Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Polsko vede opozici střední Evropy proti klimatickým cílům

Marie Bydžovská, Euroskop, 16.10. 2014

Polsko je v čele států, které chtějí položit plány EU na klimaticko-energetický rámec do roku 2030, pokud nezískají garance na budoucí náklady na energetickou politiku. Vedle dalších středo- a východoevropských států stojí po jeho boku i Česká republika. Alespoň podle deníku Financial Times.

Polsko hodlá spolu s dalšími zeměmi vyjednat od Bruselu vyšší kompenzace za přechod na šetrnější energetické zdroje. Pokud se Varšavě dohodu nepodaří vyjednat, nevyloučil ministr zahraničí Grzegorz Schetyna možné veto nového klimatického závazku.

Iniciativu podle Financial Times vede Polsko spolu s Českem a v jejím pozadí stojí také Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Varšava usiluje o přiznání finančních náhrad od unie. „Budeme počítat, čísla máme na stole,“ řekl v úterý ministr Schetyna polskému rozhlasu s tím, že se Varšava pokusí, aby výsledek summitu co nejméně zasáhl polskou energetiku.

Podle zdroje ČTK z českého ministerstva zahraničí se na společném postupu země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) dohodly s Bulharskem a Rumunskem. Tyto země jsou prý připraveny podporovat polský postoj „do určitého bodu“, pak už to ale bude na samotných Polácích.

Polsko se bojí drahé elektřiny


Nový šéf polské diplomacie nevyloučil, že země použije v případě klimatické dohody práva veta, dodal však, že by Polsko nemělo vystupovat proti všem ostatním členským zemím.

Polská ekonomika je z převážné části založena na uhlí, z jehož spalování pochází 90 procent veškeré elektřiny v zemi. Varšava se proto obává, že dohoda o omezení produkce oxidu uhličitého v zemi povede do roku 2030 ke zdražení cen energií až o 120 procent.

ČR usiluje o kompromis


Česko upřednostňuje kompromis a stále se snaží dosáhnout dohody. „Text je poměrně otevřený. Je tam sice dost věcí, které jsou sporné, ale my se snažíme aktivně přispět k tomu, že dohoda bude nalezena,“ řekl ve středu pro ČTK ředitel odboru ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.

Evropská rada, která má v plánu novou dohodu schválit, zasedá už příští čtvrtek a pátek, pojede na ni zřejmě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Dohoda o omezení škodlivých emisí vznikla z iniciativy ekonomicky nejsilnějších zemí unie - Německa, Francie a Británie. Počítá s tím, že do roku 2030 by členské země měly snížit produkci oxidu uhličitého o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Dalším cílem je dosáhnout 27procentního podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a 30procentních úspor energií.


Hlavní body klimatického rámce 2030

V lednu představila Komise návrh „rámce politiky klimatu a energetiky“ EU do roku 2030, podle něhož by měly členské státy pokračovat v redukci emisí až o 40 % oproti roku 1990 a snažit se o zvýšení podílů OZE až na 27 % celkové spotřeby energie. V létě Komise přidala třetí cíl - zvýšení energetické účinnosti o 30 %.

Klimaticko-energetický rámec do roku 2030 by měl být přijat na summitu evropských lídrů 23. a 24. října. V některých významných bodech nicméně stále panuje nesoulad mezi členskými státy. Některé státy požadují pouze jeden závazný cíl, a to snížení emisí. Spory panují i ohledně rozdělení úsilí mezi členské státy a vytvoření systému kompenzací.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015