Adam Černý, Hospodářské noviny, 30. 9. 2008
Smrádek a teploučko říkávalo se posměšně o českých politických poměrech. Tato jízlivost se stejně dobře hodí na poměry v Rakousku, kde si správu země po desetiletí mezi sebe rozdělovali sociální demokraté s lidovci. A to i v dobách, kdy nebyli spolu ve velké koalici. Právě tento způsob vládnutí dostal v nedělních předčasných volbách pořádný výprask. Výprask o to zaslouženější, že obě tradiční velké strany přispěly k nynějšímu rekordnímu zisku krajní pravice.
Je jistě pravda, že lidovci byli potrestáni za to, že neměli lepší nápad než rozbít vládní koalici uprostřed volebního období, kdy voliči bývají ke kritici nejnáchylnější. Potrestáni byli i sociální demokraté, kteří sice dostali nakonec nejvíce hlasů, ale jen proto, že v postoji k Evropské unii otočili o sto osmdesát stupňů od podpory integrace k euroskepticismu v bulvárním podání nejčtenějšího deníku Neue Kronen Zeitung.
Přebíráním témat a stylu krajní pravice v otázce přistěhovalectví obě strany naháněly voliče svým konkurentům. Na výsledku voleb se tak nejvíce podepsal fakt, že za náhlým populismem tradičních stran nebyl programový obsah, ale pouze politická kalkulace. O to důvěryhodněji Rakušanům znělo volání Jörga Haidera: »Volte originál«.
Účet za velkou koalici je bolestný. Sama o sobě není zavrženíhodným řešením politické situace, když se země musí potýkat s tématy přesahujícími volební období. Jako sebezničující recept působí, když se obsah velké koalice zúží na krátkodobou politickou kalkulaci a na parcelování sfér vlivu. Rakouským sociálním demokratům a lidovcům po volebním debaklu možná nezbude než dát dohromady staronovou vládu. Tu však nečeká staronový smrádek a teploučko. Na svou příležitost bude čekat čerstvě posílená krajní pravice.
Autor: Adam Černý