Saakašviliho vina a hrozba ruské pasti


Petr Dudek, MF DNES, 27. 8. 2008

Moskva se bude na Kavkaze chovat, jak se jí zlíbí. Jinak se rozhodnutí Kremlu uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie chápat nedá. Ruský prezident Dmitrij Medveděv včera s nečekanou rychlostí vyhověl pondělní výzvě ruských poslanců a podepsal dekrety, kterými se Moskva, přinejmenším na papíře, pokouší likvidovat suverénní Gruzii v jejích dosavadních hranicích. Dal tím mimo jiné najevo, že Rusko si se zahraničními protesty v této věci nebude lámat hlavu. Je teď na Spojených státech a EU, samozřejmě včetně Česka, které se chystá na předsednictví Unie, jak se k ruskému postoji postaví.

Moskva, jak se dalo čekat, převádí odpovědnost za konflikt zcela a úplně na gruzínské vedení. Podle Medveděva učinilo Tbilisi „svou volbu v noci ze 7. na 8. srpna. „Saakašvili si zvolil genocidu, aby dosáhl svých politických cílů, řekl mimo jiné vládce Kremlu.

Našim uším může znít kremelská propaganda poněkud povědomě. Byl to totiž český prezident Václav Klaus, který napsal (v MF DNES 18. srpna) větu, která jako by vypadla ze včerejšího projevu Dmitrije Medveděva: „V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální.

Bezprostředně po Medveděvově vystoupení se Václav Klaus sešel s premiérem Topolánkem a ministrem zahraničí Schwarzenbergem provázeným vicepremiérem pro evropské záležitosti Vondrou. Ani jejich včerejší jednání ale nezmírnilo rozdíly mezi vládním a prezidentským pohledem na věc.

Vláda prezidentovu interpretaci příčin nedávného válečného konfliktu na Kavkaze nikdy nepřijala a nadále se přidržuje svého hlediska. Nikoli bezdůvodně. To, co se v Gruzii v posledních týdnech odehrálo, totiž zdaleka nebyla jen osudná chyba gruzínského prezidenta. Z odstupu je stále zřejmější, že vše běželo podle scénáře předem připraveného v Moskvě.

Je pravda, že Saakašvili neudržel nervy na uzdě. Ale nezapomínejme, že měl za sebou měsíce ruského nátlaku. Alespoň v bodech: na jaře ruský premiér Vladimir Putin v reakci na uznání nezávislého Kosova posílil vztahy Moskvy s vládami Jižní Osetie i Abcházie. Saakašvili tehdy u Putina neúspěšně protestoval.

Počátkem července Rusové podnikli na hranicích Jižní Osetie rozsáhlé vojenské manévry. Osetští nacionalisté, které Moskva dlouhodobě podporuje, se od počátku srpna s gruzínskými separatisty střetávali v příležitostných přestřelkách. Jednání o zmírnění napětí mezi gruzínskou a jihoosetskou stranou, plánovaná za ruské přítomnosti na sedmého srpna, nevyšla. Ruský vyjednavač se nedostavil… Moskvě nešlo o dohody, naopak, šlo jí o to, udržovat v Jižní Osetii výbušnou atmosféru a čekat na záminku k invazi.

Odpověď na klíčovou otázku, kdo válku začal, zatím nemáme. Rusové kladou vinu Saakašvilimu, který podle nich porušil platné příměří tím, že vyslal gruzínské jednotky do Jižní Osetie. Gruzínský prezident se brání tím, že příměří porušili naopak Rusové, kteří do Jižní Osetie přesunuli své jednotky, a on musel reagovat.

Saakašvili se opravdu dopustil „fatální chyby a ve vyvolání války má svou „neoddiskutovatelnou roli. Jenže role Ruska není o nic menší. Je dokonce mnohem větší. Rusové Saakašvilimu v Jižní Osetii nastražili past. Nebýt oné Moskvou dlouhodobě líčené nástrahy, konflikt v Gruzii by do otevřené vojenské konfrontace nepřerostl.

Spojené státy a Evropa by ale do ruských pastí padat neměly. I když jsou nastražené „jen na rovině propagandy. To je vzkaz, který po včerejšku míří i do Prahy, na Hrad především.

Autor: Petr Dudek

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality