Marie Bydžovská, Euroskop, 18.9. 2013
Kampaň do německých spolkových voleb je podle komentátorů z celé Evropy nudná, témata přesahující hranice najdete jen stěží. O tom, jak se postaví německá vláda, ať již bude jakákoliv, k evropským tématům se Němci a ostatní Evropané dozvídají jen z náznaků.
Německé volební klání sleduje bez nadsázky celá Evropa. Všichni diváci přitom musí mít pocit, že scénář představení se jaksi nepovedl. Kdo čekal zásadní spory o otázky jako, zda zachraňovat eurozónu, i když to bude stát miliardy eur, či jak se postavit k občanské válce v Sýrii, musí být zklamán.
Dokonce ani z vnitropolitických záležitostí se do předvolebního boje neprobojovala žádná „opravdová pecka“. Namísto toho se nejkontroverznějšími tématy staly dálniční mýto pro cizince a povinný vegetariánský den.
Druhé z jmenovaných témat nastolila strana Zelených, která svým voličům slíbila, že prosadí, aby kantýny jeden den v týdnu namísto masa servírovaly vegetariánské pokrmy. V zemi známé zálibou v delikátních klobáskách takový příslib těžko vyhraje volby, rozproudil však žhavou diskuzi o tom, zda mají politici občanům takovým způsobem zasahovat do života.
S mýtným pro cizince vyrukoval Horst Seehofer, lídr Křesťanských socialistů (CSU), sesterské strany Křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové. „Nepodepíšu žádnou koaliční dohodu, ve které by nebyla definována povinnost cizinců platit mýtné,“ prohlásil. Všechny ostatní parlamentní strany návrh odmítly a odborníci i Evropská komise ho označili za protiprávní a diskriminační, bavorský premiér ale na svém plánu dále trvá.
Angela Merkelová pije pivo. Zatím to ještě není na vítězství. o tom rozhodne 22. září. (foto: ČTK/AP/Jens Meyer)
Kolik peněz ještě spolkne Řecko
Protože výsledek voleb v nejlidnatější zemi EU ovlivní dění v Evropě na dalších pět let, snaží se zahraniční komentátoři z volebních programů či výroků kandidátů vyčíst alespoň náznaky, jak se potencionální příští koalice postaví k evropským tématům.
Nejviditelněji se do veřejného prostoru protlačila otázka další pomoci krizí zužovanému Řecko. Ministr financí z CDU Wolfgang Schäuble dokonce nečekaně prohlásil, že „Řecku bude nutné poskytnout ještě jeden program pomoci“. Ačkoliv zdánlivě prolomil tabu, portál Euobserver tvrdil, že podle „zasvěcených zdrojů“ se jednalo o taktiku, jak vzít protivníkům vítr z plachet.
Opoziční Sociální demokraté (SPD) kancléřce vyčítají, že s voliči nehraje férovou hru a zatajuje skutečný rozsah řeckých problémů. Když ministr financí připustil, že středomořská země ještě bude potřebovat nějakých 10 miliard eur, vyhnul se tím diskuzím o případné restrukturalizaci řeckého dluhu, což by znamenalo, že Německu by propadly desítky miliard, které má v řeckých dluzích.
S kým bude Merkelová vládnout?
Volební klání nevzbuzuje příliš emocí i proto, že je předem jasný vítěz. Nikdo nepochybuje o tom, že nejvíce hlasů získají Křesťanští demokraté a Angela Merkelová s téměř 100procentní jistotou povede zemi i příštích pět let. Otazníky panují pouze nad tím, která strana bude ve vládní koalici sekundovat. Mohou to být jako doposud Liberální demokraté (FDP), nebo Merkelová jako v předešlém období ustaví velkou koalici se Sociálními demokraty.
V případě pokračování současné vládní sestavy nikdo mnoho změn nečeká. Pokud bude z Berlína vládnout velká koalice, mohlo by se Německo stát přístupnější ke sdílení nákladů s cílem zachránit společnou měnu, například při vytváření bankovní unie. O mnoho jiný hlas ale z Berlína neuslyšíme.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop