Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Církevní restituce. Je Česko poslední v Evropě?

Kateřina Hamplová, 15. 8. 2012, psáno pro Euroskop
Duka papež řím
Senát dnes čeká debata o návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Poslanci zákon schválili v půlce července. Očekává se nicméně, že většina senátorů zákon odmítne. Poslanci pak budou potřebovat k přehlasování veta Senátu většinu 101 hlasů.

Návrh zákona počítá s navrácením téměř poloviny majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který církve a náboženské skupiny prokazatelně vlastnily po 25. únoru 1948. Za nevydaný majetek obdrží finanční kompenzaci v rozsahu 59 miliard vyplácenou po dobu třiceti let ve výši cca 2 miliardy ročně, která zohlední i inflaci. Katolická církev se po dohodě s ostatními vzdala dvaceti procent finanční náhrady ve prospěch nekatolických náboženských společností včetně subjektů oficiálně uznaných státem až po roce 1998 (Apoštolská církev, Luterská evangelická církev augsburského vyznání aj.).

V návaznosti na plánované vyrovnání stát přestane zajišťovat platy duchovních, což v současnosti ročně činí 1,4 miliardy korun rozdělované mezi 17 církví, a to postupně v následujících sedmnácti letech. Zde je třeba ovšem podotknout, že současně dnes státu plynou příjmy z blokovaného církevního majetku, které dle dostupných analýz dosahují výše cca. 3 miliard korun ročně.

Newly-elected Cardinal, Archbishop of Prague Dominik Duka, of the Czech Republic, receives his biretta hat from Pope Benedict XVI during his elevation inside the St. Peter's Basilica at the Vatican, Saturday, Feb. 18, 2012. Pope Benedict XVI on Saturday brought 22 new Catholic churchmen into the elite club of cardinals who will elect his successor, in a greatly simplified ceremony that took account of evidence the 84-year-old pontiff is slowing down. (AP Photo/Andrew Medichini)
Pražský arcibiskup Dominik Duka při přebírání kardinálského klobouku v Římě. Dominik Duka poměrně rychle vyřešil spor církve a státu o katedrálu sv. Víta. Nyní se blíží ke konci (nevíme však ještě jakému) i otázka vyrovnání státu s církví. (foto: čtk)


Největší zájem na odblokování dnes často chátrajícího a neudržovaného majetku mají patrně obce, jejichž rozvoj je v řadě případů současným stavem paralyzován. Kromě odblokování majetku se pro obce vyjasní také vlastní vlastnické poměry k zastavěným nemovitostem, kde se nachází pro ně životně důležitá infrastruktura, školy, sportoviště aj. Návrh zákona stanoví, že se církevním subjektům nevracejí pozemky, které byly zastavěny poté, co byly církvím státem odňaty. V Poslanecké sněmovně byl navíc přijat pozměňovací návrh, který ustanovení  § 8 odst. 1 písm. a) dále zpřesnil tak, že se nevydají pozemky, které jsou zastavěné a stavbu vlastní jiný subjekt než stát. Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. e) návrhu zákona se pak nevydávají ani pozemky, na kterých bylo zřízeno sportovní hřiště.

O České republice se často píše jako o posledním evropském státu, který k vyjasnění majetkových poměrů s církvemi dosud nepřistoupil. Zajímavou otázkou zůstává, jak se s církevními restitucemi vypořádaly ostatní země bývalého východního bloku.

Maďarsko


Maďarská společnost je většinově katolická s významnou evangelickou (kalvínskou) menšinou. Již v roce 1991 stát přijal zákon o navrácení několika tisíců budov, jež byly definovány jako nezbytné pro pastorační, charitativní, vzdělávací a sociální činnost dvanácti majoritních církví. Zákon se vztahuje k majetku zabavenému po 1. lednu 1946. Maďarsko dále přijalo zákon o daňových asignacích. V roce 1997 směly církve nárokovat finanční kompenzaci za majetek, který jim nemohl být vydán. V témže roce se Budapešť dohodou se Svatým Stolcem zavázala k financování charitativních, vzdělávacích a sociálních aktivit katolické církve, což jí zaručuje podmínky, jaké mají ostatní veřejnoprávní instituce. Náboženskou činnost si však katolická církev financuje nezávisle na státu.

