Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Uhlí, jádro, plyn... Které zdroje Brusel podpoří?

Marie Bydžovská, Euroskop, 4.3. 2015
Jaderná elektrárna

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v únoru představil návrh na vznik energetické unie. Co přináší nová iniciativa Komise pro jednotlivé energetické sektory?


Ačkoliv budou o energetickém mixu rozhodovat stále pouze členské státy, poukazuje portál Euobserver na skutečnost, že vznikající legislativa může ovlivnit, jak budou jednotlivé energetické zdroje podporovány, či naopak zatíženy regulacemi. Dává tak signály investorům, do jakých sektorů energetiky se vyplatí investovat.

Plyn


Strategie diverzifikace dodávek plynu pokrývá značnou část návrhu energetické unie. Plyn je v dokumentu dokonce nejčastěji zmiňovaným zdrojem. Evropská komise například slíbila, že do konce roku zveřejní strategii, jak zvýšit objem dovozu zkapalněného plynu (LNG).

„Neznamená to, že budeme více využívat plyn,“ řekl ale při představování energetické unie komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete. „Je to o tom, že budeme diverzifikovat dodavatele, a využívat jej inteligentněji,“ dodal.

Břidlicový plyn


Břidlicový plyn získal v dokumentu opatrnou podporu Komise. Je to „možnost v případě, že bude adekvátně řešeno přijetí veřejností a dopad na životní prostředí,“ píše se v návrhu o zdroji, jehož získávání budí pochyby kvůli možným negativním dopadům na životní prostředí.

Ropa


Ropa je v očích Komise nechtěnou popelkou. EU by podle ní měla „přijmout dodatečná opatření“ ke snížení její spotřeby.  To vzbudilo obavy asociace evropského rafinérského průmyslu. V tiskovém sdělení kritizovala, že ropa „byla kompletně ignorována“ nebo dokonce vypuštěna z důvodu, že údajně zahrnuje staré technologie a pracovní sílu s nízkou kvalifikací. To však podle asociace není pravda.
  

Jádro


Ve vztahu k jaderné energetice existuje mezi členskými zeměmi EU zásadní propast. Na jedné straně jsou státy jako Německo a Rakousko, které se rozhodly s jádrem úplně rozloučit. Na druhé straně stojí například Francie, pro niž jsou atomové elektrárny nejvýznamnějším zdrojem elektřiny. Významným zdrojem je jádro i pro ČR. V roce 2013 dodávalo 35,9 procent elektřiny.  V celé EU vytváří 30 procent elektřiny.  

Komise se nepostavila ani na jednu stranu. V návrhu energetické unie pouze konstatuje, že státy EU „by měly dodržovat nejvyšší standardy ochrany, bezpečnosti, nakládání s odpady a nešíření jaderného paliva“.

Uhlí


Komise se vyhýbá konkrétnějším vyjádřením i k využívání uhelných zásob. Nicméně jasně dává najevo, že Evropa se musí „posunout od ekonomiky založené na fosilních palivech“. Uhlí přitom vytváří nejvíce emisí skleníkových plynů.

V EU zajišťuje uhlí asi 17 procent energetické spotřeby. V některých státech je však uhelný průmysl zásadním, a proto je politicky velmi citlivým sektorem. Například v Polsku produkuje 90 procent elektřiny.

Generální tajemník Evropské asociace pro uhlí a lignit (Euracoal) Brian Rickett poukázal, že „domácí produkce uhlí nám dává energetickou nezávislost… Politika EU je ale manipulována ve prospěch plynu, přestože je většina jeho spotřeby dovážena a hospodářství EU nic nepřináší“.

Na místo návrhu na útlum těžby však v dokumentu EU našla místo podpora vývoje čistých technologií výroby elektrické energie z uhlí. Návrh zmiňuje technologii odchytávání a ukládání uhlíku, která má patřit mezi priority výzkumu v oblasti energetiky.

Obnovitelné zdroje


Mnohem jasnější vyjádření směřují k obnovitelným zdrojům. Osmadvacítka by se měla stát „světovým lídrem v obnovitelné energetice“. Komise také slíbila, že v letech 2016 – 1017 představí balíček k obnovitelným zdrojům energií.

James Watson z Evropské asociace fotovoltaického průmyslu nicméně upozorňuje, že je rozdíl mezi slovy a činy. „Nemůžeme říci, že Komise nepodporuje obnovitelné zdroje, ale nedoplňuje své velké myšlenky akcemi, které jsou potřeba,“ řekl Watson portálu Euobserver.

5 dimenzí energetické unie

- energetická bezpečnost

- plně integrovaný evropský energetický trh

-energetická účinnost

-snižování emisí CO2

-výzkum, inovace a konkurenceschopnost

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015