Marie Bydžovská, Euroskop, 25.10. 2012
Evropská komise v úterý odložila projednávání návrhu na zavedení povinné 40procentní kvóty na zastoupení žen v dozorčích radách firem v EU. Rovnost mužů a žen se ve stejném týdnu stala žhavým tématem na půdě Evropského parlamentu, a to překvapivě ve výboru pro ekonomické a měnové záležitosti.
Návrh komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové, aby EU zavedla do roku 2020 povinné kvóty pro zastoupení žen v dozorčích radách podniků obchodovaných na burze, podpořili někteří vlivní členové Komise. Přes sociální síť Twitter komisařka sdělila, že „ambiciózní směrnici pro rovné postavení žen podporují členové evropské exekutivy, kteří mají na starost ekonomická portfolia (Joaquin Almunia, Laszlo Andor, Michel Barnier, Andris Piebalgs a Antonio Tajani) i předseda bruselské instituce José Manuel Barroso.
Deník The Financial Times ve středu uvedl, že podle úředníků Komise předseda Barroso podporuje pouze nezávazné kvóty. Předkládaný návrh počítal s tím, že pokud podniky do roku 2020 nebudou mít v dozorčích radách stanovený počet žen, mohou je postihnout sankce i peněžité pokuty.
Jednání o kvótách znovu za tři týdny
Odklad projednávání legislativního materiálu přišel podle Redingové po intenzivní dvouhodinové diskuzi. Podle Financial Times nad návrhem panovaly i nejasnosti ohledně legislativních otázek. Pokud by dokument hlasováním prostou většinou neprošel, skončila by připravovaná legislativa v koši. Místo toho podklad přezkoumá legislativní služba a evropská exekutiva o něm bude rozhodovat 14. listopadu.
„Bojujeme již více než 100 let. Jeden či dva týdny už neznamenají žádný rozdíl, reagovala na vývoj situace předkladatelka návrhu. Na svém profilu na twitteru komisařka pro spravedlnost bojovně vzkázala, že se nevzdává. I když Komise návrh v listopadu schválí, dokument bude muset čelit ještě nesouhlasu značné části členských států.
Názorová propast v Komisi nebyla vedena mezi ženami a muži. Zatímco někteří vlivní muži Redingovou podpořili, část Komisařek stála v opozici. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung návrh nepodpořila například komisařka Cecilia Malmströmová. Komisařka pro telekomunikace Neelie Kroesová se podle deníku Financial Times vyjádřila, že zavedení kvót by poškodilo, spíše než zlepšilo rovnoprávnost. Pozitivní diskriminace žen při přijímacích řízeních by podle ní znamenala diskriminaci mužů s lepším vzděláním a profesním profilem.
Europoslanci chtějí centrální bankéřku
Mohla by také nastat nepříjemná situace, které nyní čelí Evropská centrální banka (ECB). Její agenda v posledních měsících závratně narůstá, v šestimístné výkonné radě přitom zůstává již téměř pět měsíců jedno místo neobsazené. Jmenování nového kandidáta se zpozdilo kvůli boji členských států. Španělé prosazovali, aby místo po odcházejícím José Manuelu González-Páramovi převzal opět jejich zástupce. Koalici severních států v čele s Německem se proti nim podařilo prosadit Lucemburčana Yvese Mersche.
Kandidatura ovšem narazila v Evropském parlamentu. A to i přesto, že nikdo nepochybuje o Merschových vynikajících předpokladech pro danou pozici. Překážkou jeho nominace je to, že stejně jako všichni ostatní guvernéři centrálních bank v eurozóně je muž.
Parlamentní výbor pro ekonomické a měnové záležitosti kandidaturu Mersche odmítnul s odůvodněním, že nebyla navržena žádná žena. O nominaci do řídící rady ECB bude ještě hlasovat čtvrteční plenární zasedání. Parlament nicméně nemůže ustavení člena výkonné rady ECB zablokovat.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop