Petr Zenkner, Euroskop, 24. 4. 2014
Česká a slovenská vláda na společném zasedání ladily společné postoje k jednotlivým agendám v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. Premiéři Bohuslav Sobotka a Robert Fico navázali na tradici založenou v roce 2012, kdy se jednání uskutečnilo poprvé. Další schůzka proběhne v roce 2015 v České republice.
Česko i Slovensko spojují společné dějiny a jazyková blízkost, stejně jako intenzivní politická a hospodářská spolupráce. Obě země to předurčuje k úzké spolupráci a společným iniciativám v rámci EU, NATO, Visegrádské skupiny i u dalších mezinárodních organizací.
Český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a jeho slovenský kolega Miroslav Lajčák podepsali ve Skalici, kde se společná schůze vlád uskutečnila, „Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky“. Sobotka i Fico podpořili realizaci společných projektů mezi ministerstvy.
Společné zasedání české a slovenské vlády ve Skalici ve něnovalo strategické spolupráci – bilaterální nebo v rámci Evropské unie či NATO (foto: vlada.cz)
Dokončit propojení dálnic
Praha i Bratislava deklarovaly ve společném prohlášení zájem prohlubovat česko-slovenskou spolupráci v oblastech společného strategického zájmu – evropské politiky, dopravní infrastruktury, energetiky, financí a obrany.
V oblasti dopravní infrastruktury považují oba státy za společnou prioritu výstavbu nových silničních spojení R6/R49 mezi slovenskou D1 u Púchova a českou D1 u Hulína, nebo napojení slovenské D3 na vybudovanou českou S11 v úseku R5 – Svrčinovec – státní hranice ČR/SR. Koordinovat chtějí Sobotka i Fico priority financování v operačních programech EU v oblasti dopravy.
Energetický mix záležitostí národních vlád
Blízký je postoj obou vlád ke klimatickému a energetickému balíčku. Pro Prahu i Bratislavu je hlavním cílem redukce emisí skleníkových plynů. Češi i Slováci trvají, aby šlo o cíl realistický, který nesníží konkurenceschopnost průmyslu. Stanovení cíle má být podložené analýzami dopadů na jednotlivé členské státy. Důležitou podmínkou je spravedlivé sdílení nákladů mezi členskými zeměmi EU a nastavení opatření na ochranu energeticky náročného průmyslu.
Sobotkovu i Ficovu vládu spojuje rovněž názor na jadernou energetiku. Oba kabinety zdůrazňují potřebu technologicky neutrálního přístupu v opatřeních na podporu dekarbonizace energetiky. Nechtějí diskriminovat ani zvýhodňovat žádný zdroj energetického mixu. Pro oba státy je nepřekročitelnou mezí princip národní suverenity v otázkách jaderné bezpečnosti a výběru energetického mixu. Tento princip chtějí Praha i Bratislava prosazovat při jednáních o strategických dokumentech Evropské unie.
Obě země podporují dokončení liberalizace a integrace energetických trhů v EU, úplnou implementaci stávající legislativy a odstraňování tržních distorzí. Integrace trhů musí být doplněna odpovídajícím rozvojem infrastruktury, která zároveň povede k diverzifikaci zdrojů a posílí energetickou bezpečnost.
EU není jen ekonomická integrace
Současná česká ani slovenská vláda nevnímají EU pouze jako prostor ekonomické integrace a volného pohybu zboží a kapitálu. Sobotka i Fico hodlají společně aktivně přispívat k formulaci unijních politik a podílet se na posílení čtyř svobod, jež jsou základním pilířem evropské integrace. Podle české i slovenské vlády existuje společný zájem na úzké spolupráci při formování evropských politik.
Česká republika a Slovenská republika sdílejí zájem na efektivním institucionálním uspořádání EU. Za společnou prioritu považují co nejrychlejší ustavení fungující a efektivní Evropské komise, která bude garantem vyváženého uplatňování zájmů jednotlivých členských států a jejich občanů.
Obě vlády potvrdily význam spolupráce Visegrádské skupiny. Vidí v ní efektivní platformu pro účinnější prosazování konkrétních dlouhodobých zájmů a cílů zemí V4 v regionu nebo v rámci Evropské unie. Praha i Bratislava chtějí dále posilovat „značku“ V4 a využívat formát dialogu „V4 plus“, který reaguje na zájem významných partnerů v Evropě a ve světě o tuto formu spolupráce.
Česko i Slovensko podporují další rozšiřování EU o země, které splňují kritéria členství. Společné prohlášení vlád se věnovalo také Východnímu partnerství. Ministři souhlasí, aby se otevřela diskuse o evropské perspektivě reformně nejúspěšnějších zemí Východního partnerství. Praha i Bratislava přivítaly podpis politických kapitol dohody o politickém přidružení a ekonomické spolupráci s Ukrajinou.
NATO a transatlantická vazba
Za hlavní způsoby zajištění vnější bezpečnosti obou zemí považují obě vlády posilování Severoatlantické aliance a upevňování transatlantických vztahů v jejím rámci. Dále vidí nutnost rozvoje Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
„Vlády očekávají, že zářijový summit Severoatlantické aliance ve Walesu bude mimořádně významný nejen z hlediska rozhodování o budoucnosti Aliance, ale že přispěje zásadním způsobem i k diskusi o dalším budování evropské bezpečnosti ve světle poznatků a poučení ze současné rusko-ukrajinské krize,“ uvádí společné prohlášení.
Na významu nabývá rovněž ekonomický pilíř transatlantické vazby. Praha i Bratislava podporují ambiciózní Transatlantické obchodní a investiční partnerství.
Čeští a slovenstí ministři na jednání ve Skalici |
|
Zástupci české vlády:
Zástupci slovenské vlády:
|
Autor: Petr Zenkner, Euroskop