Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Hollande představil svoji vizi zahraniční politiky

Martin Tušl, 10.9. 2012, psáno pro Euroskop
Elysée palác

Francouzský prezident Francois Hollande měl 27. srpna v Elysejském paláci projev, kde na tradiční konferenci velvyslanců a diplomatů představil očekávané priority zahraniční politiky Francie. Euroskop zpětně vybírá nejdůležitější myšlenky.

Připomeňme, že ministerstvo zahraničních věcí dostal v Ayraultově vládě na starost Laurent Fabius, který nahradil Alaina Juppého. Fabius je známá postava francouzské politiky a jeho jmenování do čela důležitého resortu bylo přivítáno vesměs pozitivně. Zastával funkci premiéra v letech 1984 až 1986, byl již vícekrát řadovým ministrem (hospodářství, průmysl), a téměř tři roky také stál v čele Národního shromáždění.

Hollande doposud neměl velké zkušenosti se zahraniční politikou. Opozice ho také již několikrát nařkla z nečinnosti, především kvůli syrské otázce. Hollande je zatím skutečně opakem Sarkozyho, který na mezinárodním poli naopak hýřil aktivitou a byl i důležitým iniciátorem intervence v Libyi.


Francie jako most mezi národy


Hollande v projevu zdůraznil trvající hospodářskou a finanční nejistotu ve světě, všudypřítomnou krizi a hrozbu terorismu, který stále více ohrožuje Afriku. „Co charakterizuje v mých očích současný svět je jeho nestabilita. Starý bipolární světový řád skončil, ale žádný nový nevyvstal." Největší ze všech nejistot je podle něj hrozba dalšího šíření jaderných zbraní a důsledky z toho plynoucí, což ohrožuje světový mír a základní svobody člověka.

Prezident zopakoval, že Francie patří mezi hlavní světové mocnosti, má stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a disponuje jaderným arsenálem. Hollande vidí v OSN dostatečně silnou organizaci pro světové vládnutí, ale navrhuje rozšířit řadu stálých členů v Radě bezpečnosti a přibrat témata jako ekologie. Na konferenci v Rio de Janeiro volal dokonce po vytvoření Organizace spojených národů pro životní prostředí. Hollande dále podporuje spolupráci a jednání na úrovni G20 a chce  bránit i šířit všechny hodnoty Francouzské republiky.

„Francie je mostem mezi národy, i těmi rozvíjejícími se, mezi Severem a Jihem, mezi Východem a Západem. (...) Naše nezávislost nás dělá ve světě cennými."


Eurokrize: Hollande přeorientuje Evropu


Francie, nazvaná zemí „plně evropskou", ale nemá své priority zahraniční politiky prosazovat sama, nýbrž společně se svými evropskými partnery a ostatními spojenci. Hollande se věnoval i americko-francouzským vztahům, které označil za výborné a v zájmu Francie. S Barackem Obamou se prý Hollande shoduje ve všech velkých mezinárodních otázkách.

Vůbec nejožehavějším problémem pro Hollanda je současná krize v Evropě: „Proto jsem se rozhodl ihned po svém zvolení, že přeorientuji Evropu. Přispěl jsem k přijetí Paktu stability a růstu, jehož veškerá opatření musí začít fungovat co nejdříve." Hollande má jasno, že Francie bude jednat vždy proevropsky a pro zachování eura. Jednou je Řecko součástí Evropského společenství, tudíž v zájmu Francie musí být jeho setrvání. I v přeorientované Evropě - Unii - jsou dobré německo-francouzské vztahy základem pro úspěch.

Evropa je podle prezidenta silou, která se často opomíjí - největší světová hospodářská velmoc. „Postarám se o to, aby byla více aktivní a ostražitá k respektování obchodních pravidel a otevírání veřejných trhů." Vyzval také k regulaci světových trhů, tvrdším boji proti daňovým rájům a podpořil zvýšení sankcí, v ekonomických a finančních otázkách by chtěl pokračovat ve spolupráci s Německem.

Evropa musí dle Hollanda nutně zesílit svůj vliv i v celosvětových otázkách. Chystá také s podporou Německa širší spolupráci s Velkou Británií na poli obrany.

Dalším velkým Hollandovým tématem v projevu byla pro Francouze vždy citlivá otázka identity zahrnující kulturu a jazyk. Nové ministerstvo pro Frankofonii v čele s Yaminou Benguigui bylo vytvořeno právě pro propagaci a ochranu francouzského jazyka ve světě.