Polsko


Vláda přijala zákon o církevních restitucích už v roce 1989 a zřídila při ministerstvu vnitra        5 komisí, které dohlížejí na návrat majetku a skládají se ze zástupců státní správy                  i představitelů církví. Jedná se o komise pro církev katolickou, pro pravoslavnou a pro evangelickou církev augsburského vyznání, pro židovské obce a pro ostatní náboženské společnosti. Církvi katolické bylo vráceno přes 56.000 hektarů půdy z někdejších cca. 400.000 hektarů, nadále ovšem existuje také Církevní fond, vytvořený kdysi komunisty jako náhrada za znárodněný majetek. V současnosti probíhá v Polsku navíc diskuse o zrušení tohoto fondu, což požaduje polská levice.

Německo (bývalá NDR)


V Německu k rozsáhlému vyvlastnění církevního majetku nedošlo, tudíž se po roce 1989 tato problematika neřešila. Několik málo budov a pozemků, jež byly odebrány většinové evangelické a menšinové katolické církvi, se ještě během komunistického režimu často podařilo získat zpět fyzicky či kompenzacemi. Otázky vztahu k církvím jsou řešeny dále na úrovni jednotlivých spolkových zemí.

Slovensko


Ještě v rámci tehdejšího Československa byly schváleny v letech 1990 a 1991 zákony            o restituci židovského majetku. V roce 1993 pak byl přijat zákon o majetku zabaveném ostatním církvím a náboženským skupinám, které dostaly několikrát možnost zažádat o jeho navrácení. Poprvé tomu tak bylo v 90. letech. Další možnost církve dostaly v letech 2005        a 2006. Nápravu však zpomaloval nedostatek prostředků potřebných na finanční kompenzace. Katolická církev uvádí, že zatím získala zpět zhruba třetinu původního vlastnictví, jiné zdroje uvádějí, že by se mělo jednat o 60% nárokovaného majetku. Finanční podpora církve je navíc garantována mezinárodní smlouvou (konkordátem) se Svatým Stolcem.

Chorvatsko


Na základě konkordátu, který byl uzavřen roku 1998, se stát zavázal k navrácení či finanční kompenzaci majetku katolické církve zabaveného po roce 1945. Restituce probíhají pozvolna   - jak katolická, tak i pravoslavná církev stále čekají na navrácení části svého bývalého vlastnictví.

Slovinsko


Ministerstvo zemědělství vrátilo v roce 2001 katolické církvi 8 000 hektarů lesa v Triglavském národním parku. Majetkové narovnání však doposud nebylo dokončeno. O kompletním vypořádání můžeme mluvit pouze v souvislosti s židovskou obcí, ta však čítá jen necelých 200 členů a nárokovaného majetku nebylo mnoho.

Pobaltí


Litva, Lotyšsko i Estonsko již navrátily majetek církvím a náboženským společnostem. Zejména v Lotyšsku a Estonsku narovnání proběhlo už 90. letech.

Bulharsko


Jako jedna z prvních východoevropských zemí přijalo Bulharsko zákon o restitucích. Navzdory tomu nebyly požadavky církví o navrácení zabaveného majetku plně vyslyšeny a restituce probíhá v etapách.

Rumunsko


Rumunsko bylo poslední zemí, jež po pádu Železné opony přijala zákon o restitucích. Velmi zdlouhavé je vyrovnávání s náboženskými společnostmi, které brzdí skutečnost, že není zajištěn dostatečný přístup k archiváliím, které by přímo dokazovaly oprávněnost nároku, respektive potvrdily vlastnictví majetku před konfiskací.

Z nastíněného přehledu vyplývá, že naprostá většina postkomunistických evropských států již přijala právní úpravu počítající alespoň s částečnou naturální restitucí, a v tomto ohledu je tedy Česká republika opravdu patrně posledním státem v pořadí. V praxi se nicméně i v okolních zemích často objevují obtíže spojené s faktickým vydáváním konfiskovaného církevního majetku. Nevydávaný majetek přitom je zpravidla kompenzován finanční formou.

Autor: Kateřina Hamplová, religionistka

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015