytit vlastnictví maskované pod smlouvami o smlouvách budoucích.

Agrární lobby straší výprodejem, na který mají nejvíc doplatit zdejší zemědělci. Mnozí přitom v posledních sedmi letech, místo aby od vlastníků nakupovali propachtovanou půdu, investovali především do moderní techniky. A nadále hospodaří převážně na pronajatých polích. V průměru je podíl nájmů kolem osmdesáti procent. U rodinných farem je to asi 56 procent, což je srovnatelné s některými státy EU.

ČESKO BEZ OMEZENÍ

„Plné uvolnění trhu s půdou může přinést vyšší společenské efekty, než by se daly čekat od dalšího zákazu," podporuje liberalizaci agrární ekonom Tomáš Doucha. Podotýká, že pro obhájení delšího přechodného období by se navíc jen obtížně našly relevantní ekonomické argumenty. „Příchod zahraničních farmářů bude znamenat zvýšení konkurence, a tím i cen půdy, což bude ku prospěchu milionů jejích vlastníků," předesílá ekonom. Podle něj má půdu kupovat ten, kdo na to má.

Stát by měl ale zpřísnit nakládání s veškerou půdou. Dělají to tak i jiné země EU. Žádná natvrdo nezakazuje prodej půdy cizincům, různými kličkami ho ale v podstatě nedovolí. „Pokud se prodává půda, přednostně by ji mohly kupovat organizace využívající půdu ve veřejném zájmu, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí. Předkupní právo by měly mít také menší rodinné farmy a mladí začínající sedláci z obce, kde se půda nabízí," doporučuje Doucha. Nic takového se ale v Česku nechystá. „U nás žádné omezení nebude," potvrzuje ministr zemědělství.

Zákaz prodeje půdy cizincům zruší v národní legislativě úprava devizového zákona. Loni ke konci roku ji schválila vláda a poslala ji do Parlamentu. Rozpočtový výbor, který se má předpisem zabývat, tento bod na lednové schůzi neuvádí. Zato se bude ve Staropramenu seznamovat s loňskými výsledky pivovarů. Kdyby zákonodárci nestihli devizový zákon projednat, nic se neděje. Katastrální úřad musí převod na cizince po 1. květnu zapsat i bez novely. Hlavní slovo má přístupová smlouva s EU.

Autor: Táňa Trkalová

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015