Euroskop, čtk, 2.7. 2015
Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Ani nejhorší možný scénář makroekonomického vývoje by se tak neměl zásadně projevit na hospodaření českých investorů a vývozců, protože již dříve své podnikání přizpůsobili tamním rizikům. Vyplývá to z materiálu, který v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda.
Bankrot Řecka a jeho přechod na jinou měnu zpráva považuje za nejhorší z možných scénářů. Materiál zmiňuje české investice a obchodní výměnu, která by mohla klesat po dobu dvou až tří let o 20 až 30 procent „s pozdějším návratem k zavedeným obchodním spojením“.
Česko má v Řecku minimální pohledávky
„Z hlediska přímých dopadů rozhodně Česká republika nebude patřit k těm, které by to měly nějak významně zaznamenat především proto, že naše pohledávky jsou minimální v porovnání s některými ostatními evropskými státy,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Potíže Řecka se podle něj mohou spíše projevit na celkovém výkonu evropské ekonomiky, na níž je Česko z velké míry závislé.
Podle zprávy nelze vyloučit problémy konkrétních vývozců či dovozců v případě přijetí nové měny. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně neočekává zásadní bezprostřední dopad řeckého bankrotu na hospodaření českých firem, které investují a exportují do Řecka (přímo či skrze subdodávky zejména německým dodavatelům), neboť tyto firmy byly dlouhodobě na rizika vývoje v Řecku upozorňovány i ze strany ministerstva průmyslu a obchodu a v naprosté většině tomuto stavu přizpůsobily své platební a dodací podmínky,“ uvádí se v podkladech.
Babiš: českých investic v Řecku moc není
„Naše firmy a občané se nemají čeho obávat,“ řekl novinářům po projednání zprávy ministr financí Andrej Babiš. „V Řecku nemáme téměř žádné investice, angažovanost EGAP je minimální suma asi 100.000 eur,“ poznamenal. Eurozóna měla podle něho řeckou krizi řešit již v roce 2010, kdy byl dluh pouze přesunut na daňové poplatníky členských států EU.
Zanedbatelné je podle materiálu zapojení českého finančního sektoru do řecké ekonomiky. Výrazné dopady se neočekávají ani v turistickém ruchu, konkrétně v takzvané příjezdové turistice, i když zpráva přiznává, že z dlouhodobého pohledu veškeré události jako řecký krach, atentáty v Tunisku nebo ukrajinská krize cestovní průmysl destabilizují.
Zaorálek: obava z geopolitických dopadů
Zaorálek má větší obavy z geopolitických dopadů odchodu Řecka z eurozóny, které by mohly zhoršit migrační krizi v EU. „Přes Řecko přechází dost významná část migrace a je tady obava, že pokud by další vývoj v Řecku nebyl pod kontrolou a byl živelný, tak to zřejmě zhorší fungování Řecka v rámci migrační politiky,“ uvedl ministr zahraničí.
Podle něho už Řekové příliš neplní své povinnosti při zabezpečování schengenské hranice proti nelegálním uprchlíkům. „Situace ekonomického chaosu by to zřejmě ještě zhoršila,“ soudí šéf diplomacie.
Autor: Euroskop, čtk