Marie Bydžovská, Euroskop, 9.1.2013
Sága seznamu od francouzské ministryně Christiane Lagardeové, který obsahuje jména Řeků podezřelých z daňových úniků, pokračuje. Za mříže se kvůli němu může dostat dokonce i řecký exministr financí Giorgos Papaconstantinou.
Podezřelý exministr nyní čelí parlamentnímu vyšetřování. Před poslanci se musí zpovídat z podezření, že namísto toho, aby předal seznam možných daňových úniků finanční policii, skryl jej a vymazal z něj jména tří svých příbuzných.
Papaconstantinou již ztratil členství ve straně Pasok a pokud ho parlament zbaví imunity, čeká ho soudní proces, na jehož konci může být trest až ve výši deseti let odnětí svobody. Exministr svou vinu odmítá a tvrdí, že je obětí průtahů jiných politiků, kteří nedokázali zajistit, aby byl seznam jmen důkladně prošetřen.
Podle opoziční strany Syriza by se měl před soudem zpovídat i nástupce Papaconstantinoua na postu ministra financí Evangelos Venizelos. Nejsilnější opoziční síla tvrdí, že Venizelos nechal USB disk se seznam podezřelých švýcarských kont ležet rok v šuplíku pracovního stolu, aby předešel rozsáhlým vyšetřováním. Premiérovi jej předal, až když současný ministr financí Yannis Stournaras oznámil, že požádá Paříž o novou kopii CD disku.
Veřejnost se o seznamu dozvěděla v říjnu, kdy jej zveřejnil magazín Hot doc. „Politici zavírali po tři roky oči vůči své zodpovědnosti v této záležitosti a justice se k ní otáčela zády, vysvětlil editor magazínu Costas Vaxevanis, proč kontroverzní údaje dal na veřejnost.
Tzv. Lagardeové seznam pochází od zaměstnance IT oddělení švýcarské banky HSBC Hervé Falcianiho. V letech 2006 a 2007 zcizil údaje o kontech tisíců klientů. V roce 2009 vydaly švýcarské úřady na Falcianiho zatýkač, protože ho obviňovaly, že se pokusil data zpeněžit. Místní autority v jeho domovské Francii při prohlížení disku jeho počítače objevily detaily o více než 100 tisíci kont. Francouzi se rozhodli využít informaci k dohledání daňových úniků a poskytli je i administrativám v jiných zemích EU.
Francie údajně na celé operaci získala 1,2 miliardy eur z původně nepřiznaných daní od asi 4000 plátců. Itálie se dostala k 570 milionům eur, Španělsko k asi 6 milionům eur a Velká Británie prý dojednala doplacení daní s 6000 osobami. Ve všech zemích proběhl podobný proces: Úřady oznámili podezřelým z daňových úniků, že získali informace, které indikují, že dluží nezaplacené daně. Současně daly „hříšníkům možnost nezaplacené účty dorovnat. V Řecku se stal úplný opak. Informace zůstaly po mnoho měsíců skryty.
Na seznamu byly i jména vlivných Řeků – politiků, byznysmenů, nebo třeba právníků. Celkově jejich vklady v roce 2007 dosahovaly 2 miliard eur, neznamená to nicméně, že všechny účty indikují daňový únik. Prošetření všech podezřelých by tedy nepřineslo nikterak strhující sumu, znamenalo by ale symbolický vzkaz běžným Řekům, že ani nejvyšší elita se nemůže beztrestně vyhýbat povinnosti platit daně. Podle průzkumu veřejného mínění jsou totiž řečtí obyvatele vůči snaze vlády bojovat proti daňovým únikům značně skeptičtí. Dvě třetiny z nich se domnívají, že stát ve snaze bojovat s podvody na daních selhal.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop