Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Condoleezza Riceová: Transatlantická jednota vůči Rusku

Condoleezza Riceová, Lidové noviny, 25. 9. 2008

Světová pozornost se téměř celý minulý měsíc soustředila na Rusko. Přijali jsme jako výzvu podporu Gruzie poté, co byla napadena Ruskem. Dosud se nám daří obsah této výzvy naplňovat. Otázkou zůstává, jaký mají události minulého měsíce význam pro vztahy Ruska s okolním světem a zejména se Spojenými státy a Evropou. Okolnosti, které provázely konflikt Ruska s Gruzií minulý měsíc, jsou velmi dobře známé. Došlo k chybám na obou stranách, ale reakce vedoucích představitelů Ruska - invaze porušující mezinárodně uznávané hranice suverénního státu a následné hledání, jak tuto hranici zrušit uznáním Abcházie a Jižní Osetie - byla neadekvátní.

Odpovědnost za toto jednání nenesou státy sousedící s Ruskem, nespočívá na rozšíření NATO nebo na USA, ale na ruských lídrech. Více znepokojující je, že ruský útok je odrazem zhoršujícího se stavu Ruska v posledních několika letech. Mezi jiným jde o použití ropy a plynu jako nástroje nátlaku, hrozbu nukleárních zbraní, jejichž cílem jsou mírumilovné národy, a omezování zákonů a svobody na domácí půdě.

Útok na Gruzii nás postavil před zásadní rozhodnutí, ale ne neměnné. Vedoucí představitelé Ruska zvolili některá rozhodnutí nešťastně. Budoucnost Ruska je v jeho vlastních rukách. Jeho rozhodnutí budou částečně utvářena jednáním ostatních zemí - zejména Spojených států a jejich evropských spojenců. Rusko nikdy nedosáhne invazí do Gruzie dlouhotrvajícího strategického záměru. Naším cílem je nyní dát lídrům Ruska najevo, že jejich volba staví zemi na jednokolejnou cestu mezinárodní izolace.

Dosažení tohoto cíle vyžaduje rozhodnost a jednotu Spojených států a Evropy. Nemůžeme akceptovat snahy Ruska utlačovat svobodné národy - pomocí výhrůžek a šikany. Spojené státy a Evropa musí zaujmout pevný postoj k tomuto jednání a nedovolit, aby Rusko mělo z agrese prospěch.

My a naši evropští spojenci musíme proto jednomyslně podpořit Gruzii. Postavili jsme se do čela snahy pomoci Gruzii postavit se zpět na nohy. Gruzie má dveře do euroatlantického společenství do budoucna nadále otevřené.

Zároveň Spojené státy a Evropa jednoznačně podporují svrchovanost, nezávislost a územní celistvost sousedů Ruska. Rusku nemůžeme dovolit, aby zneužilo práva veta k destrukci euroatlantického společenství. Toto stanovisko jsme jasně tlumočili našim přátelům na Ukrajině.

Čí vize Rusko řídí?

Spojené státy a Evropa prohlubují svou spolupráci v oblasti energetické nezávislosti. Globální energetický trh budeme nadále rozšiřovat a chránit před zneužitím. Není možné, aby jedna pravidla platila pro Rusko, a jiná pro ostatní.

Spojené státy a Evropa nedovolí ruským představitelům, aby měli užitek z mezinárodních pravidel a institucí a z přístupů na trhy, a přitom podkopávali jejich základy. Neexistuje žádná třetí cesta. Rusko 21. století nemůže ve světě fungovat stejně jako Rusko století devatenáctého. Pokud chce Rusko využít svůj potenciál, musí se plně integrovat do mezinárodního politického a ekonomického řádu. Nachází se ale v ošidné situaci, kdy je napůl uvnitř a napůl venku. Úspěch Ruska - ať se mu to líbí, či ne - závisí na mezinárodním společenství.

Ruským představitelům se už začíná rýsovat, co je potká, pokud budou pokračovat v tomto agresivním přístupu. Oproti Gruzii má Rusko nejhorší mezinárodní postavení od roku 1991. Ruská civilní jaderná spolupráce se teď dostala do slepé uličky. Vedoucí činitelé Ruska ničí vlastní ekonomiku. Jejich snaha dostat se do Světové obchodní organizace je ohrožena, stejně jako úsilí připojit se k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Ale možná nejhorším dopadem toho všeho pro Moskvu je, že její přístup vyzývá k otázce, čí vize o ruské budoucnosti vlastně zemi řídí. Nedávno nový prezident Ruska předložil svoji představu o budoucnosti jeho národa. Tato vize si plně uvědomovala ruskou zranitelnost, volala po výraznější domácí reformě, a především připustila, že Rusko si nemůže dovolit vztahy se světem založené na nepřátelství.

Je nevyhnutelné, aby Spojené státy a Evropa angažovaly Rusko při prosazování svých společných zájmů v oblasti boje proti terorismu, zabránění Íránu v získání jaderných zbraní, zajištění míru mezi Palestinci a Izraelci na Blízkém východě a zabránění tomu, aby Rada bezpečnosti OSN uvízla na mrtvém bodě tak, jak tomu bylo během studené války. Byla by ovšem velká škoda, pokud bychom nedokázali pozvednout úroveň našich vztahů s Ruskem o laťku výš, než jsou tyto základní podmínky, protože nejlepší vztahy mezi zeměmi stojí na sdílených cílech, ambicích a hodnotách.

Není ještě zřejmé, zda vládci Ruska překonají svoji nostalgii po dobách dávno minulých a smíří se s rozdělením a výkonem moci, které více odpovídají 21. století. Toto rozhodnutí je pouze na Rusku samotném. Doufáme, že vedoucí představitelé Ruska budou volit odpovědně v zájmu svého lidu i v zájmu celého světa.

Autor: Condoleezza Riceová, ministryně zahraničí USA

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015