Maghreb a Afrika. Neodejdeme


Francie má už dlouho ambice ve Středomoří, které se má stát oblastí spolupráce, nikoliv napětí. Hollande plánuje věnovat zvláštní pozornost zemím Maghrebu. V arabských zemích obecně jde o boj za respektování politické opozice a práv menšin, svobodu tisku či plnohodnotné zapojení všech občanů do veřejného života bez ohledu na názorové či náboženské rozdíly. Francie musí efektivněji čelit imigraci a podporovat výměny mezi oběma břehy Středozemního moře v akademické a profesionální sféře.

Další strategická oblast je Afrika, kde se má Francie postarat o nové rozdání karet a dostát svým závazkům. „Všechny světové mocnosti tam jsou přítomny a snaží se posílit vliv. Sami Afričané si nepřejí, aby se Francie najednou zbavila svých dřívějších závazků. (...) Naše vize Afriky musí odrážet to, čím skutečně dnes je: Kontinent, který si je vědom svého značného ekonomického růstu a už nechce dál snášet hořekování nad svým osudem. Kontinent, kde se rozvíjí demokracie a kde je otázka životního prostředí a energií na prvním místě." Hollande dodal, že v roce 2050 bude 80% světové frankofonní populace z Afriky.

Prezident věnoval pozornost také rodícím se hospodářským mocnostem - zemím BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), na něž se musí zahraniční politika rovněž zaměřit, protože reprezentují 40% obyvatel zeměkoule a víc jak 30% HDP. Prvořadým partnerem je zde Čína. Hollande soudí, že v minulých letech nedostalo Japonsko moc prostoru a chce to napravit.

Francie by se měla postarat o integraci a rozvoj všech zemí ve světě, snažit se vymýtit chudobu, což je velmi vážné téma, jelikož lidí žijících pod hranicí chudoby pořád přibývá.


Asad musí jít


Druhým nejožehavějším tématem je samozřejmě syrská otázka: „Je to jednoduché - Bašár Assad musí odejít. Vytváří hrozbu, podporuje násilí, pokračuje v masakru obyvatelstva, ničí města a způsobuje smrt žen a dětí." Hollande ubezpečil, že si je vědom nutnosti jednat, ale nejdřív se musí vyřešit neshody na prahu OSN. „Jsem si vědom syrského problému, který přerůstá hranice Blízkého východu a hlavně ohrožuje stabilitu a nezávislost Libanonu."

Další hrozbou pro světovou bezpečnost je podle Hollanda Írán. Úkolem Francie bude zabránit mu v získání a šíření jaderných zbraní. Řešení otázky Blízkého východu tkví ve vyřešení israelsko-palestinského konfliktu a Francie stojí na palestinské straně.

Předposledním evokovaným tématem byla oblast Sahelu a hlavně Mali, kde na severu vládne teroristická skupina. „Francie je přímo zahrnuta do problému, protože naše role spočívá v podpoře našich afrických partnerů, kteří ale sami musí vzít iniciativu do svých rukou."


Francouzští vojáci letos opustí Afghánistán


Hollande uzavřel svůj projev stále trvající vojenskou misí v Afganistánu. Chce splnit svůj předvolební slib a odvolat všechny vojáky do konce tohoto roku. „Afgánská armáda obsadí francouzské državy a všechna území ovládaná naší armádou. 650 vojáků se již doma, zbylých 2000 se vrátí do konce roku." Ale Francie zůstane v Afganistánu přítomná v jiné formě: vyšle školitele pro místní armádu a policii, bude se snažit o maximální spolupráci v oblasti zdravotnictví, školství a o emancipaci žen.

Francois Hollande vyzval diplomaty k naplnění prezentované vize, nicméně podle experta na mezinárodní vztahy Bertranda Badieho o žádnou revoluční změnu ve vystupování Francie nepůjde. „Není možné změnit směřování zahraniční politiky ze dne na den. Sarkozyovský koncept bude jen upraven a zmírněn. Dnešní problém Francie není kvalita jejího diplomatického sboru, nýbrž že nenachází koherentní linii ve své doktríně." To však nic nemění na tom, že jasná odpověď Francie na masakr v Sýrii je ve světě více než očekávána.

Autor: Martin Tušl, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015