Evropa vyzbrojí Kurdy. Jak?


L. Havelka, P. Zenkner, Euroskop, 19.8. 2014

Na společném vyzbrojování Kurdů se Evropská unie minulý pátek nedohodla. Jednotlivé členské státy ale mohou postupovat podle svého uvážení. Kdo dodá Kurdům zbraně a jaké?

O dodávky zbraní požádala mezinárodní společenství irácká vláda i prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání. Kurdové žádají hlavně o těžké zbraně, protitankové střely, těžké kulomety a minomety. Kurdský vůdce v rozhovoru pro německý týdeník Focus dále zdůraznil, že „velká aliance“ zahraničních vlád by měla najít způsob, jak Islámský stát odříznout od zdrojů financování a zabránit jednotlivcům, aby se k němu připojovali.

Irák žádá Evropu o zbraně

Z evropských států se již zbraně rozhodla poslat zbraně Kurdům Francie. Velká Británie posílá humanitární pomoc včetně vojenských dodávek a pomáhá s distribucí do postižených oblastí. Kromě toho se rozhodla vyslat do Iráku bojová letadla Tornado, která mají provádět hlídkovou činnost. Ochotu dodat vojenský materiál vyjádřila také Itálie.

Trochu odlišný přístup k vyzbrojování Kurdů zaujalo Německo. To sice vyslalo do Iráku zásilky s humanitární pomocí, ale prozatím se zdrželo dodávek zbraní. Zdůvodňuje to dodržováním své dlouhodobé politiky nedodávat zbraně do konfliktních oblastí. Ani Němci nejsou dodávkám moc nakloněni. Podle aktuálního průzkumu pro nedělník Bild am Sonntag s nimi nesouhlasí téměř tři čtvrtiny Němců.

Berlín ale nevylučuje, že svůj postoj přehodnotí. Německo již připravilo dodávku vojenského materiálu v podobě přístrojů nočního vidění, detektorů bomb, automobilů, přileb či neprůstřelných vest. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová ovšem tlumila očekávání Kurdů, když upozornila, že irácké síly jsou vycvičeny na zbraních sovětské konstrukce, jimiž Německo nedisponuje.

Evropa není jediná, kdo vyslyšel irácké volání o pomoc. Sousední Írán poslal do Iráku elitní jednotky a poskytl několik bitevních letounů Su-25. Stejný typ letounů a dělostřeleckou techniku dodalo i Rusko. Spojené státy, které jsou hlavním dodavatelem zbraní irácké armádě a nyní i Kurdům, vyslaly do země vojenské poradce a leteckými útoky podporují kurdské milice v bojích s islamisty.

České zbraně pro Irák

Čeští zbrojaří cítí příležitost

Ochotu poslat Kurdům do Iráku zbraně vyslovila i Česká republika. V posledních měsících dojednává s iráckou vládou dodávku 40 bojových helikoptér Mi-24 a 14 bitevních letounů L-159 z armádních přebytků. Irák o koupi bitevníků zájem má, ale transakci pozdržela domluva o ceně mezi ministerstvem obrany a Aerem Vodochody, které by prodej realizovalo. Bagdád chce získat 14 českých strojů, z nichž 11 je dlouhodobě uložených, a tři jsou v provozu.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek řekl při návštěvě Aera Vodochody, že první letadla L-159 by mohla být dodána v řádu týdnů. Podle Mládka vláda umožní prodej nejen vyřízením potřebných povolení pro licencovaný export. „Vláda podpoří tento export jednak úvěry, jednak pojištěním,“ uvedl Mládek. Dále se podle něj také předpokládá školení iráckých pilotů v České republice. K dokončení obchodu bude ještě zapotřebí spolupráce ministerstva obrany, protože armáda ještě některé ze strojů používá.

Čeští zbrojaři zároveň jednají o dodávkách dalšího zbrojního materiálu, který chtějí dodávat jak centrální vládě, tak Kurdům. Nabízejí rakety, munici, vojenská vozidla nebo ruční zbraně. Irácká vláda má zájem zejména o repasované zbraně a techniku ruského původu. Prozatím ale jediný materiál, na který je ministerstvo zahraničí ochotno vydat exportní licenci, jsou ruční zbraně, munice a výstrojní materiál. Konečná podoba dodávek by mohla být známa koncem srpna, kdy o ní rozhodne vláda.

Kmoníček: Máme tam své zájmy

Českou pomoc iráckým Kurdům plně podporuje prezident Miloš Zeman, který chce, aby se boji proti mezinárodnímu terorismu věnoval i zářijový summit Severoatlantické aliance ve Walesu.

„Počítám, že tam budeme dodávat nějakou vojenskou technologii. V posledních čtyřech až pěti letech byl Kurdistán částí Iráku, se kterou nebyly finanční problémy, a (Kurdové) vždycky platili,“ řekl v rozhovoru pro ČTK šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček.

Podle Kmoníčka má Česká republika v iráckém Kurdistánu i ekonomické zájmy – české firmy tam působí v železniční dopravě, v čištění odpadních vod nebo v zemědělství – a chystá se povýšit zastupitelský úřad v Irbílu na generální konzulát. Termín ale podle něj ještě není znám.

Irák vs. Islámský stát = Kurdské vítězství?

Irák čelí rostoucím násilnostem od letošního června, kdy radikálové ovládli především severní oblasti Iráku. Irácká armáda jim v první fázi bojů nedokázala čelit, protože řada vojáku bez boje utekla. Islamisté se tak zmocnili množství moderních zbraní a munice, které dostala irácká armáda od Američanů. Boje s radikálními islamisty přivedly zemi na pokraj rozpadu, OSN proto přistoupila k vyhlášení stavu nouze – nejvyššího stupně humanitární krize. Kvůli bojům uprchlo ze svých domovů již 1,5 milionu lidí.

Z irácké krize mohou nejvíce získat Kurdové. Ač se původně drželi v konfliktu stranou, nakonec se přidali na stranu vlády, která potřebuje v boji proti islamistům jakoukoliv pomoc. Irácké vedení tak navenek neprotestuje proti dodávkám zbraní po Arabech druhému nejpočetnějšímu etniku v Iráku, protože Kurdistán stále považuje za součást země. Do budoucna však bude muset svůj vztah k této oblasti řešit, neboť otázka samostatnosti Kurdistánu vzhledem k otevřené podpoře západních států získává na významu.

Oblast Kurdistánu se rozkládá na bohatých nalezištích ropy, navíc je poměrně stabilní, funguje na demokratických principech a uznává práva různých menšin. Kurdské milice (Pešmerga) disponují podle odhadů až 200 000 dobře vycvičenými muži a ženami nezanedbatelnou bojovou silou. Dále má „Kurdistán“ k dispozici kolem 2000 obrněných vozidel včetně tanků, protiletadlových prostředků a desítky bojových helikoptér. Se západními dodávkami zbraní a výstroje se jejich bojová síla dále zvýší.

Autor: Ladislav Havelka, Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality