Marie Bydžovská, Euroskop, 18.2. 2014
Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii). Tato věta v programovém prohlášení poukazuje na jeden z prvních kroků nové vlády v evropské politice. O připojení k dokumentu by měla jednat ve středu.
„Je třeba podotknout, že k podpisu musí dát ještě zmocnění prezident republiky, protože z ústavy je to on, kdo sjednává mezinárodní smlouvy,“ uvedl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza v neděli v České televizi s tím, že fiskální pakt by měly schválit také obě komory Parlamentu.
Prezident Miloš Zeman ve stejný den v Českém rozhlase potvrdil, že je s určitými výhradami pro přijetí fiskálního paktu. „Vláda, jak jsem četl její návrh, tam nebude aplikovat článek tři o rozpočtových pravidlech. A to z toho důvodu, že tento článek předpokládá, že musíte mít rozpočet buď vyrovnaný, nebo dokonce přebytkový,“ řekl prezident. Splnit takovou podmínku ve velmi krátké době by podle něj nedokázal ani „nositel Nobelovy ceny za ekonomii“.
Fiskální pakt je všech bodech závazný pouze pro státy platící eurem. Země, které se ke smlouvě připojí, a nejsou členy měnové unie, se mohou rozhodnout, zda přijmou celý pakt včetně závazků a sankcí. V opačném případě pro ně začne platit až poté, co vstoupí do eurozóny. Dánové, Rumuni a Bulhaři se rozhodli přijmout pakt i se závazky, i když eurem neplatí. Naopak třeba Švédové a Poláci pakt podepsali a vzdali se přitom aplikace jeho klauzulí.
Hlava III. – Rozpočtový pakt |
|
Jedná se o klíčovou část fiskálního paktu. Podle ní by měly účastnící se státy do jednoho roku od vstupu platnosti smlouvy přijmout předpisy, nejlépe na ústavní rovině, které zajistí vyrovnaný nebo přebytkový veřejný rozpočet. V praxi to znamená, že strukturální schodek rozpočtu nesmí přesáhnout 0,5 procent HDP (hrubého domácího produktu). Státy, které mají výrazně nižší celkový dluh než povolených 60 procent, mohou mít schodek až ve výši 1,0 % HDP. Naopak země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, musí jeho výši snižovat minimálně o 5 % ročně. V případě neplnění pravidel může být záležitost předložena Soudnímu dvoru EU a státu hrozí finanční sankce. Ty mohou dosáhnout až do výše 0,1 % HDP. Dále budou členské státy předem ohlašovat Radě a Komisi plány emisí veřejných dluhopisů. |
Vznik fiskálního paktu
Fiskální pakt byl podepsán v březnu 2012. Již několik měsíců před tím ale o něm vedli evropští lídři bouřlivé diskuse. Podnět k jeho vzniku vyšel od německé kancléřky Angely Merkelové, která na prosincovém summitu v roce 2011 usilovala o prosazení změn Smluv EU, aby umožnily automatické sankce za porušování rozpočtové disciplíny, již by hlídal Evropský soudní dvůr.
Proti tomu se postavil britský premiér David Cameron, a EU nezbyla jiná možnost, než se vydat cestou mezivládní smlouvy mezi členskými státy. Nepřidaly se k ní pouze Velká Británie a ČR. Dokument vstoupil v platnost 1. ledna 2013. Do pěti let od tohoto dne by měl být začleněn do Smluv, na nichž je založena Evropská unie.
Kdy by mohla ČR přijmout euro? |
|
ČR se při vstupu do EU v roce 2004 zavázala, že se stane členem eurozóny. Předtím nicméně musí splnit podmínky, tzv. maastrichtská kritéria, a být dva roky v mechanismu směnných kurzů ERM II. Předloni Česko podle údajů Českého statistického úřadu nesplnilo dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, a to kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci a tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na HDP. Za loňský rok by ČR obě kritéria splnit měla. Ministerstvo financí a Česká národní banka v dokumentu, který vláda Jiřího Rusnoka schválila loni v prosinci, opětovně doporučily kabinetu prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Konkrétnější byl ministr financí Andrej Babiš. Na facebooku se podle čtk vyjádřil, že v příštích šesti letech evropskou měnou platit nebudeme. „Myslím, že této vlády se to nedotkne,“ napsal o přijetí eura. |
ČR a fiskální pakt
Premiér Nečas zdůvodňoval nepřistoupení k paktu nejasnostmi nad jeho ratifikací v ČR, masivními změnami ve fungování EU a tím, že ČR je v odlišné situaci než jiné státy EU. Nebylo jasné mimo jiné, zda by smlouvu podepsal prezident Václav Klaus.
Fiskální pakt se stal kontroverzním tématem, které rozdělovalo i vládní koalici. Nejsilnější koaliční strana ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Naopak TOP 09 hájila přistoupení ke smlouvě.
Pokud současná vláda zítra o přistoupení rozhodne, měla by tentokrát ratifikace paktu v ČR projít hladce. I kdyby pro její schválení byla potřebná ústavní většina, hlasy by vládním stranám dodala opoziční TOP 09. „My pro to ruku zvedneme, fiskální pakt je základním bodem našeho programu,“ řekl místopředseda Poslanecké sněmovny za TOP 09 Petr Gazdík Hospodářským novinám.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop