Estonské volby ve stínu Ruska


Petr Zenkner, Euroskop, 3.3. 2015

Estonská vládní Reformní strana premiéra Taaviho Roivase zvítězila v nedělních parlamentních volbách. Reformní strana drží post premiéra od roku 2005.

Teprve 35letý Roivas stojí v čele koaliční vlády od 26. března 2014, kdy vystřídal dlouholetého premiéra Andruse Ansipa. Ten se stal eurokomisařem pro digitální agendu.

Ruská karta ve volbách

Po sečtení všech hlasovacích lístků získala Reformní strana 27,7 procenta hlasů, což není po deseti letech vládnutí vůbec špatný výsledek. Roivasova strana mohla těžit z obav Estonců z Ruska. Nejde jen o agresivní politiku Kremlu vůči Ukrajině a obavy, že by ruská armáda mohla podobným způsobem zaútočit v Pobaltí. Ruští agenti před šesti měsíci unesli z estonského území člena tajné služby Estona Kohvera, kterého fakticky drží jako rukojmí.

Pozici druhé nejsilnější strany potvrdila Estonská strana středu s 24,8 procenty hlasů. Centristé, které vede starosta Talinnu Edgar Savisaa, mají podporu většiny etnických Rusů, kterých v Estonsku žije 330 tisíc. Asi 80 000 z nich nemá estonský pas, a proto hlasovat nemohou.

Již před volbami tři další estonské politické strany deklarovaly, že do koalice se Saavisaarem ani v případě jeho výhry nevstoupí. Strana středu tedy zůstává v dlouhodobé opozici. Jako jediná ze čtyř stran zastoupených po volbách 2011 v parlamentu ale neoslabila. V 101členném Riigikogu bude mít 27 mandátů.

estonský premiér
Estonský premiér Taavi Roivas se šéfem Evropské komise Jean Claude Junckerem (foto: Audiovisual Service EU)

Sestavení vlády: koalice potřebuje třetího

Estonsko možná čeká složité povolební vyjednávání. Dosavadní spojenectví Roivasových reformistů a sociálních demokratů ministra obrany Svena Miksera už nemá většinu v parlamentu, a potřebuje další koaliční partnery.

Doposud měly obě strany 52 mandátů. Nyní má Reformní strana 30 mandátů a sociální demokraté 15. K pokračování koalice jim tedy chybí neméně šest poslanců. Oproti roku 2011 oslabila Reformní strana o tři mandáty, sociální demokraté přišli o čtyři.

„Je jasné, že dvoučlenná koalice by nemohla fungovat, a spolupráci se Stranou středu vylučuji,“ citoval estonský list Postimees premiéra Roivase. „Potřebujeme dva další partnery, což bude docela výzva,“ řekl.

Jako možný partner se nabízí konzervativní strana Res Publica a Vlast, která dostala 13,7 procent hlasů a bude mít 14 poslanců. Konzervativci byli součástí Ansipových koaličních vlád, Roivas je ale v roce 2014 do svojí nové vlády nevzal. Res Publica patří k hlavním poraženým estonských voleb, když ztratila přes sedm procent hlasů a devět mandátů.

Roivas se může obrátit ještě na dva nováčky. Do parlamentu se dostali svobodní demokraté s 8,7 procenta hlasů (8 poslanců) a konzervativní lidovci s 8,1 procenta (7 mandátů).

Internetové hlasování

Volební účast byla 63,7 procenta, což v absolutních číslech znamená 580 000 ze 1,3 milionu lidí. Skoro 177 tisíc Estonců využilo možnosti volit pomocí internetu. Rozdíl v podpoře mezi Reformní stranou a stranou středu je v nich velmi výrazný – zatímco reformisté dostali v internetovém hlasování 37,5 procenta hlasů, centristé pouze 6,9 procenta.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality