Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Die Welt: EU tajně připravuje vznik „superstátu“

Marie Bydžovská, Euroskop, 5.6. 2012
EU superstát
Nejvyšší představitelé EU plánují na summitu Evropské rady na konci června představit cestovní mapu, která by údajně měla vést ke vzniku evropského „superstátu". Informovalo o tom nedělní vydání německého deníku Die Welt. Plán způsobuje podle deníku kontroverze na německé politické scéně a mohl by vést k rozštěpení Evropy.

Čím dál tím méně často se v diskuzích o budoucnosti Evropy objevuje řešení, které by zahrnovalo celou Evropskou unii. Naopak se jedná převážně o plány na záchranu eurozóny, kterou však tvoří jen 17 z 27 států EU, tvrdí Die Welt.


Cestovní mapa už za necelý měsíc


V tomto duchu připravuje své plány i pracovní skupina složená z nejvyšších představitelů EU. Na summitu Evropské rady konaném 28. a 29. června má tato skupina představit cestovní mapu, podle které by se Evropská unie měla v nadcházejících letech vydat na cestu užší integrace. Jejími čtyřmi základními součástmi bude fiskální unie, bankovní unie, politická unie a strukturální reformy.

Pracovní skupinu složenou z předsedy Evropské rady Hermanna van Rompuye, předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa, šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho a šéfa euroskupiny Jeana-Clauda Junckera pověřili úkolem lídři členských států na summitu konaném 23. května. Účast dvou zástupců eurozóny podle Die Welt svědčí o tom, že výsledné plány se budou týkat především sedmnáctičlenného měnového klubu.

Podle německého deníku se jedná o nebezpečný vývoj a změnu paradigmatu, protože doposud tabuizované rozdělení EU na eurozónu a zbylou desítku členských států, se tím stává politicky přijímanou realitou. Projekt společné měny přitom od počátku své existence před 13 lety neměl být rozdělujícím elementem, i přesto, že Velká Británie se již tehdy k němu stavěla odmítavě.

Odpověď na dotaz: Kam kráčíš, Evropo?


V připravovaném dokumentu se nemá jednat o překonání akutních problémů eurozóny, ale o dlouhodobou vizi, kam má evropská integrace směřovat. Pokud lídři členských států splní časový harmonogram, měli by do konce roku schválit konstrukci „nové Evropy".

„Všude na světě, v Americe nebo Asii, se nás ptají: kam vlastně směřujete?", cituje německý list nejmenovaného vysokého představitele EU. „Na to musíme po dvou letech krize konečně najít odpověď," dodal zdroj.

Práce na projektu probíhají za zavřenými dveřmi a dosud se nedostaly do pozornosti médií. Pouze občas vypouští politici „balónky" jako například německá kancléřka Angela Merkelová, když minulý týden ve vztahu k evropské integraci řekla, že „je doopravdy možné přemýšlet o tom, že se v příštích pěti až deseti letech posuneme dále," upozorňuje Die Welt.

Oproti Merkelové se ale posílení evropské integrace nelíbí zástupcům německých koaličních stran. „Úvahy o politické a fiskální unii jdou proti zásadním zájmům Německa," vyjádřil se pro Die Welt finanční expert křesťanských socialistů (CSU) Hans Michelbach. Berlín by se tak podle něj stal jediným plátcem fiskální unie. „Je to projekt plánované ekonomiky prováděný shora, který není vůbec demokraticky legitimní," zvolil podobný tón finanční expert liberálních demokratů Franz Schäffler. „Vznikne tím zadními dveřmi evropský superstát,"dodal.

 

Čtyři pilíře „tajného plánu"


Fiskální unie je pro Německo nejkontroverznějším bodem celého plánu. Každý politik totiž pod tímto pojmem rozumí něco jiného. Zatímco pro Angelu Merkelovou se jedná především o přísnější pravidla rozpočtové disciplíny, pro velkou část eurozóny představuje fiskální unie společné dluhopisy a transfery z bohatého Německa na chudý Jih Evropy. Výše zmíněná čtyřčlenná skupina, která plánuje vznik eurobondů, je blíže druhému přístupu.

Oproti myšlence fiskální unie nejméně rozpaků vzbuzují strukturální reformy. Pod ně mají spadat modernizace sociálních systémů, posílení vnitřního trhu a podpora růstu, tedy témata, na kterých se dlouhodobě EU shodne. Problémy dosud měla pouze v jejich realizaci.

Poněkud problematičtější je bankovní unie, která předpokládá centralizaci dozorových pravomocí a částečné sdílení nákladů na záchranu problematických bank prostřednictvím společného fondu. Hlavním cílem bankovní unie je přerušit vzájemné propojení mezi slabými bankami a státy s rozpočtovými problémy, které se navzájem stahují ke dnu.

Politická unie by zase měla řešit demokratický deficit Evropské unie. Předpokládalo by to však, že se více zapojí do rozhodování Evropský parlament a EU bude vytvářet společnou legislativu v mnoha oblastech. Takový cíl je podle Die Welt velmi vzdálený. Každopádně bude přinejmenším extrémně obtížné prosadit v době krize vize, pro které se nepodařilo evropské občany přesvědčit ani v době, která byla evropské integraci příznivější.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015