Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Říše lži

Petruška Šustrová, Rádio Česko, 3. 9. 2008

V sobotu 30. srpna by se ruská novinářka Anna Politkovská byla dožila padesáti let, kdyby ji byl před dvěma lety v Moskvě nezastřelil nájemný vrah. Okolnosti vraždy zůstávají i po dvou letech temné, pachatel se prý skrývá v cizině a kdo si ho najal, nedokázaly ruské úřady vyšetřit. O tom jsme svého času všichni slyšeli a četli, ale nové tragické události překrývají ty starší, a tak se na statečnou ruskou novinářku postupně zapomíná. Aby se na ni nezapomnělo úplně, uspořádali Hana Kofránková a Libor Dvořák v sobotu v pražském divadle Na prádle vzpomínkový podvečer.

Zúčastnilo se ho jen pár desítek lidí, a tak myslím stojí za to připomenout, co tam řekl novinář Jefim Fištejn. Řekl, že dnešní Rusko možná není „říše zla", ale v každém případě je to říše lži, a pro novináře, jako byla Politkovská, v něm není místo. O tom ostatně svědčila i přítomnost Andreje Babického, který podobně jako Politkovská kriticky psal o ruské válce v Čečensku, ale na rozdíl od ní přežil - ovšem za tu cenu, že se přestěhoval do Prahy.

Jefim Fištejn své tvrzení o říši lži doložil pozoruhodným příkladem. Řada českých i světových médií v posledních dnech citovala slova amerického velvyslance v Moskvě Johna Beyrlea, která údajně řekl v rozhovoru pro ruské noviny Kommersant. „Ruská vojska reagovala na gruzínský útok na mírové jednotky Ruské federace zcela oprávněně," měl říci pan Beyrle.

Americká ambasáda se proti takovému překladu ohradila a vyzvala redakci k opravě. Ačkoliv redakce Kommersantu měla samozřejmě k dispozici nahrávku rozhovoru a mohla ji zveřejnit, neučinila to. Pochopitelně: vyšlo by totiž najevo, že americký velvyslanec nic takového neřekl - ostatně v anglické verzi Kommersantu tato slova v rozhovoru nejsou. A dementi, které americká ambasáda v Moskvě uveřejnila na své webové stránce, žádné ruské noviny nezveřejnily.

Je to možná malý, ale zato názorný příklad toho, co Fištejn rozumí pojmem „říše lži"; každý se o něm může snadno přesvědčit, stačí se podívat do obou verzí Kommersantu. Ruská média nejsou svobodná, kriticky se k  ruskému vedení a ruské politice vyjadřují jen vzácné výjimky, jako je rozhlasová stanice Echo Moskvy či noviny Novaja gazeta, do nichž psala právě Anna Politkovská. Šéfredaktoři těchto médií však sami říkají, že jejich svoboda je pochybná, že byli ponecháni jako důkaz ruské svobody tisku, ale musejí také znát meze toho, co mohou napsat a co už ne.

Tohle tedy vyprávěl Jefim Fištejn, a já jsem si přitom vzpomněla na jiná slova o lži, která ve svých vzpomínkách napsal americký historik Richard Pipes. Ta také stojí za ocitování: „Největší potíž jsem při návštěvách Sovětského svazu neměl s bídou a šedí, ale se vše prostupující lží. Nemám na mysli bezostyšné lži oficiálního propagandistického aparátu: těmi se nikdo z lidí, s nimiž jsem se potkal, téměř nezabýval. Spíš mám na mysli to, že tam všechny vztahy mezi lidmi vyjma okruh rodiny a nejbližších přátel byly založeny na předstírání. Každý lhal, každý věděl, že víte, že lže, a přesto jste museli předstírat, že to tak není."

Autor: Petruška Šustrová

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015