Marie Bydžovská, Euroskop, 22.2.2013
Nejsilnější konkurent německé kancléřky Angely Merkelové pro nadcházející parlamentní volby socialista Peer Steinbrück vytknul na čtvrteční parlamentní schůzi své oponentce uzavření „nesvaté aliance“ s Davidem Cameronem na summitu EU konaném 7. a 8. února. Spojenectví Londýna s Berlínem na nedávném setkání Evropské rady komentovala i evropská média.
„Tento rozpočet je příliš malý na to, aby dosáhl cílů Evropy,“ hromoval Steinbrück na plenární schůzi Bundestagu. Kancléřku obvinil ze spoluzodpovědnosti za „škodlivý diktát úspor“ v Evropě. Vyjádřil se tak v rámci debaty o výsledcích summitu, na kterém se lídři evropských států v únoru dohodli na historicky prvním poklesu dlouhodobých výdajů EU.
Nesvatá šetřící aliance
Snížení stropu výdajů sedmiletého rozpočtu na 960 miliard eur podle socialistického lídra volební kandidátky bylo výsledkem „nesvaté aliance mezi Angelou Merkelovou a britským premiérem Davidem Cameronem, který chce opustit EU“.
„Potřebujeme partnery, kteří vidí budoucnost v Evropě, a nemáme spoléhat na ty, kteří chtějí odejít,“ dodal Steinbrück s odkazem na nedávný proslov britského předsedy vlády. V něm Cameron slíbil, že pokud jeho Konzervativní strana vyhraje příští parlamentní volby, vypíše do roku 2017 referendum o setrvání v EU. Ještě předtím bude usilovat o nové projednání podmínek britského členství v Unii.
Steinbrück také označil Merkelovou jako „last-minute“ kancléřku, protože podle něj příliš dlouho otálí s rozhodnutím. Taková taktika podle něj stojí německé i evropské daňové poplatníky víc než je nutné.
Angela Merkelová před poslanci Bundestagu naopak hájila výsledky schůzky evropských lídrů, na které přijali rozpočtový rámec EU pro období 20014-2020, jako dobrý kompromis. „Není možné v Evropě vysvětlovat, že všichni musí šetřit, jen EU ne,“ komentovala kancléřka první snížení rozpočtové rámce v celé historii EU.
Co na to média?
Podobně jako Steinbrück si souladu Merkelové a Camerona na summitu všiml i evropský tisk. Německý Die Welt poznamenal po skončení Evropské rady, že „Velká Británie již nestojí na okraji EU, ale ukázala se jako důležitý spojenec Němců“. Bruselský korespondent Süddeutsche Zeitung zase napsal, že lídři EU se snažili uspokojit Cameronovi požadavky, což ukázalo, že „EU chce udržet Británii ve svém středu“.
Zajímavý komentář jednání únorové Evropské rady přinesl nizozemský De Volkskrant: „Francouzský prezident Hollande se explicitně stavěl do pozice lídra jižní Evropy. To ještě více zvýrazňuje to, proč by pro Nizozemí bylo nevýhodné, kdyby odešla některá členská země EU. Bez Velké Británie by rovnováha sil mezi severem a jihem v EU byla narušena.“
Kritičtěji se na soulad německé a britské hlavy vlády dívala jihoevropská média. Francouzský Figaro napsal, že škrty v evropském rozpočtu zapříčinil David Cameron, kterého poté co slíbil vypsání referenda o členství v EU do roku 2017, mnozí považovali za někoho, kdo stojí na okraji EU. „Naopak se vrátil do sídla vlády jako vítěz, což zklamalo Francouze a Italy,“ dodává francouzský list. Jednání na summitu podle deníku potvrdilo „paralýzu“ francouzsko-německé osy.
Motor se zadrhává
Na rozvolnění pout mezi Francií a Německem poukazovala média při oslavách padesátého výročí podepsání Elysejské smlouvy o vzájemné spolupráci. Francouzský Le Monde je nazval „festivalem pokrytectví“. Německý Spiegel podotkl, že „výročí přišlo v době, kdy se obě země hospodářsky navzájem oddalují, jejich vztah je pod politickým tlakem kvůli krizi eura a utvrzování o přátelství mnohdy zní jako prázdná fráze“.
Německo-francouzská spolupráce je dlouhodobě považována za motor evropské integrace a v posledních letech byl tandem německé kancléřky a prezidenta Sarkozyho dokonce překřtěn na „Merkozyho“, protože duo dvou lídrů předjednávalo všechna významná rozhodnutí v EU. Nicméně v pozadí intenzivní spolupráce politických špiček se především hospodářské modely obou zemí od sebe rychle vzdalovaly.
Od jmenování francouzského socialistického prezidenta loni v květnu začala i politická spolupráce zadrhávat. Francois Hollande zvolil jiný politický styl než jeho předchůdce a v evropských otázkách často byl blíže jihoevropským zemím než Berlínu.
Zdá se, že krize zasáhla do rozložení sil v Evropské unii. Uvidíme, jak bude vytváření zájmových koalic pokračovat. Možná, že donedávna nemyslitelné upozadění francouzsko-německého motoru spoluprací Berlína a Londýna nemusí být až zase tolik z oblasti nereálných představ.
Autor: Euroskop