Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Dobývání Marsu: EU se spojí s Roskosmosem

Lucie Priknerová, Euroskop, 11.2. 2014
ExoMars Trace Gas Orbiter

V rámci programu ExoMars Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos vyšlou k Marsu dvě mise. EU podpořilo společný projekt s Ruskem poté, co NASA začala kvůli finanční krizi v rozpočtu škrtat.

„Exomars je náročný projekt, premiéra pro Evropu, a v některých aspektech i premiéra pro svět,“ prohlásil šéf ESA Jean-Jacques Dordain po představení letů, které by se měly uskutečnit v letech 2016 a 2018.

V roce 2016 by měla nejprve odstartovat orbitální sonda The Trace Gas Orbiter (TGO), která bude provádět geologický a biologický výzkum a zkoumat atmosféru rudé planety. Sonda také poslouží jako vysílač pro potřeby další následné mise. Spolu s TGO se součástí první mise stane i přistávací modul Schiaparelli. Na něm se otestuje zejména schopnost ESA uskutečnit řízené přistání na Marsu. V roce 2018 pak přijde na řadu druhá mise. Jejím úkolem je na začátku roku 2019 přepravit na Mars vozítko a přivézt na Zemi vzorky z vrtů. Do cílové destinace má TGO i vozítko dopravit ruská raketa Proton-M. Celková cena za obě mise dohromady má vyjít na 1,2 miliardy eur.

Exomars
Sonda The Trace Gas Orbiter (ilustrační foto: ESA)


“Curiosity nás něco naučila, ExoMars nás posune o krok dopředu, ale pokud přinese zpátky na Zem vzorky, můžeme udělat desetkrát až 100 krát více analýz,“ řekl Rolf de Groot, který má v ESA na starosti koordinaci robotického průzkumu. K vozítku americké agentury pro Voice of Russia dodal: “NASA také vrtá, ale dva centimetry hluboko... ExoMars, vrtající dva metry do půdy, může doufat v to, že identifikuje opravdu velké molekuly, protože to by byla přímá známka života nebo toho, že na Marsu život existoval.“

Zatímco ESA si úspěšnou misí chce dokázat, že dokáže s NASA soupeřit, potřebují si Rusové zlepšit reputaci po těžké ráně v roce 2012, kdy sonda Phobos- Grunt místo na Marsu skončila po startu v Pacifiku. Spolu s ní navíc zničila i první čínský marsovský projekt- satellit Yinghuo-1, který k ní byl připevněn.

Evropa a Rusko - společně Sluneční soustavou


Trumfování s NASA má ovšem pokračovat i nadále. ESA a Roskosmos už rozvíjejí dlouhodobé plány. Podle informací ruské agentury RIA Novosti má Rusko zájem na spolupráci při vyslání sondy na Jupiter. ESA se stejného cíle snaží dosáhnout v rámci svého programu Juice (Jupiter ICy moon Explorer), který má za cíl dorazit na Jupiter v roce 2030 a prozkoumat i jeho měsíce Europa, Callisto a Ganymedes. Plán ESA na průzkum těchto měsíců dostal zelenou v květnu 2013 a jeho rozpočet by měl dosahovat jedné miliardy eur.

Pokud se evropsko-ruské plány zdaří, šlo by o první významnější misi do vnější části Sluneční soustavy po cestě sondy Cassini, vyslané NASA, k Saturnově měsíci Titan, a evropské sondy Huygens. Jejich cesta se odehrála ve znamení kooperace mezi americkou a evropskou agenturou. V současnosti jde do vesmírných technologických závodů s vervou spíše Rusko. To má kromě projektu ExoMars ještě další ambiciózní cíle např. předehnat americký rekord vytvořený raketou Saturn V, která byla schopná vynést na oběžnou dráhu náklad až 120 tun. Rusové podle United Press International plánují sestrojit raketu schopnou nést zátěž až 160 tun. Dále chtějí dohnat i ztrátu, kterou nabrali v misích na Měsíc např. programem Luna- Glob, která by se podle serveru Space měla stát v roce 2015 první metou pro výstavbu lunární stanice.

Bez peněz do vesmíru nelez


ESA v roce 2014 pracuje s rozpočtem 5,7 miliard dolarů, což je o 4,2 procenta méně než v roce 2013. Šéf ESA pro korporátní plánování a kontrolu, pro SpaceNews ale upozornil, že členské státy dávají na investice víc než v roce 2008, pro rok 2014 to bude 700 milionů eur. „Pokud počítáme pouze naše členské státy, nárůst jsou čtyři procenta za rok za hranicí míry inflace… Když zvážíte, jak některé z nich tvrdě zasáhla finanční krize, nárůst je důkaz jejich víry ve vesmír jako investice pro jejich ekonomiky,“ řekl Gerhard Kreiner. Rusko také pochopilo, že motorem velkých vesmírných plánů je štědrý rozpočet. Proto mezi lety 2013 až 2020 navýšilo roční výdaje na 7,9 miliard dolarů.

Evropa se snaží finanční handicap dohnat plánováním institucionálních změn. Podle Nature.com by se EU a ESA měly dále organizačně sbližovat. Buď se upraví současná forma spolupráce, nebo by se do struktury ESA včlenila instituce podřízená EU a projekty ESA by se řídily evropskými pravidly. Velkým kritikem této integrace je Velká Británie. V současné době přispívá EU na rozpočet Evropské vesmírné agentury třemi čtvrtinami. Podle SpaceNews jen letos vynaloží Evropská komise 683 milionů eur.

Ovšem cesta obou institucí k větší integraci nebude jednoduchá. Už ve zprávě z roku 2012 Komise tvrdí, že po Lisabonské smlouvě, kdy EU získala více kompetencí v obranné a bezpečnostní politice je důležité kooperovat s ESA mnohem více. Na druhou stranu je problémem asymetrie členství např. Švýcarsko nebo Norsko jsou členy ESA, ale nikoli Evropské unie. Kanada má s ESA bilaterální dohodu, zatímco např. Estonsko, Slovensko, Lotyšsko nebo Maďarsko nejsou plnohodnotnými členy ESA, ale mají pouze status spolupracující země.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015