Lucie Priknerová, Euroskop, 28.4. 2015
38 procent Čechů se nebrání zavedení kvót pro ženy v dozorčích radách velkých firem, 49 procent si kvóty nepřeje. Podporuje je ale téměř polovina žen, uvádí průzkum agentury IPSOS pro Euroskop.
Debatu o kvótách pro ženy rozvířila v roce 2012 eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Přišla s návrhem, aby ženy tvořily minimálně 40 procent členů dozorčích rad a neexekutivních členů správních rad všech veřejně kótovaných firem v EU.
Podle údajů Evropské komise, v době, kdy Readingová s návrhem přišla, představovali muži 85 procent neexekutivních členů vedení firem, exekutivních členů bylo dokonce 91,1 procent.
Návrh se může dotknout až 5 tisíc evropských firem, v Česku by šlo o několik desítek podniků. Legislativa se netýká malých a středních podniků, které mají obrat menší než 50 milionů euro nebo méně než 250 zaměstnanců.
Genderové kvóty: pro a proti
„Návrh vítám a podporuji, protože přispěje k větší diverzitě ve vedení společností kotovaných na burze. Zastoupení žen v dozorčích radách firem a v představenstvech je velmi nízké“, řekla Jana Smiggels-Kavková. Podle ředitelky organizace Fórum 50 procent činí evropský průměr 20 procent, v České republice je to pouze 3,5 procenta.
„Návrh nestanoví, jak mají firmy oné hranice dosáhnout. Mohou si samy nastavit, jaké konkrétní nástroje pro dosažení stanoveného cíle zvolí,“ řekla na obhajobu návrhu.
Podle Jany Jochové-Trlicové, která je místopředsedkyní Výboru na obranu rodičovských práv, by měl stát do soukromého sektoru vstupovat minimálně, protože svoboda jednotlivců končí u práv jiné osoby.
„Vytváření situací, kdy stát svobodu svých občanů vědomě omezuje a reguluje, aniž by z toho bylo jisté jakékoli dobro, je přebujelá a nadbytečná funkce státu, která nakonec povede jen k tomu, že se obyvatelé proti takovým nerozumným zásahům budou bouřit,“ uvedla pro Euroskop.
EU pro kvóty, u států to zatím drhne
Evropský parlament návrh na genderové zastoupení ve vedení velkých firem v roce 2013 přijal. Legislativu ovšem ještě musí schválit členské státy na Radě EU, kde by mohl narazit na obtíže.
V Německu byla hlasitým a dlouhodobým odpůrcem kvót Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Jenže ta musela po volbách v září 2013 ustoupit návrhu svých koaličních partnerů ze sociální demokracie (SPD). Ti požadovali, aby od roku 2016 bylo ve vedení německých firem zastoupeno 30 procent žen. V roce 2013 jich tam bylo 20,5 procent, uvedl Financial Times.
Německo v červenci 2013 návrh Readingové zablokovalo spolu s Velkou Británií, Švédskem, Nizozemím a dalšími státy. Na jaře roku 2015 ovšem německý parlament schválil 30 procentní kvóty pro dozorčí rady velkých firem.
Česká republika je jednou ze zemí, která návrh Evropské komise odmítla. Ke konci roku 2014 se postoj vlády neúspěšně pokusil změnit ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier. Z vládní koalice návrh nepodpořili ministři z ANO a KDU-ČSL, naopak ministři z ČSSD kvóty prosadit chtějí.
Cameron chce rovnoprávnost bez kvót
Překvapivě vstřícně se ke genderovým kvótám v roce 2012 vyjádřil britský premiér David Cameron. Chtěl po firmách, aby prosazovaly ženy do vedení, protože nárůst jejich počtu byl podle něj příliš pomalý. Cameron je osobně proti kvótám, protože diktují společnostem, co mají dělat. Zároveň je ale přesvědčen o prospěšnosti spolupráce obou pohlaví.
„Pokud to nedokážeme udělat jinými způsoby, tak si myslím, že musíme mít kvóty“, řekl Cameron pro list The Telegraph.
S prosazováním žen do vedení firem začalo Norsko, které nabouralo zažité zvyklosti už v roce 2003, kdy jako první země světa zavedlo 40 procentní kvóty pro správní rady některých firem, opatření zasáhlo téměř 500 společností. Genderové kvóty pro řídící orgány určitých firem už byly zavedeny např. v Nizozemí, Belgii, Španělsku, Itálii a na Islandu.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop