Marie Bydžovská, Euroskop, 20.4. 2015
V doplňujících volbách do maďarského parlamentu konaných v Tapolce minulý týden těsně zvítězil kandidát krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), který porazil rivala z vládní strany Maďarský občanský svaz (Fidesz). Vítěz Lajos Rig získal 35,49 procent, druhý Zoltán Fenyvesi 34,27 procenta hlasů.
Výhra Jobbiku přinesla nemilé překvapení pro premiéra Viktora Orbána. Vášnivý fotbalista uznal porážku na svém facebookovém profilu slovy, že „občas se stane, že míč narazí do tyče“.
Jobbik se nyní staví do pozice hlavního soupeře vládní strany Fidesz. Hnutí, které je označováno za krajně pravicové, případně neonacistické, mělo v březnu v průzkumech veřejného mínění podle agentury Bloomberg 15 procent voličů. Stranu Fidesz by sice podpořilo 24 procent voličů, je to však o 12 procent méně než získala v loňských parlamentních volbách. Třetí socialisté by dosáhli na 11 procent.
Lídr Jobbiku: Je to historické vítězství
Šéf Jobbiku Gábor Vona označuje vítězství svého kandidáta za historické. „V Maďarsku panuje nálada na výměnu vlády a Jobbik bude tou silou, která vládu změní,“ uvedl Vona před svými oslavujícími stoupenci ve městě Tapolca na západě země.
Historik a hungarolog Robert Pejša se pro Euroskop vyjádřil, že „ačkoliv se dá stále hovořit o „vítězné vlně”, na které se veze Jobbik od voleb 2010, lze navzdory poslednímu úspěchu v doplňovacích volbách ve volebním obvodu Tapolca říci, že jeho voličský potenciál dosáhl pomyslného maxima“.
„Aktuální vítězství kandidáta Jobbiku lze spíše považovat za vrchol jejich politické podpory v tomto obvodě. Je spojené s osobou kandidáta a s neschopností Fideszu a dalších stran momentálně aktivovat své podporovatele,“ dodává Pejša.
Fidesz ztrácí voliče
Vítězství Jobbiku znamená pro vládní Fidesz letos již druhou přímou porážku. V únorových doplňovacích volbách ve městě Veszprém ztratila jedno křeslo, a přišla tak o dvoutřetinovou většinu v parlamentu, kterou měla minulých pět let a která je nutná například ke změně ústavy.
Obliba vlády setrvale klesá. Přispěla k tomu obvinění z korupce, nepodařený návrh na zdanění internetu či omezení nedělní otevírací doby obchodů. Na ztrátě Orbánovy podpory se nedaří profitovat slabé a roztříštěné levicové opozici.
Současný úspěch Jobbiku může proto ovlivnit rozhodování voličů v parlamentních volbách plánovaných na rok 2018. Podle březnového průzkumu, o kterém informoval Euobserver, mezi mladými do třiceti let je krajně pravicová strana dokonce favoritem.
S cílem získat nové voliče se lídr Jobbiku snaží posunout stranu blíže politickému středu a distancovat ji od antisemitských elementů. Zatím posledním krokem v tomto směru byla kritika poslance jeho strany za poplivání pomníku holocaustu v centru Budapešti.
Nulový koaliční potenciál
Pejša předpokládá, že „ ačkoliv před volbami v roce 2018 dojde k poklesu preferencí vládního Fideszu, nebude to způsobeno přechodem většiny jeho stávajících, či minulých podporovatelů do řad podporovatelů strany Jobbik, ale prostě se voleb nezúčastní. Nebude to mít rozhodující vliv na reálnou moc strany Jobbik, která zůstane 2. až 3. nejsilnější stranou, ale s nulovým koaličním potenciálem“.
„Typy stran jakou je v současnosti Jobbik mají svou historickou tradici v politickém systému stran novodobého Maďarska (v období 1918-1939), nicméně pokud pomineme zcela mimořádné období druhé světové války, tak sehrávaly vždy roli marginálního politického hráče,“ říká Pejša.
„Existence takovéhoto typu strany neznamená, že by Maďarsko stálo nad propastí politické radikalizace, či dokonce na křižovatce mezi demokracií a totalitou, nebo že by mělo nakročeno totalitárnímu politickému systému,“ dodává.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop