Lucie Priknerová, Euroskop, 27.11. 2013
Evropské státy chtějí kooperovat v oblasti produkce bezpilotních letounů. Ministři obrany Francie, Německa, Nizozemí, Španělska, Itálie, Řecka a Polska se na setkání think-tanku Evropské obranné agentury dohodly, že od roku 2020 zahájí společné projekty, jejichž finálních úkolem bude vývoj bezpilotního letounu Medium Altitude Long Endurance (MALE).
Francouzský ministr obrany Jean- Yves Le Drian mluví o státech zapojených do tohoto projektu jako o „klubu“. Signatáři dokumentu, kteří podpořili záměr uvést vlastní MALE, jsou všechny členské státy EU kromě Dánska, ovšem pouze osm států tvoří užší skupinu, která hodlá investovat do vývoje jednotlivých složek, tedy např. automatického vzletu a přistání nebo systém na odvrácení kolize. Měla by se také zlepšit správa satelitní komunikace.
Hlavním motivem příznivců kooperace v projektu bezpilotních strojů je ujíždějící vlak, do kterého se teď EU snaží naskočit, aby přesvědčila mezinárodní komunitu, že může být v rámci této technologie samostatná. Evropské státy jsou totiž v současnosti v případě mezinárodních konfliktů závislé na amerických kapacitách, což se naposledy potvrdilo během francouzské intervence v Mali nebo při NATO v Libyi v roce 2011. Evropské státy jsou pod stále větším tlakem, protože subjektů, které vlastní letouny tohoto druhu je stále víc.
Dron používaný britskou armádou (zdroj: Wikimedia Commons/Reaper MQ-9 Remotely Piloted Air System)
Číňané už drony mají
Po představení iránského bezpilotní stroje Fotros EU ještě navíc nově předběhla i Čína. Minulý týden totiž otestovala bezpilotní letoun Ostrý meč, který je výjimečný tím, že jde poprvé o bojový typ. Reportér BBC Jonathan Marcus informoval o širokém rejstříku, který Čína vlastní:“…od malých bezpilotních letounů omezené odolnosti k větším systémům, které nápadně připomínají americké Reapery a Predatory a stejně jako americké výrobky jsou některé z nich vybavené tvrzenými místy schopnými nést munici.“
Číňané se ovšem také inspirovali prvky zrušeného produktu ruského Mikoyanu s názvem Skat. Na jednu stranu je dobře, že odborníci dokázali identifikovat, jaké komponenty tvoří novinku Čínské lidové armády, na straně druhé bojová kapacita této velmoci tak vzrostla. Bezpečnostní pozice asijské velmoci se může i zvýšit, protože plánuje vyzkoušet Ostrý meč i pro využití na letadlových lodích.
Síly na mezinárodní scéně tak mohou projít jistými změnami a Evropa si to už uvědomila. Britové sice právě používají americké letouny bez lidské posádky Reaper od firmy General Atomics, ale ty dostávají příkazy na dálku až z americké základy v Nevadě, Francouzi si stejných 12 strojů také objednali. Němci v Afghánistánu bojovali s Heron 1 také cizí výroby, konkrétně izraelské.
Evropa však startuje s vlastním vývojem naplno. V prosinci 2012 se uskutečnil první test evropského Neuronu a letoun typu Telemos by měl být uveden do provozu v roce 2018. Cena za evropský MALE by se podle odhadů mohla vyšplhat na 45 miliard liber. EU si také pozorně všímá problémů, které provázely uvedení amerických strojů. Ty se ocitly pod palbou kritiky za bojové úkoly, které jim připadly. Staly se totiž známé především kvůli jejich využití jako vysoce efektivních zbraní, což vyvolávalo ostré nesouhlasné reakce. Mezi evropské státy, které jsou k americké politice smířlivější, patří Velká Británie a Francie, zatímco severské země, Německo a Rakousko zrovna postoj USA k využití bezpilotních strojů nevítají. Při vývoji evropského programu se však objevuje snaha klást důraz zejména na morálně ospravedlnitelnější cíle, které by mohla tato letadla díky své technologické vyspělosti naplňovat. Mají být např. prostředkem, jak nenásilnou cestou zastavit plavidla s nelegálními imigranty ve Středozemním moři.
Soukromé firmy sází na spolupráci
Program má významný ekonomický podtext. Evropský záměr zaměřit se na rozvoj této technologie vychází vstříc několika firmám – francouzsko-německé EADS Cassidian, francouzské Dassault Aviation a italské Finmeccanice Alenie Aermacchi – které v červnu žádaly o větší evropskou koordinaci pro produkci těchto letadel. Soukromé společnosti se zatím dohodly na tom, že se budou podílet na vzniku vlastního stroje. Přitom i tady je patrná nervozita ze zpožděného nástupu do konkurenčního prostředí. Šéf společnosti EADS Tom Enders prohlásil: „V Evropě jsme ztratily nejméně 10 let, a čím více to potrvá, tím více budou Američané a Izraelci dominovat velkému trhu s bezpilotními letouny.“
Ovšem jsou akcentovány také možnosti jejich uplatnění pro nevojenskou sféru např. monitoring civilního vzdušného prostoru. Mají navíc za úkol přispět k rozvoji Společné bezpečnostní a obranné politiky a budou propojeny s Koperníkem, systémem satelitů, který vyšel na 3,5 miliard liber.
Státy a jejich drony
|
USA |
Reaper; Predator |
|
Izrael |
Heron 1 |
|
Irán |
Fotros |
|
Čína |
Ostrý meč |
|
EU/Francie |
Neuron |
|
Rusko |
Skat- zatím nerealizovaný |
zdroj: Euroskop
Britové se nechtějí vázat
Snaha mít vlastní druh letounu bez lidské posádky, který je experty vnímána jako nový žralok vzdušných sil a budoucnost vojenského letectví, získala politický nádech. Ruská mediální agentura RT hovoří o klíčovém aspektu, které projekt doprovází, a tím jsou rozdílné představy uvnitř EU. Vysoká představitelka pro zahraniční vztahy a bezpečnost Catherine Ashtonová a Evropská komise propagují přenesení větších vojenských pravomocí na Brusel, Velká Británie tradičně nesouhlasí. Přitom kolize se netýká samotného projektu bezpilotních letadel.
Britská armáda jejich využívání rapidně zvýšila. Jen za rok 2012 je vyslala nad afghánské území 892krát a David Cameron společně s Nicolasem Sarkozym dokonce u začátku programu jejich vývoje stál. Problematická se zdá být užší spolupráce v bezpečnostní agendě, kterou diskuze o bezpilotních letounech vyvolala a kterou navrhuje kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. The Telegraph pak připomíná, že mezi nejhlasitější odpůrce oslabení suverenity na bezpečnostním poli patří šéf UKIPu Nigel Farage a konzervativní poslanec Geoffrey Van Orden. Výhody, které by z případného většího sdílení kompetencí vzešly, ale zatím nechávají britskou vládu chladnou. Očekává se, že širší střet se může objevit na bezpečnostní summit EU, který se bude konat v letošním prosinci.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop