Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kde jsou velitelství NATO v Evropě?

L. Priknerová, P. Zenkner, Euroskop, 7.10. 2014

„Neměli bychom mít dva různé druhy zemí v NATO – ty s permanentními základnami NATO a ty bez nich… To je špatný signál vůči potenciálnímu agresorovi“, uvedl před zářijovým summitem Severoatlantické aliance ve Walesu estonský prezident Toomas Hendrik Ilves pro stanici Deutsche Welle. Jak to vlastně se stálými základnami je?

Na nedávné konferenci CEVRO Institutu uvedl bývalý ministr obrany Alexandr Vondra, že jsou vojenské základny NATO v Evropě rozmístěny nerovnoměrně. Většina z nich se nachází na západě a východ NATO je podle něj vůči případným hrozbám méně chráněný.

Vrchní velitel NATO v Evropě Philip Breedlove v červnu nechával možnost existence stálých základen v nových členských státech otevřenou. Pobaltské státy logicky patří mezi hlavní zastánce stálé přítomnosti Severoatlantické aliance v regionu. K nejviditelnějším odpůrcům permanentních základen patřilo před summitem Německo, které ale podporuje zlepšení aliančních sil rychlé reakce.

Německý postoj k základnám


„Angela Merkelová stále odmítá to, že by strategie vstřícnosti vůči Rusku a snaha udělat z něj partnera selhala“, řekl pro Euroskop ředitel Centra bezpečnostních studií Oldřich Bureš, které existuje na pražské Metropolitní universitě. Podle něj ještě u kancléřky převládá Ostpolitik v historii vztahů s Ruskem.

Permanentní základny NATO v Pobaltí zapovídají dohody s Ruskem z roku 1997, které Merkelová i další západní politici nechtějí porušit. „Pro kancléřku Merkelovou je tato dohoda spíš užitečným dokumentem, ke kterému může odkázat, když se snaží - a není to vůbec snadné - usmířit svou v německém kontextu poměrně asertivní pozici vůči Rusku (podpora sankcí) s tlaky hlavně německého průmyslu i oprávněnou obavou z možnosti eskalace dnešního napětí,“ uvedl pro Euroskop bezpečnostní Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd v Praze.

Podle Ditrycha jsou ustanovení „NATO-Russia Founding Act“ z roku 1997 předmětem interpretace. Za současné bezpečnostní situace za hranicemi Aliance ale v zásadě dlouhodobé rozmístění jednotek NATO v nových členských státech nevylučují.

„Na tom, že prozatím nedojde k trvalejšímu rozmístění vojsk NATO v Pobaltí, se každopádně shodly všechny členské státy Aliance na nedávném summitu ve Walesu, takže je na tom konsensus,“ dodal Ditrych.

O čem summit rozhodl?


Zářijový summit NATO rozhodl „pouze“ o předsunuté jednotce rychlé reakce o síle 5000 vojáků, kteří mají být v případě krize schopni operovat do 48 hodin. Akční plán připravenosti zase do východní Evropy přinese více spojeneckých cvičení a nestálé vojenské patroly. Nyní půjde například o 20 tanků a 700 vojáků ze základny v Texasu.

„Já to čtu tak, že summit ve Walesu přinesl kompromis. NATO se snaží dodržet dohody z roku 1997, ale v Pobaltí budou rotující jednotky a bude možné říci, že se nejedná o permanentní základny“, uvedl Bureš. „Z těch permanentnějších prvků mohou ve Štětíně, ale i v Pobaltí vzniknout strategické sklady pro munici, zdravotnická zařízení a paliva“, dodává.

Mise NATO v Evropě


Euroskop přináší ještě přehled hlavních velitelství v evropské části NATO včetně Turecka:


Nejvyšší velitelství spojenecký sil v Evropě (SHAPE)

Velitelství v belgickém Monsu má na starosti plánování a vedení vojenských operací. Je sídlem Spojeneckého operačního velitelství (ACO). V jeho čele je Nejvyšší velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR). Mons leží jihovýchodně od Bruselu, nedaleko americké vzdušné základny v Chievre.


Velitelství spojeneckých sil v Brunssunu

Jedno ze dvou Velitelství spojenecký sil. Vzniklo jako náhrada základnu ve francouzském Fontainebleau, když se Francie v roce 1966 stáhla z vojenské části NATO. Velitelství v nizozemském Brunssunu dlouhodobě zajišťuje misi v Afghánistánu, která má mandát od Rady bezpečnosti OSN.


Velitelství spojeneckých sil v Neapoli

Velitelství v italské Neapoli je druhým Velitelstvím spojeneckých sil. Působnost má v oblasti Středomoří, zajišťuje mise v Kosovu a podporu misí v Africe. Pod velitelství spadají základny v makedonské Skopje, v Sarajevu v Bosně a Hercegovině, ale i velitelství v řecké Larisse nebo vojenskou kancelář v srbském Bělehradě.


Velitelství spojenecký námořních sil (MARCOM)

Jediné námořní velitelství NATO v Evropě sídlí v britském Northwoodu. Na velitelství pracuje 300 důstojníků a civilistů. Součástí velitelství je tzv. Lodní centrum, což je organizace zajišťující kontakty mezi loďařskými společnostmi a NATO. Z velitelství se například koordinuje námořní operace Oceánský štít, která bojuje proti pirátům v Indickém oceánu.


Velitelství spojeneckých vzdušných sil (AIRCOM)

Velitelství v německém Ramsteinu plánuje a řídí vzdušné operace NATO. Podporovalo např. misi KFOR a EUFOR v Kosovu, operaci Aktivní úsilí ve Středozemním moři nebo ISAF v Kosovu.


Pozemní spojenecké velitelství NATO (LANDCOM)

Velitelství v tureckém Izmiru má na starosti připravenost pozemních sil, zlepšení jejich interoperability a plánování. Vzniklo v roce 2012 místo dvou zrušených pozemních velitelství v Madridu a v Heidelbergu.


Velitelství jednotek rychlého zásahu

Základny rychlého zásahu mají za úkol pohotově reagovat tam, kde je potřeba zahájit vojenskou oepraci. Nacházejí se Innsworth-Gloucester (Velká Británie), Štrasburku (Francie), Lille (Francie), Münsteru (Německo), Miláně (Itálie), Valencii (Španělsku), Soluni (Řecko), Istanbulu (Turecko) a také ve Štětíně (Polsko).

Autor: L. Priknerová, P. Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015